ČESKÁ REPUBLIKA - Rodičům, kteří váhají s aplikací vakcín homeopaté neustále nabízejí novou alternativu očkování, a sice homeopatickou profylaxi neboli homeopatické očkování. Homeopatka Petra Grabačová o této alternativě prohlašuje: „Je bez negativních účinků oproti běžnému očkování a při tom je úplně stejně spolehlivá.“ Homeopatické očkování probíhá podle určeného kalendáře, kdy jedinec pravidelně užívá homeopatika z přírodního materiálu, většinou přímo z původce nemoci. Spousta i českých homeopatiků tuto metodu nabízí svým pacientům. Homeopat a předseda Společnosti pacientů s následky po očkování Václav Hrabák říká: „Homeopatie je jedna z nejúčinnějších metod při léčbě epidemií. Prokázalo se to i v praxi například při léčbě španělské chřipky. Homeopatie je naděje při možném propuknutí epidemií v budoucnosti.“ Státní ústav pro kontrolu léčiv na Slovensku ale informoval, že homeopatici nemají žádné údaje o účinnosti homeopatické vakcinace. „Přes tento nedostatek důkazů někteří homeopati – zejména ti, kteří nemají lékařské vzdělání – i nadále doporučují tento naprostý nesmysl. Podpora tohoto přístupu představuje vážné riziko pro veřejné zdraví,“ komentuje situaci profesor Edzard Ernst z britské University of Exeter, který se specializuje na celostní a alternativní medicínu.

„Milenka se narodila jako zdravé miminko, do půl roku věku neměla snad ani rýmu,“ prohlásila maminka Milenky, která si přála zůstat v anonymitě. Proto Milenka dostala očkování podle běžného očkovacího plánu. Vakcínu TBC v porodnici a dvě dávky hexavakcíny Milenka zvládala v pořádku, maminka jen zpozorovala nechuť ke kojení. Dodnes probíhají úvahy, co se vlastně potom stalo, možná měla Milenka vrozeně oslabenou imunitu. Třetí dávka vakcíny byla kritická. Okamžitá horečka, která nastoupila hned, jak maminka s Milenkou došly domů, nebyla jedinou reakcí. Tři dny se malá holčička trápila horečkami, užívala antipyretika (léky snižující horečku, pozn. red.), dostávala zábaly. Její následující měsíce byly pro Milenčinu rodinu nejhorším zážitkem. Holčička trpěla jednou nemocí za druhou, nejprve virového a postupně i bakteriálního původu, maminka jí musela dávat antibiotika. „Milenka se vývojově zastavila. Před očkováním se naučila svižně plazit, po očkování ale další čtyři měsíce nic. Neuměla lézt, sedět, natož chodit. Proto jsem s ní začala chodit na rehabilitace, Vojtova metoda nám pomohla,“ dodává maminka. Ze strachu Milence nechala udělat testy imunity, protože holčičku čekala vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Přestože test vyšel pozitivní na nízkou hodnotu Th1, lékař mamince doporučil očkovat, protože snížené Th1 bývá u malých dětí běžné. Th1 složka, je součást imunity nazývaná také jako Th-helper, nebo také buněčná imunita. Th1 nás chrání před vnitrobuněčnými patogeny, tedy organismy, které pronikají do buněk, ve kterých se množí. Do takové kategorie spadají všechny viry a bakterie, které umí měnit svou formu, tzv. L-formy bakterií, které jsou mezistupněm mezi viry a bakteriemi (chlamydie, borelie…). Th1 jsou také zodpovědné za rozpoznání rakovinných buněk a kvasinek. Následně tedy Milenka dostala vakcínu Trivivak, vakcínu tří virových onemocnění. Maminka následující průběh popisuje krátce a se slzami v očích: „Po vakcíně měla Milenka jasné příznaky závažné nemoci. Jako nechutenství, nadměrná únava, spavost, následovaly už značně závažné neurologické příznaky, jako nejistá chůze, špatná koordinace pohybů, šilhání, krutá bolest hlavičky se zvracením, neschopnost chodit, postavit se, sedět…“ Přesto že na Milenku dohlížel lékař, další dva týdny byla doma, bez léčby. U holčičky probíhala encefalitida, zánět plen mozkových. Encefalitida má několik původců, mohou to být viry (herpesviry, virus klíšťové encefalitidy) i bakterie (toxoplazma, borrelie). Encefalitida vzniká u lidí převážně s oslabenou imunitou. Mezi příznaky patří horečka, bolest hlavy, zvracení, neurologické potíže. Post-vakcinační meningoencefalitida může být jedním z nežádoucích účinků trojvakcíny spalničky, zarděnky a příušnice. U Milenky encefalitidu lékař nejprve nerozpoznal, holčička totiž neměla horečku. Při testech v nemocnici lékaři diagnostikovali virovou meningoencefalitidu, původ dodnes není objasněn, ale nabízí se původ herpesviru anebo post-vakcinační reakce. Testy také prokázaly velmi závažnou poruchu imunity. Průběh nemoci Milenka bohužel nepřežila. „Na původ nemoci se nepřišlo ani při pitvě,“ vypráví Milenčina maminka a žmoulá kapesník v rukách. „Když Milenka ještě žila, tak lékaři souvislost s očkováním připouštěli, po její smrti o tom ale nikdo nechtěl slyšet. Prý to byla smůla. Smutné je, že jsem tento incident musela nahlásit já sama, nikdo jiný to neudělal. Zřejmě encefalitida s následkem smrti není dost závažný vedlejší účinek, aby jej lékař hlásil na Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ dodala.

Česká republika - Na několik otázek odpovídaly i maminky, které své děti neočkují vůbec anebo částečně. Netrápí je jen strach z nežádoucích účinků, ale i nátlak státu. NH - Nikol H.* 24 let Klášterec nad Ohří 1 dítě mateřská dovolená ZM - Zuzana M.* 36 let Příbor 2 děti zdravotní sestra MH - Markéta H.* 37 let Uherské Hradiště 3 děti účetní/ nyní péče o syna (*maminky mě poprosily o nezveřejnění jména, smí být zanecháno pouze v projektu na CD a při prezentaci komisi) Proč jste nenaočkovaly své děti? NH: Nemoci jako příušnice a zarděnky nejsou života ohrožující nemoci a nebudu riskovat zdraví dítěte. Na spalničky je možné zemřít, tudíž bych při silné epidemii a vysoké úmrtnosti dítě naočkovat nechala. Dnešní zdravotnictví a životní úroveň jsou na takové úrovni, kdy spalničky nemají šanci zabíjet. Navíc vakcína MMR má účinnost zhruba 10 let a ještě není 100% jistota, že si dítě utvoří protilátky i na spalničky. Po deseti letech strácejí účinek a jedince nic nechrání. Přitom proděláním nemoci se imunita tvoří doživotně. ZM: Z důvodu, že nejsem přesvědčena o jejich funkčnosti, ze strachu z nežádoucích účinků. MH: Z důvodů nežádoucích účinků, které se projevily u mého syna. Organizace za neočkování haní organizace propagující očkování (např. tím, že je to vše o penězích, a ne o zdraví, apod.). Nebojíte se, že jste obětí organizace, která bojuje proti firmám na úkor zdraví ostatních? Jakou máte jistotu v tom, že neočkování je opravdu správné? NH Nejsem úplný odpůrce očkování, můj syn (2roky) očkování má a díky Bohu, že neměl žádné nežádoucí účinky. Své druhé dítě také nechám očkovat vakcínou HEXACIMA, ale rozhodně dám odklad. Jedna z mnoha věcí, které mi u očkování vadí, je ta, že si nemůžu vybrat nemoci, proti kterým chci být chráněná. Vakcína HEXACIMA je proti šesti nemocem a nemám na výběr. Brala bych monovakcíny, které pro dítě nepředstavují až takové riziko NÚ a tolik nezatěžují organismus jako vakcíny kombinované. Také mi dost vadí, že HEXA a MMR jsou povinné a státem nařízené očkování, pod hrozbou pokuty až 10.000 korun. V případě NÚ, ale nenese žádnou zodpovědnost a to i v případě, kdy vakcína nenávratně poškodí zdraví dítěte, které si následky ponese až do konce života. ZM: Jsem zdravotní sestra, pracuji ve zdravotnictví od roku 2003 a neustale a každý den se přesvědčuji o tom, že zájem o zdraví lidí je na posledním místě. Zdravotnictví je především business, totéž si myslím i o očkování. Navíc dávám také na svou intuici a ta mi radí ne. MH: Mám doživotně těžce postižené dítě, které bylo před očkováním naprosto zdravé. Krátce po očkování velmi prudká reakce, odmítání mléčné stravy – alergie na casein, hypotonie, motorický regres, ze zdravého dítěte se stala hadrová panenka odmítající jídlo a neustále zvracející. Nyní má syn 9,5 let, má těžkou mentální retardaci a nízkofunkční autismus. Všechna vyšetření na genetice i jinde jsou negativní. Do očkování naprosto zdravý a prospívající chlapec. Pokud se bojíte negativních účinků očkování, jak se stavíte ke strachu i z ostatních léků (např. antibiotika, antipyretika, anestezie, léky na bolest, hormonální léčba…), které jsou chemicky také nebezpečné a způsobují mnoho negativních účinků (např. poškozují trávicí trakt, ovlivňují nervový systém, způsobují nádory či deprese…)? NH: Stavím se spíše k té alternativní metodě léčení, více tedy u syna. Když nepomohou, podávám farmaceutické léky, ale vždy se snažím volit to lepší zlo. ZM: K těmto lékům se stavím podobně, ne že bych je úplne odmítala, ale vyvarujeme se jich. Obzvlasť antipyretik, které se dávají při nízkých teplotach, o důležitosti horečky není pochyb. O antibioticích a jejich nadužívání netřeba hovořit. MH: Proti známým lékům užívaným léta nic nemám a všichni je dle potřeby na doporučení lékaře užíváme. K novým dlouhodobě nepoužívaným lékům jsem obezřetná. Potýkáte se s problémem ve škole/školce? Jak jej řešíte? NH: Můj první syn do školky nepůjde, protože jsem momentálně těhotná a když budu na mateřské, nevidím důvod, proč by tam měl chodit. U druhého dítěte si myslím, že budu se školkou bojovat kvůli očkování MMR, ale pevně doufám, že do té doby se stát umoudří a očkování bude dobrovolné. Nehodlám ohrožovat zdraví svých dětí, kvůli nějakému nařízení pod výhruškou pokuty aniž by nikdo nenesl odpovědnost za případné NU. Udělám všechno proto, abych je ochránila. Budu věřit Ústavě České republiky a Listině základních práv a svobod (čl. 15 odst. 1). ZM: Samozřejmě. Víme, že neočkované děti do školky nemohou, i přes to, že v pěti letech už najednou mohou. Myslím, že těmito represemi je jasně dokázáno, že o tomto rozhodují lidé, kteří se vůbec o principy očkování nezajímají , jinak by toto nikdy nemohli schválit. Naštestí existuji soukromé školky a i u nás je to varianta, kde syn bude. MH: Ano, nejmladší dcerka není očkována vůbec a nevezmou mně ji do školky. Jelikož jsem doma kvůli péči o trvale postiženého syna (po očkování), zůstane dcera se mou doma až do předškolního věku, kdy je již školka povinná i pro neočkované děti.

Lékaři prosazují očkování a není divu. Po zavedení očkování klesl počet nemocných z desetitisíců na pouhé desítky, ne-li jednotky nakažených, nemluvě o nemocech vymýcených. Pokud se podíváme na aktuální případ spalniček, před rokem 1969, kdy bylo zavedeno očkování jednou vakcínou, bylo v České republice více jak 25 tisíc nemocných. V posledních letech jsme se setkávali pouze s počtem, který byl jednoduše spočitatelný na prsech ruky. Od loňska se ale nemoc opět rozmáhá a je to i špatnou proočkovaností populace. V odborné obci se mluví o „parazitování“ neočkovaných na očkované společnosti, to ale není z dlouhodobého hlediska udržitelné. Já bych jako matka s očkováním neváhala, vedlejší účinky očkování, které jsou veřejně propagované (např. autismus, náchylnost k infekčním onemocněním) nikdy nebyly prokázány jako nežádoucí účinky vakcín. Zásah do imunity to jistě je a oslabení se v několika následujících dnech dá očekávat, ale autismus? Na internetových stránkách o autismu (autismus.cz) si může každý přečíst, že příčina dodnes nebyla určena. Cituji doktorku Thorovou: „Předpokládá se, že určitou roli zde hrají genetické faktory, různá infekční onemocnění a chemické procesy v mozku. Moderní teorie tvrdí, že autismus vzniká až při kombinaci několika těchto faktorů.“ Více mě děsí reálná možnost nakažení nemocí, která má šanci trvale poškodit zdraví dítěte mnohem vyšší, než očkování. A tvrzení, že medicína je dnes tak vyspělá, že k úmrtí dojít nemůže mi nestačí. Ono je totiž to utrpení dítěte, které je v horečkách s encefalitidou, nebo s trvale poškozeným zrakem nebo sluchem mnohem horší než „davová psychóza“ neočkování.Možná by jen stačilo v České republice změnit přístup, jako to je v jiných zemích. U nás jsou lidé, co neočkují sankciováni, ale v zemích dobrovolného očkování (Německo, Švédsko, Velká Británie) jsou lidé odměňováni za očkování. Stát takovým rodinám dává vyšší státní příplatky, očkované děti si mohou vybírat z prestižnějších škol… a proočkovanost populace těchto států je stále poměrně vysoká, ono na tom možná něco bude. Takže za mě rozhodně očkovat.

ČESKÁ REPUBLIKA - Ačkoliv si lékaři mysleli, že jsou spalničky téměř vymýcená nemoc, nyní se ukazuje pravý opak. Hygienici napříč celou Českou republikou v těchto dnech upozorňují na stále se zvyšující počty onemocněných touto nemocí. Nejhůře je na tom Praha. V Praze je více jak 60 nemocných. „Nemoc byla do České republiky zavlečena z Ukrajiny, nasvědčuje tomu převažující ukrajinská národnost u nemocných,“ komentoval stav ředitel Jan Jarolímek z Hygienické stanice Hlavního města Prahy. „Onemocnění je způsobeno buďto úplnou absencí očkování, nebo tím, že u lidí očkovaných jednou dávkou po třicátem roce účinnost klesá,“ dodal. Počty pacientů se spalničkami rostou také ve Středočeském kraji. „Hygienici ve Středočeském kraji letos zaznamenali už třináct případů spalniček. Z toho sedm jedinců, které považujeme za neočkované,“ informovala tisková mluvčí z Hygienické stanice Středočeského kraje. „Bohužel se ukázalo, že tyto děti nebyly očkovány proto, že očkování v řádném termínu rodiče odmítli,“ okomentoval dále celou situaci Jarolímek. V ostatních krajích se případy onemocnění spalničkami pohybují mnohem níže. Nicméně podle údajů dostupných na webových stránkách Státního zdravotního ústavu počet nemocných vzrostl za loňský rok ze sedmi na 146. Letošní stav za pouhé čtyři měsíce vzrostl na 90 případů. Tento stav už je označován jako epidemie. Jedinou možnou zbraní proti spalničkám je očkování. Přesto ho řada rodičů odmítá. „Četla jsem, že očkování může způsobovat autismus. Nehodlám své dítě nechat podstupovat takovému riziku a očkování rozhodně neplánuji,“ argumentuje Kateřina N.. S tímto tvrzením souhlasí také druhá maminka Martina Z.: „Vakcíny MMR jsou nebezpečné. Způsobují například postvakcinační encefalitidu a tomu nehodlám svého syna vystavit.“Lékařka z olomoucké hygieny ale varuje: „Riziko, které spalničky způsobují je mnohem horší než neprokázanéúčinky očkování. Sousta trvalých následků onemocnění se může projevit až v pubertě. Jedná se nejen o neplodnost, ale děti také mohou mít poškozený sluch nebo zrak a mnoho dalšího.“ Podle praktické lékařky Ludmily Elekové, která se zabývá problematikou očkování a je jeho kritikem, má prodělání spalniček i pozitivní účinky. „Zajišťuje celoživotní imunitu, snížení rizika rakoviny, posílení imunity a podporu vývoje dítěte. Děti obvykle udělají skok ve vývoji,“ myslí si lékařka. Spalničky patří mezi vysoce nakažlivé infekce. Šíří se velmi snadno vzdušnou cestou a k přenosu dochází kapénkami, nebo bezprostředně kontaminovanými předměty, vzácně se šíří i vzduchem. „K šíření onemocnění napomáhají i neočkované osoby. Ideální pro dosažení kolektivní imunity je minimálně 95% proočkovanost dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám.  Poklesne-li proočkovanost a dojde-li k nahromadění neočkovaných osob v určitém kolektivu nebo regionu, vznikají vhodné podmínky pro šíření viru spalniček v populaci,“ upozorňuje  Eva Gottvaldová, hlavní hygienička ČR. Roman Prymula, náměstek pro zdravotní péči upozorňuje, že momentální proočkovanost české populace je pouze 90%.Nejohroženější skupinou jsou malé děti, nákaza ale ohrožuje i dospělé. Spalničky totiž často mívají komplikace v podobě zánětu plic, průdušek a středního ucha, nebo centrálního nervového systému. Inkubační doba je u spalniček v průměru 10 dní. Klasický průběh spalniček zpočátku připomíná nachlazení. Nakažený člověk má rýmu, kašel, zanícené oční spojivky a trpí světloplachostí. Postupně dochází ke zvyšování tělesné teploty a vzniku šedobělavých skvrn s červenými okraji na vnitřní sliznici tváří. Teplota se stále zvyšuje a na kůži těla, nejprve za ušima, pak na tváři, trupu a posléze i na končetinách, objevuje typická splývavá červená vyrážka. Po překonání spalniček je člověk vůči této nákaze celoživotně chráněn.

Samostatný projekt sociálně-zdravotnická/psaná specializace   Realizace Nejvíce případů onemocnění spalničkami hlásí Praha. Může za to nízká proočkovanost Očkovat, či neočkovat, to je oč tu běží Maminky své děti neočkují ze strachu o jejich zdraví. Nikdo za nežádoucí účinky totiž nepřebírá zodpovědnost Nežádoucí účinek očkování stál malou Milenku život Alternativní homeopatické očkování může být hazard se životem          1) cíl práce Problematika povinného očkování začíná být v médiích stále výraznější. Na jedné straně stojí lékaři propagující očkování, na druhé straně lékaři (homeopaté) s jiným přístupem k očkovaným nemocem. Podobně se staví i laická veřejnost, na jedné straně rodiče očkovaných dětí, kterým se nelíbí přítomnost neočkovaných ve školkách a školách a proti nim rodiče, kteří neočkují, protože mají strach z nežádoucích účinků očkování. Informovanost bývá zpochybňována na obou stranách, a tak projekt má za cíl promítnout oba pohledy na problematiku a uvést informace o očkování ať pozitivní, tak negativní.             2)zdůvodnění volby tématu V médiích je momentálně velmi aktuální epidemie spalniček a v závislosti na to i apelace na povinné očkování, které je stále častěji matkami odmítáno. Na několika zdravotnických internetových médiích se téma povinnosti očkování objevuje i z jiných důvodů, např. častější a vehementnější nátlak maminek a organizací na stát ohledně zrušení povinnosti očkování. Lékaři propagující očkování se proti těmto názorům staví do opozice a pokouší se vysvětlit veřejnosti, proč je očkování potřeba. Homeopaté a další lidé s alternativním pohledem na medicínskou oblast se snaží propagovat šetrnější přístupy jak k léčbě nemocí, tak samotnému očkování. Zároveň s častější publicitou problematiky se i má rodina rozdělila na dva tábory, kdy větev mé matky je zásadně pro očkování a větev matčiného bratra proti očkování. Vzhledem k mé sociálně-zdravotnické specializaci jsem se proto rozhodla téma povinného očkování pojmout převážně objektivně bez preferencí. 3) zdroje/stav problematiky Povinné očkování je nejúčinnějším preventivním opatřením mnoha infekčních onemocnění. Jako každé léčivo i očkování může vést k nežádoucím účinkům – převážně u dětí, které jsou očkované v kojeneckém věku a jejich imunita není natolik vyzrálá, aby se předešlo úplnému zdraví před očkováním. Doktorka Olejšková ve svém článku hovoří o neurologických nežádoucích účincích, jako jsou febrilní křeče, encefalopatie nebo postvakcinační encefalitida. Tyto nežádoucí účinky jsou ale velmi vzácné. Mnoho maminek a organizací se ale o tyto údaje opírá a často také zmiňují souvislost mezi očkováním a autismem, přestože spojitost nebyla nikdy prokázána. Povinnost očkování je (nejen) v médiích častěji zmiňována a probírána ze všech stran. Převážně se jedná o propagaci povinnosti očkovat formou „strašení“ nemocemi, které se očkují. Zdravotnické portály a časopisy/noviny se pokouší nehodnotit, ale přesto se objevuje názor, že neočkování je hazard se zdravím dítěte a mnozí odborníci tento názor podporují. Oproti tomu organizace bojující za neočkování navrhují různé alternativy, například homeopatické očkování, nebo úplné odmítnutí očkování. Například organizace Rozalio, o. s. bojuje (jak vyplývá z názvu: Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování, o. s.) převážně za nepovinnost očkování. Informace jsou velmi obsáhlé a snadno přístupné na internetu. Velmi pravděpodobně proto dochází ke zmatenosti rodičů a váhání v rozhodování o zdraví dítěte. Informace oficiálních organizací (např. česká vakcinologická společnost) jsou převážně objektivní a čistě popisné, oproti tomu opačný přístup organizací (např. Rozalio, o. s.) píše příběhy rodičů, které nějakým způsobem zasáhlo očkování a ukazuje spíše negativní stránku očkování. Vzhledem ke spojitosti očkování a nemocí, u kterých nebyla prokázána souvislost ale lze záměr organizace považovat za spekulativní. I přes velké rozpory mezi těmito skupinami existuje téma, na kterém se lékaři i organizace shodnou. Předseda české vakcinologické společnosti MUDr. Roman Prymula, Ph.D. se spolu s MUDr. Ludmilou Elekovou shodují o zodpovědnosti za nežádoucí účinky očkování, kterou by podle obou měl přebírat stát. Dle slov doktora Prymuly se na tomto problému pracuje. Stát reaguje na některé podněty rodičů a organizací nejen odmítavě, např. k 1. 1. 2018 nabyla účinnosti novelizace vyhlášky č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem, kdy byl výrazně upraven očkovací kalendář povinného očkování v ČR (konkrétně byla posunuta druhá dávka hexavakcíny na 5. - 6. rok a také bylo upraveno schéma). 4) ideový plán V počátcích práce jsem měla plán, který měl ukázat oba pohledy na povinnost očkování ve dvou textových útvarech – z pohledu odborníka a z pohledu matek neočkovaných dětí –, v následujících dvou textových útvarech ukázat vnitřní náhled z obou stran na pozitiva a negativa očkování a na závěr se vyjádřit k problematice pomocí pátého textového útvaru. Následně bylo v plánu texty vložit do programu Adobe InDesign a upravit je do podoby novin ve formátu A4. Vzhledem k časovému vytížení relevantního odborníka (jak předsedy, tak místopředsedkyně české vakcinologické společnosti), došlo na poslední chvíli ke změně, a proto vzniklo pět útvarů, z čehož dva texty jsou jiného rázu, než bylo zamýšleno a jeden text byl pro zajímavost rozšířen.    5)postup práce + zdůvodnění způsobu zpracování Nejprve pro mě bylo důležité se o problematice řádně informovat. Proto jsem vyhledala několik spolehlivých a mediálně známých zdrojů (např. Státní zdravotní ústav, Česká vakcinologická společnost, vitalia.cz, rozalio.cz, hygienické stanice atd.). Nastudovala jsem si oba pohledy na danou problematiku a teprve poté si ujasnila, jaký typ textů chci do projektu použít a jak chci celý projekt pojmout. Poté jsem rozhodla témata článků. Na textech jsem pracovala v pořadí a), d), c), b), e) a poté jsem je upravovala v programu InDesign do výsledné podoby novin. a) Nejvíce případů onemocnění spalničkami hlásí Praha. Může za to nízká proočkovanost (informativní text) Otvírák jsem se rozhodla napsat jako první. Téma bylo jednoduché, epidemie spalniček se čím dál více rozmáhá. Proto jsem obvolala všechny krajské hygienické stanice pro aktuální informace, ze kterých jsem vytvořila graf a následně jsem získané informace zpracovala do článku. Volba psát toto téma jako první bylo velmi přínosné, informace, které jsem od lékařů získala se daly využít i do následujících článků. b) Očkovat, či neočkovat, to je oč tu běží Zde se jedná o glosu, která svým obsahem nakonec nahradila pohled předsedy české vakcinologické společnosti. Informace zde použité vychází z tvrzení pana předsedy a lékaře Romana Prymuly a z informací získaných od lékařů hygienických stanic. Výsledkem je kritický text propagující očkování, aby tak vyvážil obsah projektu. c) Maminky své děti neočkují ze strachu o jejich zdraví. Nikdo za nežádoucí účinky totiž nepřebírá zodpovědnost (anketní rozhovor) Pro vytvoření tohoto textu jsem se sešla se třemi maminkami, jejichž děti nejsou očkované, popřípadě jsou očkované jen částečně. Se Zuzanou Matznerovou a Markétou Hořínkovou jsem se seznámila přes sestřenici Nikol Hemzáčkovou, která patří do skupiny maminek proti očkování. Nikol Hemzáčková má dvouletého syna, který je očkovaný hexavakcínou, ale ne MMR vakcínou (vakcínou proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám). Zuzana Matznerová nemá očkované děti vůbec a Markéta Hořínková má očkované první dítě, syna (9,5let), který po očkování prodělal komplikace a nyní má nízkofunkční autismus a těžkou mentální retardaci, další dvě děti očkované nejsou. Původně byla zamýšlena krátká anketa, ale vzhledem k rozmanitosti respondentů proběhla velmi zajímavá diskuze na téma odmítání očkování, a proto byl text rozšířen na anketní rozhovor. d) Nežádoucí účinek očkování stál malou Milenku život Poslední z textů, který reflektuje problematiku povinného očkování byla storka o Milence, která zemřela na komplikace po očkování. Téma jsem pojala velmi opatrně, vzhledem k jeho citlivosti, a nekriticky. Příběh jsem převzala z portálu organizace Rozalio, o. s., protože bohužel i bohudík nemám osobní zkušenost s negativním účinkem očkování, a tudíž ani s tak tragickými následky. Vybrala jsem jeden z extrémnějších případů, který vedl k úmrtí, protože při jeho čtení mě emocionálně zasáhl, a proto jsem jej chtěla prezentovat i v mém projektu. e)Alternativní homeopatické očkování může být hazard se životem (zpráva) K doplnění jsem nakonec vytvořila krátkou zprávu o homeopatickém očkování. Přesto, že tato varianta není vyloženě známá ani v okruzích neočkujících rodičů, homeopaté nabízí služby homeopatické profylaxe jako bezpečnější variantu očkování. Názor odborníků je ale velmi kritický, což prezentuje také profesor z britské University of Exeter, Edzdard Ernst, který působí na univerzitě jako specialista na alternativní a celostní medicínu. f)Zpracování v programu InDesign Všechny textové útvary jsou uspořádány v pořadí a), b), c), d), e). Celkem i s úvodní stranou vnikl dokument o pěti A4 stranách. Text jsem se pokusila obrazově „rozbít“ grafikami. Otvírák obsahuje grafické zpracování údajů z krajských hygienických stanic o počtu nemocných spalničkami (které jsem zpracovala sama) a také menším grafickým zpracováním aktuálního očkovacího kalendáře platného od 1. ledna 2018, který zpracovala organizace Pro volbu (iniciativa za svobodné rozhodování o zdraví). Stranu s textem b) jsem doplnila textem Dagmar Sláčilové, který zveřejnila na webu organizace Rozalio, o. s., nejsem tedy jejím autorem a byl použit bez úprav. Strana třetí obsahuje pouze anketní rozhovor doplněný o fotografie tázaných maminek (vlastníky fotografií jsou maminky samy a fotografie jsou použity za jejich souhlasu) a o archivní fotografii organizace Rozalio, o. s., která ilustruje vydané brožury, které popisují příběhy, jak očkování zasáhlo do života rodin. Poslední strana obsahuje text d) a e) a také grafiku diagnostické laboratoře AeskuLab, které nabádá rodiče k testování vrozených poruch imunity, které může předejít komplikacím očkování.           6)„sebehodnocení“ Původní cíl musel být z důvodů komplikací pozměněn, jak je popsáno v bodě 4. Bohužel pravděpodobně z pracovní vytíženosti předsedy české vakcinologické společnosti (MUDr. Roman Prymula) nedošlo k rozhovoru. Jako alternativu jsem kontaktovala jeho zástupkyni, místopředsedkyni české vakcinologické společnosti MUDr. Hanu Cabrnochovou. Bohužel ale i přes dohodnutý termín posléze lékařka nereagovala na telefonický kontakt, a tudíž musel být rozhovor nahrazen jinak. S obsahem informací v projektu jsem spokojená, přestože jsem některá data či vědomosti opakovala, protože jsem texty vytvářela nezávisle na sobě. Zpracování ale hodnotit nemůžu. Vzhledem k akademickému zájmu v oboru, a ne praktickému zaměření jsem ke svému výkonu velmi kritická. Myslím ale, že účel projektu, který jsem zamýšlela je splněn. Informace v textech poskytují náhled na problematiku z obou stran a pokus nestranit ani jedné skupině se mi převážně povedl. Doplňkové útvary v podobě obrázků a jednoho textu jsem se také pokusila použít rovnoměrně a výsledek je z tohoto hlediska velmi dobrý. 7) literatura, zdroje + „konkurenční“ projekty Blechová Z. Paretické komplikace onemocnění v dětském věku. Pediatr. praxi 2006; 1: 26–30 Chlíbek R, Karen I, Prymula R, Manďáková Z, Ďurčovič J. Očkování v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. 2013; 3: 6–17. Jílková E. Principy aktivní imunizace. Je očkování zátěž? Interní med., 2012; 14(8 a9).   Internetové zdroje: Test imunity TREC/KREC. Rozalio - rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování [online]. Dostupné z: http://www.rozalio.cz/index.php/o-ockovani/s-odborniky/1120-test-imunity-trec-krec Milenčin očkovací příběh. Rozalio - rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování [online]. Dostupné z: http://www.rozalio.cz/index.php/vase-pribehy-a-uvahy/pribehy/730-milencin-ockovaci-pribeh SPECIÁL Očkování pro a proti (série rozhovorů). Vitalia.cz - chytře na život [online]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/specialy/ockovani-pro-a-proti/http://www.vakcinace.eu/ockovani-v-cr Harničárová, M., Kolářová, M. a Ošlejšková, H. (2016). Neurologie pro praxi: Neurologické komplikace očkování [online]. Dostupné z: https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2016/03/10.pdf

Jirkov - První velká akce Kulturního vzdělávacího a informačního zařízení (KVIZ) zabírá právě zahájení kulturní sezóny, které se odehraje na Červeném Hrádku. Program je připravený na celou poslední neděli v dubnu a zahájí ji chomutovští ostrostřelci slavnostní salvou.

Kadaň - Maxipes Fík opět oslaví své narozeniny v královském městě Kadaň. Proč vlastně zrovna tady? Protože se Fík narodil v Ahníkově kousek od Kadaně. Vesnice však už zanikla, a proto se přestěhoval do nejbližšího města. Rudolf Čechura, Fíkův duchovní otec a spisovatel, měl dokonce ke Kadani velmi blízký vztah.

Kadaň - V pátek se v Kadani střetl osobní automobil s autobusem. Autonehodu odneslo téměř třicet zraněných, z toho šest těžce. Autobus převrácený na bok při nehodě prorazil parovod.

Milovice - Symbolické datum 7. a 8. května, Tankodrom v Milovicích, 6 kilometrů a víc než 20 překážek. Místo, které má samo o sobě složitý terén s pískem, bahnem a hlínou, doplněné vodními, crossfitovými a vojenskými překážkami, je perfektní kombinací pro extrémní závod. Náročný vojenský terén se zákopy a tankovými příkopy nebo třeba plazením se pod tankem zahřeje tělo a to, že pořadatel za každého přispěje na Spolek Vlčí máky, zahřeje zase u srdce.