po., 27. duben 2015 13:30

Český Basket

Samostatný projekt sportovní/online žurnalistika. Realizace projektu k dispozici zde.

1. Cíl práce

 

Cílem mé práce je vytvoření webového portálu zabývajícího se mládežnickým basketbalem[1] v České republice. Mládežnický basketbal je v současnosti v naší zemi na vzestupu, o čemž dokládají nedávné úspěchy Čechů z mezinárodních šampionátů a různých mistrovství v mládežnických kategoriích. Cílem bude přinést ucelené a aktuální zpravodajství z prostředí mládežnického basketbalu, konkrétně z kategorií do 14 let, do 15 let, do 17 let a do 19 let, a to jak v mužské, tak i v ženské kategorii.

 

Ze získaných zkušeností vím, že o zpravodajství z mládežnického basketbalu je velký zájem mezi basketbalovou veřejností. Cílem je získání čtenářů zejména z prostředí basketbalu, tedy samotných hráčů, jejich trenérů nebo členů realizačních týmů a také rodičů hráčů.

 

2. Zdůvodnění volby tématu

Důvody, proč jsem si vybral právě toto téma, byly velmi prosté. Mé zaměření v rámci žurnalistické specializace směřovalo již od 2. ročníku bakalářského studia k vytvoření online projektu se sportovní tematikou.

 

Basketbalu se věnuji již 12 let a za tu dobu jsem získal velké množství kontaktů a přátel v basketbalovém prostředí. Bývám v kontaktu s trenéry, hráči či rozhodčími po celé Moravě a částečně i v Čechách. Sám jsem hrál nejvyšší soutěže v mládežnických kategoriích a tak mám informace ze zákulisí některých klubů. Důvěrnou znalost sportovního prostředí z několika pozic pokládám za velkou výhodou při tvorbě jakéhokoliv podobného projektu, a to z důvodů vystižení správných faktorů a atraktivních témat při tvorbě zpravodajství. Volba tohoto sportu je tudíž zřejmá.

 

Již dříve jsem psal texty z prostředí mládežnického basketbalu pro webový portál www.Xbasket.net. Tento portál se věnoval basketbalu obecně a snažil se přinášet aktuální zpravodajství z mnoha basketbalových soutěží v České republice i mimo ní. Podle statistik, které měla redakce k dispozici, bylo patrné, že rubrika mládežnického basketbalu má největší čtenost i nejvíce reakcí čtenářů. Zejména proto jsem se rozhodl věnovat se právě této kategorii. Konkurence v této oblasti tvorby není velká, případně je značně amatérská. Tento fakt dává naději na úspěch pro tvořený projekt.

 

3. Stav problematiky

Basketbalu celkově se u nás nevěnuje mnoho webových portálů a velké mediální instituce nedávají tomuto sportu velký prostor. Nejlépe financovaným projektem zaměřeným pouze na basketbal je tištěný měsíčník BasketMag. Ten je materiálně dotován Českou basketbalovou federací a má rovněž podporu v internetové podobě. BasketMag je však zaměřen na basketbal celkově, mládežnický basketbal v něm dostává jen velmi omezený prostor. Mládež bývá v tomto periodiku zmiňována zejména v době konání některého ze závěrečných mládežnických šampionátů a mezinárodních turnajů.

 

Nepatrný obsah z prostředí basketbalové mládeže nabízí basketbalová sekce serveru www.iDnes.cz, který je online podporou periodika Mladá fronta Dnes. Profesionální redaktoři tohoto serveru nenabízí výsledkové zpravodajství či průběh jednotlivých soutěží v mládežnických kategoriích. Daný obsah je značně personalizován a věnuje se zejména mladým hráčům s velkým basketbalovým nadáním.

 

Částečně se mládeži věnuje webový server www.proBasket.cz. Pro tento projekt však není zpravodajství z mládežnických kategorií směrodatné, www.proBasket.cz je zaměřen především na seniorské kategorie v České republice a na tematiku evropského basketbalu. Zpravodajství v tomto projektu se věnují výhradně vysokoškolští studenti se zájmem o basketbal a ti tedy pracují na projektu za symbolický finanční příspěvek.

 

Za konkurenční projekt v této oblasti je možné pokládat webový portál www.basketbalovenadeje.cz. Tento webový portál je v provozu od druhé poloviny roku 2014 a založil jej můj bývalý kolega Tomáš Borůvka. Portál www.basketbalovenadeje.cz je zaměřen pouze na mládežnický basketbal a přináší zpravodajství z kategorií mladých mužů i žen. Součástí webu je zpravodajství z kategorií do 17 let a do 19 let.

 

Paradoxní je, že členové redakce portálu www.basketbalovenadeje.cz jsou sami hráči v mládežnických soutěžích. Za výhodu této volby je možné pokládat, že redaktoři důvěrně znají prostředí, o kterém píší a mají mnoho zdrojů, které mohou být nápomocny při tvorbě textů. Naopak autoři mohou být zaujatí vůči individualitám nebo i týmům celkově, což zjevně popírá snahu o objektivní zpravodajství.

 

Další výhodou portálu je již prověřená rubrika „Projekt českých nadějí“. Autorem tohoto počinu je rovněž Tomáš Borůvka. Jedná se o soupis rozhovorů s vybranými mládežnickými reprezentanty, obohacené o komentáře trenéra ke hře svého svěřence. Dá se říci, že projekt je „putovní“. Autor dříve psal pro portály www.proBasket.cz a www.Xbasket.net a na obou těchto webech využil pokračování „Projektu českých nadějí“. V současné době je „Projekt českých nadějí“ součástí portálu www.basketbalovenadeje.cz a sám Tomáš Borůvka jej označuje jako úspěšný. „V dubnu 2011 jsem založil Projekt českých nadějí zaměřený na mládežnické talenty, doposud můj nejúspěšnější počin s několikatisícovými návštěvnostmi. Tím se mi definitivně potvrdil, že o mládežnický basketbal je obrovský zájem.“ [2]

 

Ačkoliv jsou věkové kategorie do 17 let a do 19 let nejsledovanější mezi čtenáři a nejkvalitnější hráči v nich působící postupně přechází již v útlém věku mezi seniory, je absence nižších věkových kategorií možností pro úspěch mého projektu. Domnívám se, že právě tyto věkové kategorie jsou možností, jak získat větší čtenářskou základnu, a to zejména v rodičích hráčů a trenérů jednotlivých klubů z těchto soutěží.

 

4. Ideový plán

Prvotním plánem bylo vytvoření projektu, který by byl orientován na basketbal. Jelikož se v prostředí tohoto sportu pohybuji velmi dlouhou dobu, tak vím, že zde chybí ucelené zpravodajství, které by rovněž bylo aktuální v takovém měřítku, jenž by vyhovovalo dnešním zpravodajským hodnotám. K účelům projektu však bylo nutné zúžit tematiku a volba tak padla na mládežnický basketbal. Další myšlenkou bylo vytvoření projektu přinášející zpravodajství ze severoamerické National Basketball Association, ale zpravodajství by bylo z velké většiny přejaté a možnosti získání originálních informací, fotografií či jiných obsahů jsou nereálné. Zpravodajství na toto téma je samozřejmě možné vytvořit, ale pouze s omezenými možnostmi. Na této bázi funguje například český amatérský webový portál nbasket.cz [3].

 

Důvodem volby mládežnického basketbalu je především možnost získání původních informací, nikoli pouze přejatého zpravodajství z různých webů. Z předchozí praxe vím, jaké jsou možnosti získávání zdrojů a v dnešní době využití sociálních sítí, především Facebooku, je kontakt s hráči i trenéry snadnější.

 

Projekt by měl přinášet celkové a aktuální zpravodajství. Právě na aktuálnosti textů je dobré celý projekt založit. Na konkurenčních portálech je obsah často zajímavý, relevantní a pro danou problematiku přínosný, nicméně časová stránka mnohdy vázne a v současné době takřka okamžitého šíření informací je aktuálnost velkou slabinou některých portálů. Odpovídá to však časovým i materiálním možnostem redaktorů, kteří mají podobně jako já i spoustu jiných neodkladných povinností.

 

Texty by se měly týkat především zpravodajství z utkání a tvořit tak souhrny jednotlivých kol. Doplňujícím materiálem by se měly stát rozhovory s mládežnickými trenéry či jednotlivými hráči, a to podle relevantních témat k událostem ve vybraných soutěžích. Prostor by měl dostat obsah publicistického charakteru, jako jsou komentáře či analýzy. Z vlastní zkušenosti vím, že zejména autorovy názory či komentáře otvírají značný prostor pro diskusi, jelikož texty subjektivního rázu jsou častým cílem pro opozitní reakce. Ačkoliv se v případné diskusi mohou objevit zejména negativní reakce, na webových stránkách platí, že „i špatná reklama je reklama“. Nesouhlasný názor autora může být dále šířen pomocí sociálních sítí a i přes negativní komentář ke sdílenému příspěvku je šíření další možností k získání vyšší čtenosti daného příspěvku.

 

K využití tvorby webových stránek je použit redakční systém WordPress, který patří mezi nejrozšířenější systémy na světě. Výhodou redakčního systému je snadná manipulace pro laiky i možnosti detailních úprav pomocí kódu HTML. V úvahu byl brán i webový editor Wix, který nabízí jednoduchou manipulaci pro autora a přitom může vytvořit profesionální vzhled za pomocí drop-and-drag metody. Rozhodnutí o výběru WordPressu popíši v následující kapitole.

 

Ideou projektu není pouze tvorba dočasného portálu pro studijní potřeby a pro potřeby splnění semináře „Samostatný projekt“. Prvotní impulz k tvorbě tohoto portálu byl samozřejmě v rámci univerzitního projektu, ale myšlenky na plynulost projektu vznikly již při výběru tématu. Pokládám za důležité věnovat se dané problematice i do budoucna a nabídnout tak čtenářům kvalitní zpravodajství v rámci dostupných možností.

 

Hodnotitelům projektu mohu oznámit, že se projektu hodlám věnovat v následujících měsících. I přes odevzdání v daném termínu se obsah webových stránek bude měnit podle probíhajících soutěží a případně také podle názorů čtenářů, kteří svými komentáři nebo připomínkami mohou upozornit na nedostatky v textové nebo vizuální podobě portálu. Zpětná vazba je pro začínající projekty tohoto typu velmi důležitá a spokojenost čtenáře je rovněž cílem tohoto projektu.

 

5. Postup práce

Tato kapitola bude věnována podrobnému popisu při postupu práce na samostatném projektu. Popsán bude průběh od výběru domény, výběru redakčního systému, úprav vzhledu a jiných dispozic redakčního systému až po samotnou tvorbu článku a jejich obsahu.

 

5.1.Volba domény

Již první myšlenky o vybraném tématu mířily k volbě názvu portálu a jeho internetové domény. V tomto případě jsem se rozhodl použít profesionálnější postup.

 

V dnešní době existuje mnoho webových serverů, které nabízejí webhosting zdarma například při omezeném počtu dat. Při výběru neomezeného webhostingu je nutné zaplatit určitý měsíční nebo roční poplatek. Při tvorbě tohoto projektu a jeho prvotních cílech je dle mého názoru výběr placeného webhostingu zbytečný. Výběr webhostingu jsem přenechal svému otci, který pracuje na pozici IT manažera a jehož zkušenosti a rady mi pomohly při jakýchkoliv nesnázích ohledně úprav portálu.

 

Zatímco výběr webhostingu byl spíše amatérský, rozhodl jsem se mít jasnou a srozumitelnou internetovou doménu. I v tomto případě je účtován poplatek za vytvoření vlastní domény. Možností bylo vytvoření webových stránek například na serveru www.webzdarma.cz, který nabízí bezplatnou podobu domény. Tvůrce svého vlastního webu však vybírá pouze subdoménu, volba domény je omezená na předem daný výběr výše zmíněného serveru. V hypotetickém případě by webová adresa mého projektu vypadala například takto: www.ceskybasket.wz.cz.

 

 

Z tohoto důvodu jsem se rozhodl investovat nevelký finanční příspěvek do volby vlastní domény. Už výběr domény není jednoduchý, měl by mít takový název, který přiláká čtenáře a zároveň je upozorní, co bude obsahem webu. Navíc se nesmí shodovat s jinou, již existující doménou.

 

Klíčovými slovy tedy byly mládež, basketbal a samozřejmě souvislost s Českou republikou. Doména typu www.basket.cz nebo www.basketbal.cz jsou již obsazeny a také jsou v případě mého projektu velmi obecné. Stejně tak doména www.mladeznickybasketbal.cz je již obsazená a navíc se domnívám, že tato podoba je pro čtenáře zdlouhavá.

 

Vylučovací metodou jsem dospěl k názvu www.ceskybasket.cz. Tato doména by měla jasně inklinovat k basketbalu v České republice, název rovněž není dlouhý nebo nečitelný a také umožňuje případné rozšíření tématu na jiné kategorie basketbalu v České republice.

 

5.2.Výběr redakčního systému

Další fází práce byla volba redakčního systému. Jak již bylo zmíněno, nebyla tato volba jednoduchá. V úvahu totiž připadalo několik možností, jak webový portál spravovat.

 

Jednou z těchto možností byl vznik webového portálu i jeho vizualizace na bázi blogosféry. Jednalo by se o jednoduchý vzhled zaměřený výhradně na obsah, ale tato možnost mi přišla v souvislosti s tématem značně amatérská a v rámci samostatného projektu nevhodná. Rovněž možnosti vkládání netextového obsahu či jiných prvků by byl značně obtížný, ne-li nemožný. Z těchto důvodů jsem volbu systému na bázi blogosféry zavrhnul jako první.

 

Přes informace na sociální síti Facebook jsem se dostal k možnosti vytvoření systému pomocí serveru Wix.com. Ten patří na internetu mezi velmi rozšířené a jeho předností je již zmiňovaná jednoduchost. Na systému mě fascinoval zejména jeho propracovaný vzhled a spousta dalších možností ve výběru vizuálního zpracování. Ocenil jsem i možnost zpracování webových stránek pro mobilní verze, což je v dnešní době téměř všudypřítomného přístupu k internetu velkou výhodou.

 

Ani tento systém jsem nakonec nezvolil, a to z důvodu omezeného výběru domény. Stejně jako zmiňovaný server www.webzdarma.cz je Wix podmíněn konkrétně danou podobou domény. S největší pravděpodobností by tak měl můj projekt internetovou doménu www.ceskybasket.wix.com. Dalším důvodem byla případná platba nemalého příspěvku za rozšíření služeb nebo za změnu podoby domény. V případě mého projektu jsem shledal za nevhodné použít tyto omezené služby, když je ideou pokračování projektu i po ukončení studia.

 

Konečný výběr padl na redakční systém WordPress. Tento systém je dostupný zdarma a nabízí pestrou škálu nástrojů, které pomáhají tvořit jak vizuální, tak navigační podobu webového portálu. Velkou roli při výběru tohoto redakčního systému hrály i předchozí zkušenosti s tímto programem. WordPress byl používán redakcí portálu www.Xbasket.net a jeho jednoduchost a šíře nástrojů při tvorbě článků byly velmi spolehlivé. S tímto redakčním systémem jsem pracoval i v rámci webových stránek basketbalového klubu SK UP SBC Olomouc, jehož jsem členem. I v tomto případě se projevila jednoduchost a spolehlivost systému.

 

Výhodou WordPressu je velké množství možností úprav portálu. To umožňují především tzv. pluginy, které jsou dostupné ke stažení přímo v redakčním systému. Pluginy obohacují podobu portálu a rozšiřují nástroje jak pro samotného autora, tak i pro čtenáře. Mezi další užívané nástroje je HTML editor. Mé znalosti programovacího jazyka HTML jsou omezené, ale v některých případech postačí základní znalosti k úpravám mnoha nástrojů webového portálu.

 

Zdroje tipů a rad ohledně WordPressu přinesla kniha Scotta McNultyho WordPress: efektivní publikování na webu. Tato publikace mi dopomohla při nesnázích během tvorby grafické a navigační podoby webu.

 

5.3.Práce s redakčním systémem

Samotná práce s redakčním systémem začala zhruba v září a říjnu 2014. Bylo nutné vytvořit čtenářsky zajímavou a přitom jednoduchou podobu webových stránek. Nejsem zastáncem velkého počtu grafických prvků, které mnohdy hyzdí podobu portálu.

 

Pustil jsem se do práce a za pomocí výše zmíněné publikace Scotta McNultyho jsem postupně vytvářel navigační část webových stránek. Pro orientaci byly vytvořeny rubriky, stránky a kategorie, které mají přehledně navigovat čtenáře k nalezení požadovaného obsahu. (viz. Příloha 2)

 

Projekt zahrnoval rovněž práci s FTP serverem a mnohdy se „výroba“ samostatného projektu podobala více programátorské práci než žurnalistické praxi. Mnoho nástrojů jsem zkoušel metodou „pokus – omyl“ a prvotní fáze projektu tak byly pouze zkušební. Bylo potřebné nastavit grafickou podobu webu a výhodou WordPressu je široká nabídka tzv. šablon. Šablony lze rovněž pozměnit. Pro účely mého projektu jsem zvolil jednoduchou šablonu Parament. Pozitivem je také snadná změna šablony, aniž by byl jakkoliv změněn textový nebo navigační obsah webu.

 

Náročnější fází byly detailnější úpravy v rámci programovacího jazyka HTML. Pouze za pomocí editoru HTML mohou být upravovány některé prvky textové i vizuální podoby portálu. Nastalo tedy období, které bylo věnováno výhradně těmto úpravám. Osobně jsem nechtěl při tvorbě webových stránek nic podcenit a navíc mě využití programovacího jazyka HTML zaujalo. (viz. Příloha 1)

 

Poté, co jsem se seznámil s mnoha funkcemi redakčního systému, bylo možné přidávat textový obsah na webový portál.

 

5.4.Tvorba textového obsahu

Během listopadu 2014 jsem dostal nabídku psát texty pro již zmiňovaný portál www.proBasket.cz. Tuto nabídku jsem přijal, ovšem s podmínkou, že se vyhnu textům o mládežnickém basketbalu, abych eliminoval „střet zájmů“ na obou portálech. Na webu www.proBasket.cz se tedy věnuji především ženským seniorským soutěžím.

 

Považuji za vhodné zmínit, že vzhledem k tvorbě textů pro konkurenční projekt a dalším pracovním i studijním povinnostem jsem odložil práci na svém projektu až do března 2015. Jednalo se především o vytváření textů pro webový portál.

 

 

Jak jsem již zmiňoval, dříve jsem psal o mládežnickém basketbalu na webový server www.Xbasket.net a při práci pro tento web jsem získal různé kontakty, ať už osobní, telefonní čísla či skrze sociální síť Facebook. Právě ty mi byly nápomocny při vytváření textů.

 

Při psaní článků jsem využíval především tří zdrojů. Jedním z nich jsou oficiální webové stránky České basketbalové federace (www.cbf.cz). Informace dostupné na tomto serveru mi dopomohly získat informace o výsledcích, jednotlivých hráčích a jsou zdrojem značného množství statistik, ze kterých je možné vytvářet zajímavé analýzy. S tím souvisí i internetová aplikace FIBA LiveStats (www.fibalivestats.com). Družstva v rámci České basketbalové federace používají tuto aplikaci jako textové online přenosy z jednotlivých utkání. To je velkou výhodou při vytváření aktuálních článků. Statistiky ze zápasů jsou k dispozici už během samotného dění a jednotlivé texty je možné tvořit a publikovat během utkání, i když se jich autor bezprostředně neúčastní.

 

Dalším důležitým zdrojem je internetová televize TVCom (www.tvcom.cz). Tento portál nabízí přímé audiovizuální přenosy jednotlivých zápasů a umožňuje autorovi textu i přes neúčast na události sledovat veškeré důležité dění. Nevýhodou tohoto zdroje je v některých případech amatérské náčiní a mnohdy i počínání kameramana. Ne všechny kluby totiž disponují kvalitním nahrávacím zařízením.

 

Další nevýhodou zdrojů FIBA LiveStats a TVCom v rámci basketbalového zpravodajství je zaměření pouze na seniorské kategorie a kategorie do 19 let. Tyto zdroje jsou v rámci nižších věkových kategorií k dispozici pouze v případě závěrečných šampionátů nebo vybraných turnajů.

 

Důležitým zdrojem, který mohou redaktoři v dnešní době internetu využívat, jsou sociální sítě. Pro potřeby mého projektu jsem využil Facebook. Kromě svých kontaktů na jednotlivé hráče či trenéry jsem čerpal rovněž z facebookových stránek klubů. Aktualizované příspěvky a sdělení posloužily jako zdroje pro obsah textů nebo pro témata na nové články.

 

Textový obsah tedy vycházel zejména z těchto zdrojů. Jelikož jsou relevantní osoby dostupné k přímému kontaktu, není třeba využívat velkého množství internetových či jiných zdrojů. Kromě fotografií nebo videí dostupných na serveru YouTube, které jsem přejímal, je dostupné zpravodajství výhradně původní. V případě fotografií jsou všechny materiály zdrojovány a označeny původním autorem.

 

5.5.Propojení se sociální sítí

Sociální sítě jsou v současnosti nezbytnou součástí propagace jakéhokoliv podobného projektu. I v  případě projektu Český Basket jsem se rozhodl využít sociální sítě Facebook. Podpora vlastní facebookové stránky pomáhá propagaci textů a zároveň slouží ke sdělování krátkých příspěvků, sdílení fotografií či videí. V dubnu 2015 byl vytvořen facebookový profil ČeskýBasket.cz (https://www.facebook.com/ceskybasket). Vzniklo tak nepřímé propojení s danou sociální sítí.

 

5.6.Shrnutí

Mohu potvrdit, že práce na samostatném projektu rozhodně překročila katedrou požadovaných 30 hodin. Jak již bylo zmíněno, další rozpracovávání projektu je plánováno i do dalších měsíců. Považuji za přínosné nabízet a zkvalitňovat zpravodajství čtenářům zaměřeným na basketbal.

 

Jak bylo výše popsáno, podoba webového portálu se během období hodnocení může ještě změnit. Minimálně se bude jednat o přidávání dalších textových materiálů, které budou korespondovat s aktuálním děním v daných kategoriích mládežnického basketbalu. V případě konstruktivních dotazů a názorů čtenářů se může změnit i vizuální podoba stránek. Statickou podobu portálu bych chtěl vyloučit.

 

6. Sebehodnocení projektu

Sebehodnocení projektu bych rozdělil na několik částí. Pokud tedy budu hodnotit samotný textový obsah, je nutné přiznat, že se nemůže řídit čistou podobou zpravodajského stylu. Sportovní žurnalistika je velmi specifická a například zpravodajství z jednotlivých zápasů je podřízeno prvkům subjektivního pohledu autora na utkání. V rámci žurnalistické praxe ve sportovním zpravodajství se však výběr zajímavých momentů mnohdy shoduje s pohledem diváka na zápas. Je jistou intuicí a také zkušeností sportovního redaktora vypíchnout nejpodstatnější události v utkání a poté je zmínit v samotném textu.

 

Rovněž výběr témat bývá orientován na události v soutěžích. Například pokud poslední celek tabulky porazí tým z prvního místa, je rozhodně téma na článek zajímavější, než kdyby tomu bylo naopak. V tomto případě jsou i informace, proč se tak stalo, žádanější.

 

Co se týče vizuality webových stránek, je stále co zlepšovat. Práce s editorem HTML není jednoduchá a právě vizuální podoba v rámci redakčního systému WordPress záleží na znalostech tohoto programovacího jazyka. Považuji za nutné do budoucna vylepšit vizuální podobu webu tak, aby se čtenář na zpravodajský portál rád vracel a měl ze čtení zážitek.

 

Jako pozitivum bych vyzdvihnul jednoduchost portálu. Velké množství boxů a různých typů zdánlivě nesouvisejících sdělení může čtenáře spíše odradit. Webový portál zatím disponuje velkým množstvím prázdného místa, účelem však je poskytnout možnost případným inzerentům. V současné době je možné vyjednat reklamní sdělení „na zkoušku“.

 

Výběr WordPressu je také pozitivem. Naučil jsem se detailnější práci s tímto redakčním systémem a rovněž jsem během projektování projevil zájem o práci s programováním v HTML. Získané znalosti mohou být užitečné do budoucna, a to nejen v žurnalistické praxi.

 

Negativem bych označil malý počet zdrojů a literatury použité při tvorbě projektu. Musím však připustit, že jsem se při psaní textů snažil dbát na tipy a rady získané na seminářích redaktorů z praxe. Myslím si, že tyto tipy jsou mnohdy efektivnější než teoretické poučky. Inspirací mi byly rady redaktorů a lektorů Petra Vitáska (v rámci semináře Sportovní specializace) a Mgr. Martina Nevyjela (v rámci seminářů Praktikum online žurnalistiky a Workshop online žurnalistiky). Kromě těchto dvou autorů jsem si vzal příklad z textů redaktorů serveru iDnes.cz Petra Kotena a Adama Štěpánka, kteří píší čtivé texty na basketbalová témata.

 

Pevně věřím, že v budoucnu bude čas i prostor věnovat se tomuto projektu nadále a přinášet tak čtenářům líbivé a zajímavé čtení.

 

7. Zdroje

McNulty, S.: WordPress: efektivní publikování na webu, Brno, 2009

http://www.colorhexa.com

http://www.w3schools.com/tags/ref_colornames.asp

www.jakpsatweb.cz

www.wordpress.com

www.fibalivestats.com

www.cbf.cz

www.tvcom.cz

www.facebook.com

www.basketbalovenadeje.cz

www.probasket.cz

www.basketmag.cz

http://sport.idnes.cz/basket.aspx

 

[1] Záměrně nepoužívám pojem „košíková“, jelikož je tento pojem zastaralý a ve sportovní praxi se již neužívá

[2] http://basketbalovenadeje.cz/o-nas/

[3] Tento portál nebyl zmíněn v předchozí kapitole „Stav problematiky“, protože se nejedná o konkurenční projekt. Zpravodajství portálu nbasket.cz se nikdy nezabývalo mládežnickým basketbalem v ČR.

Zobrazeno 1857 krát
Naposledy upraveno: po., 9. květen 2016 09:35
Pro psaní komentářů se přihlaste