Aleš Klíma 
Toto semi-autobiografické konceptuální album, ve kterém zastřešující děj sleduje sestup protagonisty do šílenství, prostřednictvím metaforické „sestupné spirály“, zabývající se náboženstvím, odcizením, násilím, problémy společnosti, drogami, sexem, a nakonec sebevraždou. Jde tedy o jakousi sklíčenou jízdu na horské dráze, která vyústí v tiše pompézní katastrofu. To učinilo z The Downward Spiral „drtivou pěst“, na kterou tehdejší hudební trend nebyl zcela připraven a Nine Inch Nails tak uvedli na trh křiklavý vykřičník, který působil zvukově zcela revolucionářsky – a naprosto znepokojivě. Reznor se zde inspiroval například Davidem Bowie a jeho albem Low (1977).
“I made a small-scale, personal, potentially ugly record that reflected how I felt. Some of those ugly things are things you wouldn’t want to tell your mom, your friends or even your lover. But it’s no public fucking service either. It’s just what I felt.” – Trent Reznor
Zvukem se jednotlivé singly značně liší, avšak dohromady skládají komplexní a temnou koláž. Například nejznámější Closer, se slovy „I wanna fuck you like and animal,“ Heresy s neotřelým „God is dead and no-one cares“, „denial, giult and fear“ v Mr. Self-Destruct a především legendární Hurt, které přezpíval samotný Johnny Cash. Defacto každá píseň nese kus přemožené osobnosti protagonisty, servírované na stříbrném podnose za doprovodu obrovské dávky hodnoty šoku. To platí i pro nahrávací proces alba, který byl také velice zajímavý, plný neočekávaných „twistů“ a zvláštních okolností.
Dne 9. srpna 1969 na Cielo Drive 10050 několik členů Manson Family brutálně zavraždilo pět lidí, mezi kterými byla například Sharon Tate, těhotná manželka Romana Polanski. O 23 let později se zde Reznor nastěhoval a zrodilo se tak revoluční Broken EP. Zde také začíná pracovat na The Downward Spiral a dům pojmenoval Le Pig, což byl nápis na dveřích tohoto domu napsán v krvi zmíněné Sharon Tate. Netřeba dodávat, že tento počin způsobil značnou kontroverzi. Shodou okolností je se na albu objevuje píseň The March of The Pigs. „It was a bad-tasting kind of a joke“ – dodal Reznor.
Celkově je album považováno za nadčasový výtvor a fanoušky zmiňováno jako nejvýznamnější album kapely Nine Inch Nails. I po 27 letech své existence má rozhodně stále co říci a doposud s posluchači nepřestála jeho myšlenka rezonovat. Každý si přeci jen, čas od času, prochází něčím alespoň zdaleka podobným.
