Valašské Meziříčí patřilo od nepaměti k předním kulturním i průmyslovým oblastem na Valašsku a ani během komunistické éry se z něj nestalo jen obyčejné větší město na soutoku dvou řek. Ještě před revolučním listopadem 1989 v něm existovala pestrá škála aktivit, často neoficiálního charakteru, jejichž cílem bylo šíření svobodných zpráv, myšlenek a informací. Během Sametové revoluce zde navíc vzniklo první Občanské fórum a město se tak stalo hlavním centrem událostí pro celý okres.

Před jednatřiceti lety patřilo město k hlavním stanům disidentů a odpůrců komunistického režimu na Valašsku. Oslavy sametové revoluce proto patří k předním událostem, na které se Valašské Meziříčí pečlivě připravuje každý rok. Kvůli koronavirové pandemii se ale radnice rozhodla letošní vzpomínkové akce odložit na příští rok. Výročí v lidech přesto rezonuje víc než kdykoliv dříve, a i přes omezení se jej rozhodli oslavit po svém.

Zatímco v hlavním městě fungovaly pořádkové síly v permanentní pohotovosti, armáda zůstávala víceméně pasivní. Důvodem byl fakt, že vojenský zásah proti obyvatelům by mohl mít mezinárodně politické důsledky, kterým režim nechtěl čelit. Už během prvních listopadových týdnů se mezi vojáky v základní službě navíc začaly šířit projevy kritiky a snah o občanské aktivity, díky kterým se nejsilnější opora socialistického zřízení proměnila v jeho hlasitého odpůrce.

Zachytil příjezd tanků Varšavské smlouvy, o deset let později šel do vězení za protistátní činnost a pobuřování. Po návratu už oficiálně fotografovat nesměl, přesto z meziříčského sametu pořídil ikonické snímky, které se staly součástí několika vernisáží ve městě i v zahraničí. O tom, jak na průběh listopadu 1989 ve svém rodném městě vzpomíná, vyprávěl Jiří „Děda“ Fojtík.

Psaná žurnalistika Název: Ozvěny sametové revoluce na Valašsku Počet textů: 4 Po stopách meziříčského sametu; Meziříčští vojáci v pohotovosti nebyli, s revolucí měli nejvíc starostí v Praze; Ozvěny sametové revoluce ve Valašském Meziříčí ani covid nepřehlušil; Fotograf Fojtík: Občas si říkám, že by to chtělo sametovou revoluci dvě

Atletka a vítězka olympiády v Helsinkách 1952, která ani po skončení kariéry nepověsila sport na hřebík. Manželka taktéž olympijského vítěze Emila Zátopka. Takový byl obraz legendy československého oštěpu Dany Zátopkové. ta dnes ve věku 97 let zemřela.

Čeští žáci dlouhodobě ztrácejí zájem o vzdělání, vyplývá z posledních průzkumů Agentury pro sociální začleňování. Až 2 000 mladých studentů opouští školní lavice ještě před ukončením deváté třídy, někteří dokonce už v sedmé. I přesto, že se Česká republika v rámci EU řadí k pětici států s nejnižší mírou předčasných odchodů ze škol, počet „odpadlíků“ roste rychleji než v jiných zemích unie. Problém ovšem nepostihuje pouze základní školy, jen v loňském roce opustilo svůj obor okolo 6,7 procenta učňů, zatímco před pěti lety to bylo 5,4 procent. Úřad vlády České republiky ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování proto provedl výzkum v Ústeckém kraji, který společně s Karlovarským patří k regionům nejvíce zasaženým tímto negativním trendem, s cílem postihnout jeho příčiny.