„Podstatnou část jeho plastik tvoří monumentální pomníky vytvořené na počest osvobození v roce 1918 nebo na oslavu významných českých osobností, jako byli F. L. Rieger, T. G. Masaryk, Karel Kramář, Antonín Švehla a další. Tato umělecká díla na základě osudových událostí nejen vznikala, ale z politických důvodů byla i odstraňována nebo ničena, zejména v letech 1939–1945 a 1948–1989," uvedla autorka výstavy Iva Vodrážková.
Výstava se koná za podpory statutárního města Olomouc a samotné exponáty zapůjčila rodina Pelikánových, muzea a galerie z Moravy jako například Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou nebo Muzeum Komenského v Přerově a další. Vlastivědné muzeum v Olomouci vydalo při této příležitosti také stejnojmenný stostránkový katalog, jehož autorem je publicista Mirek Vodrážka.
Olomoucký sochař Julius Pelikán je býalý Myslbekův a Štrusův žák, jehož sochařská tvorba a životní osudy jsou úzce spojeny s historickými událostmi let 1918, 1938, 1948 a 1968. V Olomouci lze vidět jeho tvorbu například v Holicích, kde se nachází pomník osvobození Československa se sochou Františka Palackého. Známý je také vstupní portál palmového skleníku ve Smetanových sadech. Pelikán se také věnoval funerální plastice, psychologizujícím portrétům a sakrálním zakázkam. Zajímal se hlavně o myslbekův realismus, symbolismus a civilně laděnou novou věčností.
„Olomoučané asi ani netuší, jak často procházejí kolem jeho děl, ať už to jsou sochy, busty či drobnější práce, například pamětní desky. Jeho dílo je již neodmyslitelnou součástí tváře Olomouce a výstavou ve Vlastivědném muzeu v Olomouci se nyní může naše město Juliu Pelikánovi aspoň trochu odvděčit," řekl Antonín Staněk, primátor města Olomouc.