Daniel Drahoš 
Finsko už osm let nepřetržitě dominuje žebříčku štěstí. V předchozích průzkumech vyhrály i další severoevropské země. V prvních dvou vydáních žebříčku vyhrálo Dánsko, v dalším Norsko.
Co činí severoevropské národy tak specifické?
Odpověď může ležet v některých ukazatelích průzkumu, ze kterých vyplývá, že všechny severoevropské země, tedy Finsko, Dánsko, Island, Švédsko a Norsko mají velmi dobré výsledky v často totožných kategoriích.
První kategorií je HDP (hrubý domáci produkt, pozn. red.) na obyvatele, kde je nejhorší FInsko s patnáctým místem v žebříčku. Druhou kategorií je, do jaké míry obyvatelé ve sv zemi vnímají korupcijako problém. Zde je nejhorší Island s jednatřicátým místem, ale ostatní severoevropské země jsou v žebříčku do desátého místa. Dalšími kategoriemi, ve kterých se drží na předních příčkách jsou míra svobody a sociální podpora.
Naopak v kategoriích jako štědrost, darování, dobrovolničení a pomoc cizímu člověku kromě Islanďanů nikdo ze zmíněných zemí nevykazuje úplně dobré výsledky. Z toho může vyplývat, že ač jsou Seveřané šťastní, protože se cítí svobodní, bohatí. mají funkční stát a minimální korupci, tak z hlediska pomoci, ať už finanční, materiální či nemateriální, jsou spíše zdrženliví. To může souviset s nízkou hustotou zalidnění (kromě Dánska) a nezvykem se stýkat s velkým počtem lidí a především cizinců.
Dominance Severu nicméně vyvolává otázku, co se stane, když s nimi porovnáváme Česko?
Česká republika je v průzkumu dvacátá, od roku 2020 spadla tedy o dvě příčky dolů. Po srovnání se severoevropským prostředím vychází Česko ne úplně nejlépe, Češi jsou na tom lépe jen v kategorii štědrosti společně s pomáháním cizím lidem. Celkově by se dalo pozitivně vnímat, že jsou Češi ochotní pomoct se sociální podporou (rodině či přátelům), ve které obsadili deváté místo. Naopak negativně vychází kritérium vnímání korupce v zemi, ve kterém jsme na sedmdesáté třetí příčce, tedy zhruba v polovině zkoumaných zemí.
Průzkumy se samozřejmě zaměřují na určitá kritéria a jiná pomíjí, tím mohou jisté či nepřesnosti. V tomto případě se každé kritérium vyhodnocuje tak, že každý dotazovaný dostane k odpovědi škálu od jedné do desíti a má pro dané kritérium (např. svoboda) stanovené otázky, ke kterým umisťuje známku, která podle jeho názoru odpovídá současné situaci.
Společnost Gallup Analytics sleduje štěstí obyvatel Země již od roku 2010, tři roky poté byla na základě podnětu od OSN (Organizace spojených národů) vydána zpráva o stavu štěstí v jednotlivých zemích. Rekordmanem je současný držitel titulu nejšťastnější země, Finsko.
