Nela Hochmanová 
Gap year je období, kdy si studenti dávají přestávku ve studiu, obvykle po dokončení střední školy nebo před zahájením postgraduálního studia. Pauza od studia trvá zpravidla rok, ale může se také protáhnout na více let. Tento krok má mladým lidem pomoci s rozšířením obzorů, lepší orientací v jejich zájmech a následně s uváženějším výběrem vysokoškolského oboru. To, jak konkrétně rok volna stráví, už je pak čistě na nich.
V Dánsku je Gap year považován za zcela normální, podle studií dánského Evalution Institute (EVA) si kolem 75 % studentů vezme před vysokou školou alespoň rok volna. Většina studentů tedy po střední škole nepřechází automaticky na univerzitu, jako je tomu v České republice. Naopak si dávají od studia pauzu, během které se mohou soustředit na věci, na které neměli v průběhu studia čas.
Možností z kterých si mohou vybrat, je celá řada, mnoho lidí Gap year bere jako příležitost k cestování, poznávání cizích zemí, jejich kultury, zvyků a tradic. Někteří chodí do práce, aby si našetřili peníze do budoucna, jiní se věnují dobrovolničení v rozvojových zemích nebo také využívají tuto pauzu pro svůj osobní rozvoj. V Dánsku je další možností tzv. Højskole, tyto školy mají dlouhou tradici a momentálně jich existuje více než 70. Nabízejí studentům strávit čtyři nebo šest měsíců studiem něčeho, co je zvláště zajímá. Vybírají si vlastní předměty a neexistují zde známky ani zkoušky. Ve škole se klade důraz na kreativitu a rozvíjení osobnosti úplně jinak, než jsme zvyklí v našem školství.
Pojďme se podívat na pár rozdílů v přístupu Česka a Dánska na tuto pauzu od školní docházky. Zatímco pro Dánsko se jedná o dnes již poměrně běžnou záležitost v Česku je tato pauza od studia netradiční volbou, kterou většinová společnost často vnímá jen jako „zbytečné oddalování vysoké školy a odpovědnosti“. V Dánsku je často podporován i vládou a institucemi vzdělávání, což u nás neplatí. Jak v Česku, tak i v Dánsku existují agentury, které nabízejí různé programy a usnadňují tak mladým lidem odjezd do cizí destinace, kde mohou získat nové dovednosti a zkušenosti. Oproti Dánsku si ovšem české agentury ve většině případů účtují výrazné poplatky a nabízí menší množství programů.
Proč si mládí lidé v Dánsku volí Gap year?
Někteří se nedostanou do svých vysněných studijních programů, jiní se chtějí rozvíjet. V Česku je častější, že studenti zůstávají na oborech, které je nenaplňují. Na mnoha středních školách se dokonce ani neobjeví diskuze o tom, že existují jiné možnosti, než univerzita nebo práce. Dánské univerzity přistupují k roční pauze svých studentů jako k příležitosti, která jejich studentům pomůže v životě i ve studiu. „Pokud se studenti nemohou dostat do programů, které by chtěli, nevidíme problém vzít si rok volna,“ řekl Jan Svendsen, vedoucí studentského a kariérového poradenského centra na univerzitě v Kodani. V České republice univerzity reagují podobně a čím dál častěji Gap year vnímají jako přínosnou zkušenost.
V Dánsku je Gap year běžnou praxí, která je podporována, ale i v Česku se pomalu stává více akceptovanou možností pro mladé lidi, kteří chtějí prozkoumat své možnosti. Výhodou je to, že během této pauzy si lidé často uvědomí, co chtějí v životě dělat, naučí se samostatnosti a posunou se ve svých ambicích, prioritách nebo přístupu k práci. Je to ovšem rozhodnutí, které má pro každého různý význam a dopad. Proto i když se pohled obou zemí poněkud liší, každý by se měl rozhodnout podle vlastního uvážení, jestli by mu Gap year byl prospěšný.
