Je 1. ledna 02:45 a já vstávám na první letošní směnu. Ano, čtete správně, nepřepsala jsem se a vážně vstávám před třetí hodinou ranní! O směnu na Nový rok každý stevard ve vlaku vyloženě touží. Tiše tak doufám, že vlak bude poloprázdný a bude z toho směna za odměnu. Opak je ale pravdou. Poté co se upravím, převleču do naší typické uniformy s výraznou růžovou košilí, která je vidět na míle daleko a je velkým poznávacím znamením pro cestující, si k snídani beru tablet a zapínám Ybus (program, kde vidím, jak je daný spoj vytížen a kdo, kam cestuje).