Jaromír Talák

Jaromír Talák

Jeden z prvních, a veřejně nejznámějších, členů uherskohradišťské sítě Občanského fóra. Pan Stránský působil před založením Občanského fóra v Okresním klubu mládeže UHáčko, v němž mimo jiné pořádal setkání s některými z na tehdejší dobu nepohodlnými umělci. Po zásahu policie na Národní třídě se věcí daly rychle do pohybu. Spolu s přáteli, kolegy nebo i neznámými lidmi založil místní síť OF a díky své výřečnosti a přesvědčení se stal z častých mluvčích strany. Jak na tuto dobu vzpomíná? Jaké byli jeho zkušenosti s místními komunistickými předáky? A co myslí o současném stavu naší politiky?
Nedávno jsme oslavili třicetileté výročí sametové revoluce. Československo se díky ní osvobodilo od totalitní vlády komunistické strany a stalo se opět demokratickým státem. K tomu výrazně pomohl klub Občanské fórum, založený Václavem Havlem. V roce 1990 strana vstoupila do voleb, které suverénně ovládla, ale následující rok se kvůli vnitřním sporům rozpadla. Na její místo nastoupilo několik stran, mj. i Občanská demokratická strana, která jako jediná přežila do dnešních dnů.
V ruku v ruce se sametovou revolucí vzniklo politické uskupení, které si dávalo za cíl dát zemi po odchodu komunistů od moci do pořádku a vrátit ji do jejího původního, demokratického režimu. V jeho čele stál dramatik, spisovatel, disident a pozdější prezident Václav Havel. Do známosti vešlo pod zkratkou OF – Občanské fórum. Jeho znakem se stalo dnes už legendární OF se smajlíkem uprostřed O.
V rámci oslav svržení komunistického režimu uspořádalo Slovácké muzeum výstavu Sametová revoluce v Uherském Hradišti. V ní zachycuje průběh dění převratu v obrázcích, vzpomínkách a scénách, jakoby vypadlých z doby normalizační. Prohlídka proběhla od 14. listopadu 2019 do 11. března 2020, kdy musela být kvůli koronavirové pandemii předčasné ukončena.
O svém členství v Občanském fóru žádný rozhovor neposkytl, ačkoliv šlo o jednoho z jejich zakladatelů. V průběhu revoluce se aktivně zapojil do dění ve městě, mj. i tím, že se zapojil do koordinačního výboru Občanského fóra a diskutoval s komunistickými předáky. Po převratu se stal fotografem na volné noze a uspořádal už několik výstav po celé republice. Měl jsem příležitost se s ním seznámit a zeptat se ho na několik otázek ohledně převratu, jeho působení v OF a nakonec i jeho práci.
Sametová revoluce se stala nejdůležitější událostí, které se odehrály na našem území od doby příjezdu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Zatímco v srpnu k nám vojska spojených komunistických národů přivezla novou, totalitní vládu, která zadupala do země veškeré naděje na změnu v demokratičtější režim, listopadový převrat nám dal přesný opak. A přitom nikdo nepředpokládal, že tyto protesty, stávky a mítinky budou znamenat začátek konce komunistické vlády v Československu.Sametová revoluce ale nebyla jedinou revolucí, která proběhla během roku 1989 Evropou.