Recenze: Franz Ferdinand obohacení elektronikou

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Franz Ferdinand vydali 9. února 2018 desku Always Ascending
Franz Ferdinand vydali 9. února 2018 desku Always Ascending Zdroj: pixabay.com
Kapela Franz Ferdinand nastoupila na scénu už před čtrnácti lety se singlem Take Me Out a rovnou dobyla britskou hitparádu. To jí ale zdaleka nestačilo. Postupně si podmanila i evropské publikum a posbírala pár prestižních cen. Zapsali se rockeři, kteří si zakládali na výrazném zvuku kytar a zajímavých textech z kapsy frontmana Kapranose. Z jejich hudby se vždycky valila energie a nadšení, ale v případě alba Always Ascending to vzali za trochu jiný konec.

Novinka přichází s deseti skladbami. Hned ta úvodní, nesoucí stejný název jako celá deska, naznačuje, že Franz Ferdinand nejsou stejní, jako jsme je znali. Lousie Lane má v sobě kouzlo éry Alphaville, a to hlavně díky klávesám Juliana Corrieho, který se ke kapele přidal teprve nedávno. Tento hudebník, který si přezdívá Miaoux Miaoux, není v branži žádným nováčkem. Sám už vydal několik alb a našel se v synthpopu. Jeho vliv je v nové tvorbě rozhodně slyšet.

Textová stránka alba ale působí rozporuplně. Přeorientování kapely z rockových klubů na taneční parkety si částečně vybralo svou daň. Najdou se i dobré kousky s nápadem, namátkou osloví třeba The Academy Award, ve které frontman Kapranos udílí Oscary aktérům v jeho životě. Ale v dobré polovině písní se pod povrchem nic neskrývá, takže působí ploše a trochu nudně a rozhodně není potřeba zbytečné dumání. Slyšet totiž pětkrát za sebou „I’m a lazy boy, I’m a lazy boy“ prostě není bůhvíjak obohacující. I tak však může skladba patřit mezi nejlepší a aspirovat na hit. Jednoduchost zapůsobí, publikum si zazpívá a na hopsání to postačí.

Na druhou stranu se nedá upřít rozmanitost hudební. Dočkáme se rapového partu i nečekaného saxofonového sóla, které si střihl hostují Terry Edwards, mimo jiné spolupracovník třeba Davida Bowieho nebo Nicka Cavea. A všechno to končí zlehka Slow Don’t Kill Me Slow. Zpěvák najednou až neočekávaně zjemní hlas a touto baladou se loučí.

Franz Ferdinand přestali přešlapovat na místě v jistých vodách rocku a pustili se do svérázné kombinace elekroniky, synthpopu a klasické kytary. Ve výsledku se experiment vlastně vydařil. V porovnání s předešlými alby jde o promyšlenější hudbu, ale bohužel na úkor textů, které pokulhávají.

Naposledy upraveno:
Anežka Gavendová

Fotografování, hudba, lidi. Tak trochu pisálek a velký požitkář původem z cihlového města, nově studentka žurnalistiky na UP.

Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Září 2019 »
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30            

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace