Veronika Turková 
Režisér Miroslav Krobot pracoval s vlastní adaptací Těsnohlídkova díla, ovšem podstata hry zůstala nezměněna od originálu. Je založena na touze po svobodě, vcítění se do duší zvířat a lidí a také na milostném střetu dvou generací. Příběh se odvíjí od klasické Lišky Bystroušky, tvůrci se ovšem více zaměřují na samotný vztah mezi zvířetem a člověkem. Děj tak zachycuje především city mladé lišky a staršího revírníka a s postupem času také vývoj jejich vztahu. Tuto vztahovou linku považuji za příjemné oživení klasického díla.
I když je inscenace zařazena mezi činohru, hudba zde rozhodně hraje zásadní roli a dotváří tím jednak půvab, ale hlavně zábavu celému představení. Celkem zazní 12 písní od autora Martina Hůlky, které v mnoha případech jistě rozesmějí celé hlediště. Jednotlivé pěvecké výstupy zvířat fungují jako vtipné mini příběhy a různorodost těchto hlasů je skvělou imitací šumějícího lesa nebo zpěvu ptáků a zvuků jiných zvířat. Tato hudební stránka Lišky B. by divadelní inscenaci mohla bezesporu zařadit mezi muzikálové produkce. Tomu se však autoři vyhýbají.
Nápaditá choreografie je další plus, které bych ráda vyzdvihla. Kombinace promyšlených replik a tance lesních zvířat navozuje velmi příjemnou atmosféru. Představení dominuje především texty autorů Krobota a Smékala. Vyznívá poetický námět originálního díla, a přitom je vkusně obohacen sadou vtipných scén. Jednotlivé dialogy na sebe hezky navazují a vyjadřují samotný kontext celého příběhu. Překvapivé je použití mála kulis a rekvizit, bez kterých hra ale nikterak neztrácí na dynamice, a není nutné si scény příliš domýšlet.
Z postav bych vyzdvihla výkon herce Jiřího Přibyla, který ztvárňuje roli staršího revírníka. Společně s Danielou Klevetovou v roli lišky naráží na střet mládí a stáří, na což také režisér cílil. Jejich scény jsou něžné a přitom energické. Dalším nápaditým ztvárněním je role kulky, které se ujala Jana Posníková. Ta svým monologem o letu projektilu jistě donutila každého v hledišti se smát. Soubor herců byl při představení sehraný a nešlo postřehnout žádné větší zaváhání či chyba. Každý z nich má originální charakteristiku postavy a výsledkem je inscenace, která jistě potěší široké publikum všech věkových kategorií. Nejedná se o žádné složité drama, zůstala zachována strategie bajky, a jak už to tak bývá, na konci dojdeme k ponaučení. Na další z repríz Lišky B. si do Moravského divadla můžete zajít například 3. června.
