Kateřina Holubová
Jídlo se v obchodě prodává o 50 % levnější oproti běžné ceně, což láká především zákazníky chudších vrstev ale i ekologicky smýšlející. „Je naprosto nesmyslné, že se jídlo jen tak vyhazuje. Takový obchod dává smysl a je důležitým krokem v bitvě proti zbytečnému vyhazování potravin,“ řekla dánská ministryně pro životní prostředí Eva Kjer Hansen.
Dánové ročně vyhodí okolo 700 tun potravin, avšak v uplynulých pěti letech snížili plýtvání o čtvrtinu. Boj proti plýtvání jídlem vedou už i ve Francii. Začátkem února vláda uvedla v platnost zákon, který nařizuje prošlé jídlo ze supermarketů darovat charitativním organizacím. Pokud řetězce tak neučiní, hrozí jim vysoké peněžní sankce. Společnosti s rozlohou prodejny větší než 400 metrů čtverečních jsou povinné smluvně navázat spolupráci s některou charitativní organizací, nebo pokud obchody nedarují potraviny charitě, můžou dále najít své využití jako krmivo pro zvířata, na kompostování nebo využití v energetice. Francouzský politický aktivista a právník Arash Derambarsh k celé věci dodává: „Další krokem je požádat prezidenta Françoise Hollanda, aby zvýšil nátlak na Jeana-Clauda Junckera, a ten zákon rozšířil na celou Evropskou unii. Bitva je teprve na začátku. Teď chceme bojovat proti plýtvání jídlem v restauracích, pekárnách, školních a pracovních jídelnách.“
A jak si v této věci vedou Češi? Překvapivě lépe než většina Evropy. Podle studie Evropského parlamentu průměrný Čech vyhodí ročně zhruba 94 kilogramů jídla. Společně se Slovenskem a Bulharskem se tak řadíme mezi nejspořivější domácnosti. Oproti tomu nejvíce jídla ročně vyhodí Řekové a to 141,6 kilogramů.
Pokud se vám ale doma v lednici kazí jídlo a nevíte, co s ním, vyzkoušejte aplikaci Foodfully. Pokud si do ní nahrajete seznam potravin, které doma máte, získá databázi vaší spíže. Aplikace vás taktéž upozorní, když se ovoci, zelenině či jiným produktům blíží datum spotřeby, popřípadě nabídne recept, jak zbytky zkombinovat a poté potraviny sama z databáze smaže.
Zdroj: ČRo
