Školský zákon, nezájem, nervózní politici; co vše se staví do cesty studentským volbám?

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Zákaz činnosti politických stran, hnutí a jejich propagace. Tak zní ustanovení školského zákona, které může komplikovat výuku zejména vyučujícím základů společenských věd. Před osmi lety však způsobilo dokonce spor mezi Ministerstvem školství a Asociací ředitelů gymnázií. Ten začal zdánlivě nevinným projektem studentských voleb, jenž zastřešuje organizace Člověk v tísni. „Prostřednictvím tohoto projektu se snažíme vést mladé lidi k větší účasti na občanské společnosti,“ popisoval tehdy pro Český rozhlas stručně záměr studentských voleb jejich autor Karel Strachota.

Porušují studentské volby zákon?

Právě v roce 2010, kdy se měla akce konat poprvé, proti ní zaprotestoval například tehdejší hejtman Středočeského kraje David Rath. Nakonec svou podporu volbám „nanečisto“ stáhla i ministryně školství Miroslava Kopicová. Terčem kritiky se stala právě možná propagace některých stran, těsně před skutečnými volbami do Poslanecké sněmovny. „Nemalá část žáků středních škol je již plnoletá a má tedy volební právo. Existuje tak určité riziko, že studentské volby přece jen mohou být terčem předvolební propagace,“ stálo ve společném prohlášení tehdejší ministryně Kopicové a předsedy Asociace krajů Michala Haška.

Když je mluvení o politice příliš politické

Akce se nakonec přece jen uskutečnila, avšak až po dohodě mezi Haškem a ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem, který souhlasil s odtajněním výsledků až po skutečných volbách. Přesto měla aféra kolem studentských voleb ještě dohru.

Asociace ředitelů gymnázií dostala od Ministerstva školství otevřený dopis, pojednávající o stanovisku ke studentským volbám. „Ředitelé by měli posoudit tendence studentů vymezovat se navzájem podle aktivního, respektive pasivního postoje k projektu, podle tendence snažit se jakýmkoli způsobem ovlivňovat politické názory ostatních žáků, tedy vymezovat se navzájem podle politického kritéria, které ve školním prostředí nemá místo,“ uvádí v dopisu ministerstva tehdejší ředitel legislativy a práva Miroslav Šimůnek. Toto chování studentů podle něj mohlo vyvolat právě připojení škol k projektu a vést k riziku nedodržení legality celé akce.

Svým prohlášením však vyvolal kritiku například ředitele gymnázia J.K. Tyla v Hradci Králové Roberta Nováka. „Jak jinak bychom měli rozvíjet nejen občanskou, ale i další klíčové kompetence žáků, než je vést ke vzájemné diskuzi, tudíž i ke vzájemnému ovlivňování? Jak jinak bychom je měli připravovat na život v pluralitní společnosti, než jim umožnit vymezovat se vůči sobě na základě vlastních postojů?“ odpověděl Novák ve svém otevřeném dopisu ministerstvu.

Od té doby se nicméně studentské volby konají pravidelně, vždy při příležitosti kterýchkoliv voleb skutečných. Účastnit se jich mohou všichni žáci registrovaných škol od patnácti let. Počet zapojených ústavů v průběhu let stoupá a klesá i v závislosti na atraktivnosti voleb. Posledním hlasováním pro studenty byly v loňském roce parlamentní a na přelomu roku také prezidentské volby. V parlamentních studentských volbách odevzdali žáci středních škol přes čtyřicet tisíc hlasů a vítězem se stala Česká pirátská strana. Ty prezidentské simulovaly obě volební kola a konečným vítězem byl kandidát Jiří Drahoš. V druhém kole hlasování o prezidentovi se zapojilo celkem 298 středních škol. Z toho 145 gymnázií, 123 středních odborných škol a 30 učilišť. Nejvyšší účastí se mohla pochlubit první volba prezidenta v roce 2012 s počtem 441 zapojených institucí.

Z filmového festivalu k celorepublikovému vzdělávacímu programu

Studentské volby jsou součástí širší rodiny programu Jeden svět na školách. Jeho zastřešující organizací je Člověk v tísni, který je nevládní a neziskovou společností. Jeden svět na školách vznikl v návaznosti na festival o lidsko-právních tématech Jeden svět a zaměřuje se především na vytváření praktické metodiky pro pedagogy.

Všechny materiály jsou pro registrované učitele dostupné online a vznikají ve spolupráci přímo s nimi. Program využívá často filmu jako výpovědního média. „Do projektů se zapojují stovky škol, což svědčí o mnohém,“ uvedl v rozhovoru pro denik.cz Strachota. Témata projektů a aktivit jsou především občanská angažovanost, lidská práva a moderní historie. „Pedagogové, jež s námi spolupracují, patří k těm aktivnějším, kteří chtějí svým žákům živě zprostředkovat období od roku 1948 do současnosti. Právě jim jdeme naproti a ukazujeme, co se dá udělat před i po projekci filmu, včetně použití zážitkových metod,“ dodal o programu Strachota.

Například součástí výbavy ke studentským volbám jsou nejen hlasovací lístky, plakáty, pokyny pro voliče i studentskou komisi, ale také čtyři audiovizuální lekce pro učitele. Jejich součástí jsou připravené aktivity k filmovým dokumentům o dětech či mladých lidech potýkajících se s podobnou situací. Jako třeba příběh tří kandidátů na post školního prezidenta na základní škole v Keni.

K největším slabinám Studentských voleb patří nejspíš každoroční nízká účast učilišť. Změna v tomto ohledu však záleží především na vedeních škol. „Účast na projektu není reprezentativní. Z hlediska počtu zapojených škol nejde o záležitost masivní, bohužel participuje pouze nepatrný zlomek učilišť,“ upozorňoval už v roce 2012 na serveru Deník referendum politolog Pavel Šaradín. „A právě na učilištích by mělo být podobných projektů realizováno co nejvíce. Není umění uspořádat popularizační přednášku na gymnáziu či střední ekonomické škole, je však obtížné oslovit učně,“ dodává Šaradín ve svém sloupku.

Později se k aktivitám Jednoho světa na školách přidal projekt Příběhy bezpráví, pomáhající pedagogům dokumentovat a přiblížit žákům naši nedávnou historii, třeba i skrz besedy s pamětníky. Do dneška se výukový program rozrostl o projekty Mediální vzdělávání, Kdo jiný?, Hledá se LEADr., Cena Gratias Tibi, Příběh mojí rodiny, Filmové kluby, Průzkumy a šetření a samozřejmě Studentské volby.

Vše začalo neveselou sondou mezi české středoškoláky

„Na přelomu roku 2008 a 2009 jsme dělali celorepublikové rozsáhlé šetření a potvrdilo se, že mladí lidé příliš nevěří tomu, že oni jako občané mohou cokoliv změnit, ovlivnit a nechystají se to udělat. My jsme následně připravili řadu dalších aktivit a projektů, které by tenhle stav mohly trochu změnit. A v tu chvíli nás napadlo, že jednou z možností, jak ukázat fungování základních demokratických principů je uspořádat na školách volby nanečisto,“ uvedl při prvním celorepublikovém uskutečnění akce pro Český rozhlas Strachota.

Ve zmiňovaném výzkumu z roku 2009 dostaly vybrané stření školy dotazníková šetření pro své žáky. Dvacet pět procent těchto institucí tvořila gymnázia, třicet osm procent odborné školy a třicet pět procent učiliště. Studenti se ve velké míře shodovali, že jak lokální, tak celorepublikové a globální problémy nemůžou ovlivnit. (S tímto názorem se ztotožňovalo okolo osmdesáti procent respondentů).

Výzkum také zjistil, že pětina studentů by k volbám nešla a pětina dosud váhá. Nejčastějším důvodem byl nezájem o politiku jako takovou či nedůvěra a skepse k politickým stranám a činitelům. V roce 2017 se k možnosti měnit něco na lokální a celorepublikové úrovni přiklonilo dvacet sedm procent žáků, což je sice o pár procent slibnější výsledek, než z roku 2009, dlouhodobě se však přístup studentů k angažovanosti a důvěře v politiku příliš nemění. (Tentokrát ale ve vzorku převažovaly odborné školy a učiliště měla zastoupení pouze osm procent).

Česko se v rámci států OECD zařazuje k nejméně spokojeným se současnou demokracií

Skepsi vůči politice obecně a nepříliš rozvinutý komunitní život v Česku potvrzuje široký sociální výzkum International Social Survey Programme, který probíhá již několik let v třiceti pěti zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Ten mimo mnoho jiných dat sbírá také informace o spokojenosti s demokracií. Výsledná data se interpretují na marketingovém ukazateli net promoter score (NPS). Ten se na škále nula až deset ptá zaměstnanců či klientů – v tomto případě občanů – na spokojenost.

NPS sečte lidi velmi spokojené a loajální (hodnoty devět a deset) a odečte od nich nespokojené a vlažné (nula až šest). Výklad hodnot NPS závisí i na typu produktu a kontextu, ale číslo vyšší než nula bývá dobré. Znamená, že loajálních je více než odpadajících. Naopak cokoli hluboko pod nulou je problém,“ popsal ukazatel pro server Hlídací pes sociolog Daniel Prokop. „Se svými výsledky ohledně spokojenosti s demokracií se Česko zařadilo mezi pět nejméně spokojených států, s hodnotou NPS -77,“ dodává v článku Prokop.

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Listopad 2018 »
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace