Petra Kratochvílová V posledních pěti letech však výsledky výzkumů motýlích populací znepokojily vědce ještě více. Zjistili, že housenky monarchy stěhovavého stále méně žerou, rostou pomaleji a mnoho z nich po několika dnech uhyne, aniž by se vůbec dožilo dospělosti.
Studie univerzity Iowě prokázala, že dalším pomyslným hřebíčkem, který lidstvo zatlouklo do rakve tohoto druhu, je tentokrát geneticky modifikovaná kukuřice. Do její genetické informace byl totiž přimíchán gen z bakterie jménem Bacillus thuringiensis, která vylučuje látku Bt-toxin ničící škůdce pasoucí se na kukuřici. Tato bakterie často tvoří součást postřiků proti škůdcům. Ty se často používají i u nás například na ochranu vinné révy a jsou považovány za ekologické.
Kukuřice, která díky genetické modifikaci také obsahuje tento Bt-toxin, tedy velmi dobře odolává škůdcům. Toxin si vytváří sama ve svých buňkách. Jak to však souvisí s motýly? Kukuřice vykvétá během letních měsíců, což přesně odpovídá době, kdy se z vajíček monarchů líhnou housenky. Pyl z kukuřice je rozprášen do okolí a usadí se také na klejiše hedvábné, rostlině, která je hlavní potravou housenek a většinou roste právě v blízkosti kukuřičných polí. Pyl v sobě také obsahuje Bt-toxin, a když ho housenka pozře, s velkou pravděpodobností do několika dní zahyne.
Vědci z iowské univerzity odebrali pyl z geneticky modifikované kukuřice obsahující toxin a posypali jím listy klejichy. To samé provedli i s pylem z kukuřice, která toxin neobsahovala. Housenky monarchy, které žraly klejichu posypanou pylem s Bt-toxinem, výrazně hubly, méně rostly, přestávaly jíst a hynuly. Do 48 hodin pomřelo osmnáct procent housenek, za čtyři dny to byla již celá polovina sledované skupiny. Naproti tomu housenky, kterým vědci podávali klejichu s pylem bez toxinů, přežily všechny.
Entomologové z britské univerzity v Exteru však varují, že pylem z geneticky modifikovaných plodin nemusí být ohrožen pouze monarcha stěhovavý žijící v Americe. Jejich práce prokázala, že také v Evropě by toxickým pylem mohlo být ohroženo minimálně sto šedesát druhů motýlů. A nebezpečí nepředstavuje pouze modifikovaná kukuřice, která hubí motýly. Bt-toxin obsahují i jiné modifikované plodiny, například brambory, rajčata, jablka, řepka a další. Výzkumy, jak tyto rostliny působí na bezobratlé, zatím nebyly provedeny.
Problém geneticky modifikovaných plodin je ovšem komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát. Biochemické koncerny zodpovědné za existenci geneticky modifikované kukuřice odmítají svou vinu přiznat, ačkoliv všechny důkazy svědčí proti nim a zaměstnanci těchto podniků vytrvale tvrdí médiím pravý opak toho, co vědci již jednoznačně prokázali.
