Bára Vránová 
Dana Zátopková se narodila 19. září 1922 v Karviné – Fryštátu do rodiny legionáře a vojenského důstojníka Antonína Ingra a jeho ženy Františky. Shodou okolností tak slavila narozeniny ve stejný den jako její budoucí manžel a čtyřnásobný olympijský vítěz Emil Zátopek. Ve Fryštátě ale rodina zůstala jen do jejích pěti let, poté se přestěhovala na dva roky do Olomouce a následně do Uherského Hradiště, kde otec působil jako velitel 27. pěšího pluku. Sama Zátopková pak považovala za svůj domov právě Slovácko, které ji okouzlilo jak krajinou, tak jazykem i zvyky.
Už během studií na gymnáziu se věnovala sportu. Jak později vzpomínala během různých rozhovorů, nebyla nijak zvlášť sportovně vyhraněná. Záleželo na tom "jak se na gymnáziu měnili tělocvikáři". Během studia tak vystřídala rytmiku, gymnastiku, volejbal, Sokola a házenou. Právě u té zůstala až do roku 1946, než se dostala k oštěpu.
Oštěpařkou díky náhodě
Ke své pozdější královské disciplíně se Zátopková dostala až na vysoké škole, když její kamarádka hledala kvůli zápočtu "soupeřku" na oštěp. Dana, která to "špárátko" držela v rukou poprvé, tehdy hodila 34 metrů, čímž si okamžitě vysloužila místo ve sportovním klubu a už o týden později za něj vyhrála mistrovství republiky v Praze. Další velký úspěch potom přišel během závodů ve Zlíně, kdy se s 38,07 metry postarala o nový československý rekord a také se poprvé seznámila s Emilem Zátopkem.
V roce 1948 se probojovala na letní olympijské hry do Londýna, do kterých se Zátopkem už odcestovali jako pár. Zatímco on získal vybojoval dvě medaile pro československou atletiku, Zátopková skončila ve finále sedmá. Na vítězství si musela počkat až na olympiádu do Helsinek. Svým prvním zlatým hodem tehdy také poprvé překonala hranici 50 metrů. Zároveň měli s "Ťopkem" opět společný den k oslavě – Emil totiž stejně jako Dana obsadil první místo.
Sbírku úspěchů se jí podařilo rozšířit o celkem 17 československých rekordů, a ještě stříbro z Říma 1960. Aktivní sportovní kariéru ukončila ve stejném roce.
Atletika navždy pod kůží
Ani po konci kariéry nedokázali Zátopkovi ze světa atletiky úplně vystoupit. Oba dva nadále aktivně propagovali sport a účastnili se různých akcí a besed po celém světě. Samotná Dana za svou práci získala vůbec nejvýznamnější ocenění IAAF Olympijský řád, až do vysokého věku zastávala funkce v Klubu českých olympioniků a mimo jiné působila i v redakční radě časopisu Atletika.
