Vytisknout tuto stránku
st., 1. květen 2019 17:12

Záměr samostatného projektu- Divadelní svět ochotníků v Prostějově

Realizace: 1. článek- Hanácký Jeruzalém je městem divadelníků 2. článek- Mým snem je si konečně zahrát hlavní roli, říká Denisa Kopecká 3. článek- Je mi líto neskloubit v divadle všechny generace dohromady, mají se totiž od sebe hodně co učit 4. článek- Jakmile vstoupím na jeviště, tak to nejsem já, ale jsem tam za tu roli, kterou hraji, říká Lukáš Kameníček 5. článek- Čím jsem starší, tím víc si nechám do režírování mluvit, říká Hana Lužná 6. článek- Na zkouškách jsou miminka, děti i dospělí. Divadlo Hanácké obce je jedna velká rodina.

Záměr:

Cíl práce:

Cílem mého projektu je propojení mé profilace a specializace. V průběhu mého studia jsem si zvolila psanou žurnalistiku a kulturní specializaci. V rámci kulturní specializace jsem absolvovala předmět Základy obecné estetiky a uměnovědy. V samostatném projektu sjednocuji tyto dvě oblasti pod tématem Divadelní svět ochotníků v Prostějově.
Mým cílem je zviditelnit tímto projektem práci ochotníků, která mi připadá nedoceněná, a v regionálních médiích málo prezentovaná. Důraz je kladen zejména na konkrétní osoby, bez nichž by ochotnická divadelní scéna v Prostějově v současné podobě nemohla existovat, ale i na ostatní členy ochotnických spolků, kteří nabídnou na problematiku amatérského divadla jiný pohled než vedoucí osoby těchto divadel.
Realizace projektu je ve formě 3 rozhovorů, 1 storky, 1 reportáže a úvodního žánrově nezačlenitelného textu. Těmito články chci seznámit čtenáře s konkrétními divadelními osobnostmi, jejich příběhy, zajímavostmi z divadelnictví i celkovým divadelním prostředím v Prostějově. V projektu chci také přiblížit historii i současnost dvou navzájem propojených divadelních ochotnických souborů – Divadla Point a Divadla Hanácké obce. Výsledek práce pak bude bližší náhled do života lidí, jejichž koníčkem se stalo ochotnické divadlo.

Téma práce:
Zdůvodnění volby tématu
Téma mého projektu je výsledkem propojení dvou zaměření, které jsem během studia absolvovala – psaná žurnalistika a kulturní specializace. Jelikož jsem se během uplynulých tří let věnovala nejvíce psané žurnalistice, bylo její zvolení logickým krokem. K divadelní kultuře mám blízko již od studia na střední škole, kdy jsem se přidala k ochotnickému spolku Divadla Point, jehož členem jsem stále. Při volbě tématu na samostatný projekt jsem tedy věděla, že bych se chtěla zaměřit na ochotnické divadlo.
Pro kulturní specializaci jsem se rozhodla, jelikož je mi ze všech možných zaměření nejbližší. Během své roční praxe v místních novinách jsem měla příležitost zaměřit se na reportáže z kulturních akcí a rozhovory s různými osobnostmi působícími v oblasti kultury. Díky absolvované praxi také vím, že lokální periodika nevěnují tématu ochotnického divadla velkou pozornost. Členem Divadla Point jsem osm let a vidím, jak amatérští herci odvádí kvalitní práci, která dle mého názoru není dostatečně veřejností doceněná. Ochotníci nehrají divadlo pro peníze ani pro slávu, většina dokonce ani pro žádná ocenění, dělají to pro potěšení a pro publikum.
Myslím, že v dané problematice se docela dobře orientuji, díky tomu, že jsem členem jednoho z popisovaných ochotnických spolků. Zároveň jsem také ráda využila příležitosti pro poznání jiného spolku, který jsem předtím blíže neznala – Divadla Hanácké obce. Obě divadla jsou navzájem propojená. Jednak z hlediska rodinných vazeb, jednak někteří členové jsou součástí obou spolků. Bylo proto přínosné promluvit si s ochotníky z obou divadel a vyslechnout si jejich zážitky a zkušenosti.
I když ani jeden ze souborů není profesionální ani poloprofesionální, inscenace, které připravují jsou kvalitní a mezi diváky se těší velké oblibě. Divadla se dokonce věnují tzv. zájezdové činnosti, kdy se svými inscenacemi objíždí okolní vesnice a hrají pro místní publikum. Myslím si, že bližší informace o těchto divadlech by jejich fanoušci uvítali a rádi by se dozvěděli něco více ze života svých oblíbených amatérských herců. Prostějovští ochotníci si tedy určitě zaslouží více pozornosti a prostoru v médiích, a to je právě ten důvod, proč jsem se jim rozhodla v tomto projektu věnovat.
Téma v médiích
Jak jsem již zmínila, prostějovské ochotnické spolky nejsou hlavním tématem pro místní média. Pokud se jimi zabývají, tak je to pouze při premiérách nových inscenací. Kdyby však někoho zajímaly konkrétní osobnosti, které v divadle působí, nemá příliš mnoho příležitostí dozvědět se o nich nějaké informace z médií. K rozhovorům bývají divadelníci oslovováni jen velice zřídka.
Divadlo Point se v minulé sezóně přestěhovalo do nových prostor, které bude v květnu 2019 slavnostně otevírat. O stěhování a slavnostním zahajování vyšlo několik článků, tím však končí veškerá pozornost věnovaná spolku.
Divadlo Hanácké obce se naposledy stalo větším tématem pro místní média v roce 2017, kdy slavilo výročí 90. let existence. Na začátku dubna 2019 také vyšel článek na webových stránkách Divadelních novin, který se zabýval rekonstrukcí Národního domu v Prostějově, kde má zázemí Divadlo Hanácké obce. V ostatních případech téma divadelních spolků objevuje v médiích jen ve formě informačních textů. Jsou to například pozvánky na premiéry, reprízy a divadelní festivaly (Wolkrův Prostějov a Hanácký MEDart). Je také důležité podotknout, že soubory se věnují i jiným mimodivadelním kulturním akcím v Prostějově. Například studentskému Majálesu nebo moderování nejrůznějších plesů, kulturních akcí či dětským dnům. K oběma souborům také patří letní dětské tábory. V souvislosti s těmito akcemi se divadla do médií občas dostávají. Informace o zmíněných událostech přináší také Prostějovské radniční listy.
Zdroje a stav problematiky
V seznamu projektů na webových stránkách Pres.UPmedia.cz jsem nenašla žádný projekt o prostějovských divadelních spolcích. Projektů o divadlech obecně však bylo napsáno značné množství. Mohu uvést například projekt Evy Ertlové – Zákulisí, program a osobnosti Divadla improvizace ODVAZ nebo projekt Kateřiny
Karmazínové – Fenomén ochotnického divadla ve Velkém Meziříčí. Tyto projekty jsou svým zaměřením i cíli velmi podobné tomu mému.
Již jsem zmínila, že média se tématu ochotnického divadla věnují spíše okrajově. Dalšími zdroji, ze kterých mohou fanoušci amatérského divadla čerpat informace jsou specializované weby. Tím nejobsáhlejším a nejdůkladněji zpracovaným je podle mého názoru pravděpodobně Databáze českého amatérského divadla (amaterskedivadlo.cz). Na této webové stránce se nachází vyčerpávající informace ze světa ochotnického divadla. Články, které se zde nacházejí se zabývají od historie přes odborné pojmy až po pozvánky na aktuální divadelní představení či festivaly. Web funguje již téměř 14 let a nachází se na něm informace i o Divadlu Point a Divadlu Hanácké obce, kterými se zabývám v tomto projektu. Odtud jsem tedy čerpala důležité faktické informace pro psaní všech zamýšlených textů.
Oběma souborům se sice věnuji dále v realizaci projektu, považuji však za relevantní představit jejich historii, vývoj i základní informace již v této části práce.
Divadlo Point
Založení Divadla Point se datuje do roku 2005, kdy se Aleš Procházka spolu s tehdejšími studenty Gymnázia Jiřího Wolkera rozhodl založit ochotnické divadlo. Aleš Procházka je absolventem DAMU, kde studoval činohru a dramatickou výchovu. Po absolvování se vrátil zpět do Prostějova.
Za vznikem souboru stojí především Aleš Procházka a tehdejší studenti Miroslav Ondra a Vítězslav Lužný. Všichni tři se před jeho založením věnovali tvorbě vlastních muzikálů a nazývají tuto dobu jako „předpointovskou éru“, která však položila důležité základy pro budoucí činnost divadla. Nezaměnitelnou roli v existenci Divadla Point hraje i Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově, které divadlo podporuje a financuje. Zpočátku se divadlo věnovalo muzikálům, později přešlo k činohře.
V rámci souboru fungují dva dramatické kroužky. První je pro děti od 11 let a druhý pro starší děti od 15 let, oba momentálně vede Aleš Procházka. Dospělí členové souboru zkouší hry v různém obsazení a říkají si „Velký Point“. Za dobu své existence připravilo okolo třech desítek inscenací a 17 divadelních kabaretů. Mimo to, divadlo také každoročně organizuje Filmový tábor v Sobotíně pro děti do 17 let.
Divadlo Point na svých webových stránkách uvádí, že za svoje nejvýznamnější inscenace považuje Ostrov pokladů (2006), Nahého Wolkra, Druhý výstřel (2011) a komedii Testosteron (2013), která má za sebou 100 repríz. V současném repertoáru divadla jsou komedie Baskervillská bestie (od 2014), Maturanti (od 2016) a muzikál Finding Amerika aneb Gangsteři z našeho oddílu (od 2017).
Divadlo Point již od počátku mělo svou vlastní budovu na Olomoucké ulici v Prostějově. Kvůli různým neshodám a problémům s majitelem budovy se divadlo přestěhovalo na konci roku 2017 do nových prostorů na Husákově náměstí v Prostějově. Tyto prostory však nebyly vhodné pro veřejnost a pro divadlo, spolek je proto musel nejdříve připravit a předělat. Práce a stěhování jsou však u konce a Divadlo Point slavnostně zahájí působení v nové budově na počátku května 2019. Zároveň využije zbývající čas v sezóně k představení dvou nových inscenací. Obě budou komedie, první z nich se jmenuje Miluju svůj mobil a druhá Charleyova teta.
Divadlo Hanácké obce
Příběh Divadla Hanácké obce se začal psát roku 1927. Jeho původní název zněl Dramatický odbor Československé národní demokracie v Prostějově a byl organizován stejnojmennou politickou stranou. Pod názvem Divadlo Hanácké obce začal soubor vystupovat až od roku 1940. Spolek se nejdříve zaměřoval na kabarety, poté na operety, činohry, až se dostal k pohádkám, jimž se věnuje dodnes.
Úplně prvním představením souboru byla opereta Prodaná láska od Jana Nerudy odehraná 18.12.1927 v domě U Kořalků. Tím soubor odstartoval svou činnost. Od tohoto okamžiku začalo Divadlo Hanácké obce vystupovat v Národním domě v Prostějově.
Soubor se od ostatních odlišoval především svým repertoárem, alespoň v prvních letech, kdy se věnoval operetnímu žánru. Od poloviny 40. let se soubor zaměřil i na činohru. V Divadle Hanácké obce hostovala řada profesionálních herců, například Adina Mandlová, Rudolf Hrušínský nebo Václav Vydra. Hostování významných herců svědčí o vysoké úrovni tehdejšího souboru. Začínalo zde také několik později úspěšných herců a hereček. Mezi ně patřila třeba Milena Dvorská, Petr Oslzlý či Bohumil Pastorek.
Spolek se také věnoval zájezdové činnosti a účastnil se i celostátních přehlídky a festivalů. I v současnosti se soubor vydává hrát svoje inscenace do okolních vesnic a účastní se i divadelních přehlídek.
Nyní je už 27 let režisérkou souboru Hana Lužná, která přebrala vedení spolku po Vlastě Kubíčkové. Předtím byla Hana Lužná v souboru jako herečka.
Divadlo se postupně zaměřilo na inscenace pro děti a zůstalo u nich až dodnes, kdy v současnosti skupina 20 lidí připravuje každý rok jednu novou pohádku. Zázemím pro zkoušky Divadla Hanácké obce i dnes zůstává Národní dům v Prostějově, kde se spolek schází jedenkrát týdně.
Ideový plán
Při psaní projektu jsem si stanovila několik cílů. Zaprvé jsem chtěla čtenářům poskytnout základní informace o obou divadelních souborech. Druhým cílem bylo představit režiséry obou spolků a jednoho člena z každého z nich. Jako poslední jsem chtěla poskytnout náhled do zákulisí zkoušení nové hry Divadla Hanácké obce.
Těmito jednotlivými cíli jsem chtěla dosáhnout různorodého pohledu na ochotnictví v Prostějově. Ke svým cílům jsem zvolila texty ve formě rozhovorů, reportáže a úvodního informačního žánrově nezačlenitelného textu.
Úvodní text
Prvním článkem jsem zamýšlela čtenáři nastínit téma ochotnického divadla, konkrétně historii a současnost vybraných divadelních spolků. Při psaní tohoto textu jsem vycházela z informací uvedených na webových stránkách divadel a z informací Databáze českého amatérského divadla.
Reportáž
Reportáží jsem chtěla čtenáři představit zákulisí divadelní tvorby. Být na zkoušce ochotnického souboru nepatří k běžným zážitkům, zároveň je však zajímavé vidět, jak takový proces zkoušení probíhá. Proto jsem se rozhodla do tohoto projektu zařadit reportáž z jedné zkoušky Divadla Hanácké obce.
Rozhovory
Mým dalším plánem bylo představit konkrétní osoby prostřednictvím rozhovorů. K nim jsem si vybrala režiséra a režisérku obou souborů a jednoho herce, který je členem obou spolků.
Nejprve jsem chtěla udělat rozhovor s režisérem Divadla Point Alešem Procházkou. Poté s režisérkou Divadla Hanácké obce Hanou Lužnou a naposledy s hercem z obou spolků, Lukášem Kameníčkem.
Později jsem však nad různorodostí osobností v projektu začala přemýšlet a rozhodla jsem se přidat ještě jeden ženský hlas. Konkrétně rozhovor se studentkou gymnázia a členkou Divadla Point Denisou Kopeckou.
Storka
Po doporučení Mgr.et. Mgr. Karla Párala jsem rozhovor s Alešem Procházkou přepsala do storky. Příběh Divadla Point a Aleše Procházky je tímto způsobem přenesen z rozhovoru do krátké storky.
Vybranými texty jsem plánovala čtenářům poskytnout náhled do činnosti prostějovských amatérských divadel a životů jejich členů.
Postup práce
V této části popíši postup vypracovávání projektu a také to, jak jsem dosahovala svých cílů prostřednictvím jednotlivých textů. Nejprve bylo potřeba, aby mnou vybraní respondenti s rozhovorem souhlasili. Nejedná se o profesionální herce, a proto jsem měla na začátku obavy, že se mnou nebudou chtít rozhovory provést, nebo že jim bude nepříjemné o sobě mluvit. Moje obavy se však nevyplnily a všichni oslovení s rozhovorem souhlasili. Nejnáročnější bylo skloubit můj volný čas s volným časem herců a režisérů, jelikož vedle divadla mají samozřejmě ještě pracovní a školní povinnosti. Nakonec mi všichni vyšli vstříc a na rozhovorech jsme se domluvili. Poté bylo třeba připravit si vhodné otázky a zjistit si o jednotlivých osobách důležité a dostupné informace z jejich kariéry v hraní amatérského divadla. Rozhovory probíhaly v březnu a dubnu 2019.
Jako další text, jsem zamýšlela reportáž ze zkoušení nové inscenace. Chtěla jsem tím čtenáři ukázat zákulisí divadelního zkoušení. Po domluvě s režisérkou Hanou Lužnou mi bylo povoleno přijít se na zkoušku Divadla Hanácké obce podívat a reportáž z ní napsat. Poté již bylo vše domluveno a mohla jsem přejít k realizaci projektu.
Osoby, které jsem si pro rozhovory vybrala, jsou členové ochotnických spolků s letitými zkušenostmi v oboru.
Režisérem Divadla Point je Aleš Procházka, který stál u vzniku souboru a má nezaměnitelnou roli ve vývoji veškeré kultury v Prostějově za posledních 15 let. Je totiž zároveň i ředitelem Městské knihovny v Prostějově. Z rozhovoru s Alešem Procházkou nakonec vznikla krátká storka.
Žena, která vede Divadlo Hanácké obce, se jmenuje Hana Lužná. Kromě toho, že je režisérkou souboru již více než čtvrt století, je také matkou dvou synů, kteří jsou také ochotníci. Jeden z nich je členem Divadla Point a druhý Divadla Hanácké obce. Rozhovor s ní tedy byl o její cestě divadlem a o Divadle Hanácké obce obecně.
Jako člena ochotnického spolku k rozhovoru jsem si vybrala herce Lukáše Kameníčka. Lukáš je členem obou spolků, a proto v tomto projektu může zastupovat hlas obou divadel a nabídnout čtenáři jejich srovnání. Divadlu se ve svém volném čase věnuje již 13 let.
Po získání těchto rozhovorů se mi zdálo, že projektu chybí ještě ženský hlas někoho z členů. Vybrala jsem si proto 19letou herečku Denisu Kopeckou, která je členem Divadla Point již 6 let, tedy od svých 13 let. Již v 15 letech hrála v „dospělé sekci“ Divadla Point a získala za svou práci i jedno divadelní ocenění. V umělecké sféře má v plánu i zůstat, byla totiž přijata na FAMU. V budoucnosti by se chtěla stát filmovou produkční.
Výběrem těchto osob jsem doufám, alespoň částečně zajistila různorodost v projektu a přinesla pohled na několik životů členů divadel, kteří svůj život a volný čas věnovali amatérskému divadlu. Jednotlivé rozhovory zabraly v průměru 30-45 minut. Jejich přepisování pak zabralo mnohem více času, odhadem čtyřnásobek původního času.
Pro reportáž ze zkoušky, která by čtenáři umožnila nahlédnout do zákulisí ochotnických spolků, jsem zvolila zkoušku Divadla Hanácké obce. Po předchozí domluvě s vedoucím projektu Mgr. et. Mgr. Karlem Páralem, jsme se shodli, že pro zachování určité nestrannosti bude lepší, když budu reflektovat zkoušku v divadle, jehož členem nejsem.
Mohlo by totiž pro mě být obtížné zážitek ze zkoušky Divadla Point čtenáři zprostředkovat.
Zkouška Divadla Hanácké obce, kterou jsem navštívila se konala ve středu 03.04.2019 v budově Městského divadla Prostějov. Zde jsem strávila s členy souboru celkem dvě hodiny a pozorovala je při zkoušení pohádky na náměty povídky Až opadá listí od Jana Wericha.
Nakonec jsem se zaměřila na úvodní žánrově nezačlenitelný text. Tak, jak jsem předpokládala, jeho promyšlení a napsání mi zabralo nejvíce času ze všech textů. Bylo však důležité jej do projektu začlenit, aby se čtenář mohl hned v úvodu zorientovat v dané problematice a porozumět základním faktům o vybraných ochotnických spolcích.
Celý projekt jsem vypracovávala během dvou měsíců, přičemž nejvíce času mi zabralo přepisování rozhovorů a rešerše pro úvodní informativní článek. Nesmím zapomenout ani na vypracování záměru, které bylo rovněž časově náročné a zabralo mi mnoho hodin. Odhadem jsem nad projektem strávila 40-50 hodin.
Sebehodnocení
Cílem projektu bylo představit vybrané osobnosti prostějovských divadelních souborů a poskytnout čtenáři informace, které se z regionálních médií nedozvídá. Také jsem chtěla ukázat amatérské divadlo v jiném světle, než v jakém na něj bývá nahlíženo. Stanoveného cíle jsem dosáhla provedenými rozhovory se čtyřmi osobnostmi prostějovské ochotnické divadelní scény, reportáží ze zkoušky Divadla Hanácké obce a úvodním informačním textem o obou divadelních souborech.
Téma by bylo možné zpracovat také jinými žánry textů nebo do projektu zahrnout i další divadelní soubory působící v Prostějově a okolí, projekt by pak byl ale mnohem rozsáhlejší. Z pohledu zázemí divadel a jejich financování by bylo také přínosné promluvit si s příslušnými lidmi z vedení města, tím by se však projekt posunul do jiného významového rozměru, než jsem zamýšlela. Také by bylo možné vyzpovídat daleko více osob, členů v obou souborech je několik desítek. V případě Divadla Point by se větší množství rozhovorů mohlo publikovat ve speciální publikaci k výročí založení divadla. Divadlo Hanácké obce oslaví za několik let století své existence, a i v tomto případě si umím představit, že by vyšla obsáhlá publikace mapující činnost souboru, kde by se mohly objevit rozhovory se současnými členy.
Podle mého názoru v tomto projektu chybí recenze na novou hru některého z divadel. Bohužel, v této divadelní sezóně neměl ani jeden ze souborů premiéru žádné nové hry. Divadlo Hanácké obce je ve fázi zkoušení nové pohádky, kterou publiku představí až v září. Divadlo Point uvede hned dvě nové inscenace, bohužel ale až po odevzdávání projektu, konkrétně 10.05.2019 a 17.05.2019, po slavnostním otevírání nových prostor divadla, které proběhne 07.05.2019. Je to poněkud nešťastná shoda okolností, protože reportáž ze slavnostního otevírání Divadla Point by v tomto projektu byla zajímavým oživujícím prvkem. Rovněž bych také mohla do projektu zahrnout recenze z premiér nových her.
Netvrdím ani, že by projekt nemohl být lépe řemeslně zpracován. Snažila jsem se však uplatnit svoje vědomosti a dovednosti nabyté studiem i praxí a věřím, že projekt je zpracován na dostatečné úrovni. Pokud však chci být dostatečně sebekritická, musím uznat, že jsem si projekt časově nerozvrhla úplně nejlépe a na konci jsem bojovala s jeho včasným dokončením. Rozhovory jsem sice měla připravené již od března, kvůli dalším povinnostem jsem se ale k jejich přepisování dostala až v dubnu, přičemž přepisování rozhovorů mi zabralo několikanásobek jejich původního trvání. Kdybych tento projekt měla vypracovávat znovu, rozhodně bych si nachystala časový plán s deadliny na jednotlivé články a snažila se jej dodržovat. Vyhnula bych se tak zbytečnému stresu, kvůli kterému psaní projektu a zpracovávání tématu nebylo tak příjemné, jako mohlo být, kdybych s časem nakládala rozvážněji.
Přes všechny výhrady, které jsem ke své práci výše zmínila, hodnotím projekt poměrně pozitivně. Věřím, že jsem přinesla zajímavý pohled na prostějovskou ochotnickou scénu, její fungování, historii i vývoj. Také si myslím, že předkládané rozhovory jsou zajímavým vhledem do života ochotníků a jsem přesvědčena, že by se našli čtenáři, kteří by si je rádi přečetli. Domnívám se, že články by bylo možné zveřejnit například v kulturní sekci Prostějovského Večerníku nebo je publikovat na webových stránkách souborů, webových stránkách regionálního tisku, případně ve speciálních výročních publikacích, které např. Divadlo Point vydalo k výročí 10. let existence.
Zdroje
https://www.divadelni-noviny.cz/narodni-dum-prostejov
http://www.divadlopoint.cz/
http://www.amaterskedivadlo.cz/
https://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/principal-divadla-point-ales-prochazka-ted-budeme-zkouset-asi-nekde-po-bytech-20171218.html
https://olomouc.rozhlas.cz/plny-testosteronu-je-ales-prochazka-principal-prostejovskeho-divadla-point-6380301
https://www.prostejov.eu/cs/aktuality-archiv/divadlo-hanacke-obce-slavi-devadesatku.html
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/prostejov-ochotnici-vyroci-spolek-divadlo-hanacke-obce.A171218_371436_olomouc-zpravy_stk
http://www.hanackenoviny.cz/6397/divadlo-point-po-stehovani-chysta-novou-hru/
PAVLŮ, Žaneta. Kapitoly z dějin amatérského divadla v Prostějově. Diplomová práce, 2006. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/lzcsj/Diplomova_prace_2006.pdf
JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1246-2.
JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2218-3.
Konkurenční projekty:
Eva Ertlová– Zákulisí, program a osobnosti Divadla improvizace ODVAZ
Kateřina Karmazínové – Fenomén ochotnického divadla ve Velkém Meziříčí.

Zobrazeno 603 krát
Naposledy upraveno: pá., 3. květen 2019 00:08
Aneta Daněčková

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste