ne., 1. srpen 2021 21:52

Samostatný projekt: Zpracování žánrově rozdílných textů na téma koronavirus a filmový průmysl

Kina v době pandemie většinou zela prázdnotou. Kina v době pandemie většinou zela prázdnotou. Zdroj: Golden Apple Cinema/Creative Commons
Téma mého samostatného projektu byla pandemie koronaviru v kontextu filmového průmyslu. Cílem bylo vytvořit čtyři žánrově rozdílné texty věnující se tomuto tématu.

1. Cíl projektu
V průběhu studia v oboru Žurnalistika jsem se přikláněl především k psané formě žurnalistiky s cílem naučit se tvořit žánrově rozlišné texty ze všech tří dílčích oblastí publicistiky, tedy texty zpravodajské, publicistické v užším slova smyslu a beletrizující (syžetové).
Cílem projektu je vytvořit sérii žánrově rozdílných textů, které bude spojovat jedno téma. Koronavirus a filmový průmysl. Žánrové texty budou voleny podle problematiky, které se hodlám věnovat. Výběr témat, které formou textů zpracuji, bude vždy vycházet ze základní myšlenky projektu, což je proměna filmového průmyslu v době pandemie nemoci COVID-19. Projekt musí tedy ve výsledku splňovat dva základní předpoklady. Jednak tematickou jednotu a pospolitost, texty by měly být chápány jako série stavící na jednotném základním tématu, mohou se však věnovat rozdílným oblastem. Vždy ale musí být základem pandemie koronaviru a filmový průmysl, což bychom mohli chápat jako klíčová slova pro všechny texty. Druhým předpokladem je žánrová rozdílnost. Projekt bude obsahovat zprávu, komentář, publicistický rozhovor a rozsáhlý tematický článek. Texty musí splňovat žánrová stylistická pravidla a normy.


2. Zdůvodnění volby tématu
Jakožto student žurnalistiky jsem se v průběhu studia profiloval do kulturní specializace. Logicky to šlo ruku v ruce s mým druhým oborem, filmovými studii, kde jsem získal znalosti v oblastech teorie filmu a dějin filmu, které může člověk uplatnit v praktické rovině například při psaní odborných analýz v rámci metodologického paradigmatu, nebo tvorbou publicistických a zpravodajských textů v rámci teorie pole.
Samotná tvorba textů se ale neobejde bez všeobecného zájmu o dění ve filmovém průmyslu, proto je třeba se aktivně zajímat, vyhledávat informace, zpracovávat je, získávat obecný přehled o důležitých problémech kulturní oblasti. V době pandemie koronaviru si filmový průmysl prošel velmi turbulentní dobou, která jej bezpochyby výrazně ovlivnila. Filmoví publicisté a zpravodajové tak měli spousty zajímavých témat ke zpracování. Situace se vyvíjela a měnila, nabídka témat rostla. Jinými slovy, bylo o čem psát. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl, že se ve vlastním projektu zaměřím právě na téma koronaviru ve filmu a jakým způsobem pandemie filmový průmysl ovlivnila, nenávratně změnila nebo klidně i obohatila. Jedná se o téma vděčné, protože nabízí spousty oblastí filmového průmyslu, na které je možné se zaměřit různými žánrovými texty. Můžeme se věnovat ekonomické situaci v kinech, můžeme se zaměřit na filmové ceny v době pandemie a zohlednit divácký zájem o přímý přenos, nebo se můžeme na filmový průmysl v době pandemie zaměřit celkově a zohlednit vývoj v průběhu jednoho roku.
Pandemie koronaviru a filmový průmysl je tak dle mého soudu velmi zajímavé téma, především protože je v něm možné vysledovat velké spousty vlivů, které mohou kulturu výrazně pozměnit. Svojí zajímavostí může lákat čtenáře nejen z oboru, jako filmové teoretiky, kritiky, publicisty, čtenáře profesně pohybující se ve filmu, jako jsou producenti, režiséři, herci a provozovatelé kin. Zajímavé je i pro „obyčejného“ člověka, který se ve filmu nepohybuje profesně ani akademicky. Všechny pandemie koronaviru zasáhla. Teoretici a akademici tak mohou rozvíjet myšlení o filmu, které se v době epidemie může měnit, mají možnost tuhle turbulentní dobu zohlednit v rámci nové filmové historie, kde bereme v potaz interdisciplinaritu, tedy že píšeme o dějinách filmu se zohledněním ekonomických, politických a sociálně-kulturních předpokladů. Mohou proměnu filmového průmyslu v důsledku pandemie zohlednit v odborných analýzách a statích. Filmoví publicisté mohou psát komentáře nebo glosy zaměřující se zajímavé aspekty doby, mohou psát recenze nebo kritiky na filmy vzniklé pro stále sílící streamovací služby, mohou psát zpravodajství o odsunutých premiérách nebo ekonomické situaci uvnitř průmyslu, mohou analyzovat budoucí vývoj.
Pracovníci filmového průmyslu jsou na zpravodajství vážící se k tématu koronaviru závislí, z čehož plyne důležitost tématu pro určité stavovské skupiny lidí. Tematické texty sledují samozřejmě i obyčejní filmoví fanoušci, které například zajímá, kdy se dostanou zpět do kin, které pandemie zavřela, jestli se podraží vstupné nebo občerstvení, kdy (a kde) bude mít premiéru očekávané filmové dílo. Téma je tak atraktivní pro všechny, kteří mají o dění ve filmu (nebo v kultuře obecně) zájem, ať už v rovině akademické, profesní nebo čistě konzumní.
Téma se pochopitelně výrazně váže k celkové kulturní oblasti zpravodajství. V tištěných nebo online médiích byly častokrát informace o zavřených kinech zveřejněny v kontextu všemožných vládních nařízení, která se dotýkala i jiných oblastí kultury, jako divadla či výstavy, galerie a muzea. Zakázány nebo omezeny byly různé festivaly a koncerty.
Ve výsledku byly hlavními důvody volby tohoto tématu jednak moje oborové zaměření na žurnalistiku a filmová studia, za druhé specifické žurnalistické zaměření kulturní a jednak aktuálnost, atraktivita a důležitost tématu, které v posledním roce výrazně hýbalo nejen filmovým průmyslem, ale kulturou a společností obecně.


3. Zdroje a stav problematiky
Problematika koronaviru nejen ve filmovém, ale i v televizním a divadelním průmyslu a v kultuře obecně byla předmětem jak světových, tak českých masových médií již od počátku pandemie na přelomu let 2019 a 2020. Kulturní rubriky reagovaly na hlavní zpravodajství týkající se šíření pandemie z epicentra ve městě Wu-chan v čínské provincii Chu-pej. Šíření nemoci se stalo hlavním tématem předních světových deníků. V průběhu ledna 2020 zaznamenaly Timesy celkem 41 tisíc článků zmiňující pandemii, z nichž zhruba 19 000 bylo titulních. Všechny tyto články se nepochybně objevovaly v různých rubrikách od zdraví, přes ekonomii, až ke kultuře a sportu. V lednu začal například nejcitovanější a nejdůvěryhodnější zpravodajský server Deadline, který nezaujatě a s novinářskou precizností informuje o nejaktuálnějším dění z prostředí filmu a televize z Hollywoodu, informovat veřejnost o prvním hromadném zavírání kin v Číně. V článku se píše, že byla nucena zavřít tisícovka čínských kin a multiplexů po osmi stech nakažených a čtyřiadvaceti mrtvých. Už tehdy byla viditelná závažnost problému. V tomto článku už lze také sledovat náznak budoucího vývoje. Filmový průmysl si začal uvědomovat, že ztrácí druhý nejsilnější trh a první blockbuster, který šel místo do kin přímo na internet ke streamování zdarma znamenal v podstatě první vlaštovku.
Od ledna vzrůstal počet článků, které se tematicky věnovaly koronaviru ve filmovém průmyslu a vznikaly rozsáhlé série zpravodajských textů jednotlivých médií. Nejčastěji o problematice psal zmiňovaný server Deadline (známý také jako Deadline Hollywood), který získává nejčerstvější informace bezprostředně od hollywoodských studií a nezávislých producentů. Sám jsem s ním naučil pracovat jako s důvěryhodným zdrojem informací. Jako médium si dlouhodobě udržuje vysoký standard informační kvality, není na něm příliš znát komercionalizace a bulvarizace, zpravodajské texty jsou sterilní a bez jakýchkoliv příznaků subjektivity. Podobně se prezentuje i další velmi čtený a často citovaný server The Hollywood Reporter (označovaný též zkratkou THR), jako velmi důvěrný zdroj informací využívám i server Variety. Během tvorby mého projektu, nebo i při tvorbě jiných článků tematicky zaměřených na koronavirus ve filmovém průmyslu, jsem samozřejmě pracoval i s jinými zdroji informací, u mnohých je ale třeba řádně si ověřovat zveřejnění informace. Například velmi aktivní server ScreenRant, který čtenářům zprostředkovává informace taktéž z filmového a televizního průmyslu, sám informace primárně přebírá z výše zmíněných spolehlivých médií, a jeho obsah tíhne spíše ke stylu publicistickému s užším slova smyslu. Při tvorbě delšího tematického článku jsem také čerpal nějaké informace z nových souhrnných textů na Wikipedii. Rozumím tomu, že Wikipedie není pro novináře spolehlivý zdroj, ovšem texty, které se na této stránce věnují právě danému tématu (tedy koronavirus a film), jsou plné citací a odkazů na zdroje čili informace je možné si řádně ověřit před samotným publikováním.
Obecně lze říct, že se zdroji problém nebyl. V průběhu všech vln pandemie média informovala o všemožných problémech, potížích, negativech, pozitivech a proměnách ve filmovém průmysl v kontextu se šířením nemoci. Nebylo tedy těžké sledovat průběžný vývoj a reagovat na něj vlastními texty.


4. Ideový plán
O tématu projektu jsem začal přemýšlet již na podzim a na začátku zimy 2020. Už tehdy jsem začal postupně reflektovat uplynulý rok, přemýšlel jsem o článcích, které jsme k tématu již vydali na webu. Zde se tedy zrodil nápad, že bych se tematicky zaměřil na pandemii koronaviru ve filmovém průmyslu a změnu tohoto odvětví zábavního promyslu v závislosti na šíření nemoci. Vděčnost a aktuálnost tématu jsem již zdůvodnil v předchozích kapitolách.
Po konzultaci s vedoucím projektu jsem tedy po praktické stránce zvolil sérii žánrově rozdílných článků s tím, že jako odrazový můstek a základní kámen projektu by byl tematicky rozsáhlý článek hodící se například do populárního magazínu zaměřeného na film (a třeba i televizi nebo kulturu obecně). Tento článek bude koncipován jako čistě publicistický, vymykající se dílčímu stylu zpravodajskému a záměrně využívající prvky jazykového ozvláštnění a aktualizace, a prvky vyprávěcího a výkladového slohového postupu. Tento rozšířený publicistický článek má za cíl shrnout zadané téma, nabídnout čtenáři strukturované ohlédnutí se za pandemickým rokem 2020. U tohoto textu je stěžejní práce s relevantními zdroji. Relevantní zdroje, jichž jsem využíval k podchycení tématu, byly již zmíněny v předchozí části tohoto textu. Součástí mého sběru informací, kterých v článku využívám, bylo i sledování změn v pořádání festivalů na oficiálních stránkách, sledování vývoje Box Office (tržby filmů v kinech buď tzv. domácí, tedy ze Spojených států, nebo mezinárodní, tedy z celého světa mimo USA), získání přehledu o odložených, přesunutých a zrušených premiérách Hollywoodských blockbusterů i menších filmů či nezávislých produkcí. Tento delší text plánuji koncipovat jako shrnutí a ohlédnutí se za rokem 2020 s následnou úvahou či polemikou nad proměnou filmového průmyslu a vývoje v dalších letech. Zasadil bych tento článek do kontextu tematicky stejně laděného podcastu, který jsme v rámci YouTube kanálu Fandíme Filmu iniciovali s šéfredaktorem Petrem Slavíkem. Název podcastu, jež byl dne 30. prosince 2020 vysílán formou živého streamu. Do článku tedy zahrnuji i poznatky získané z tohoto dialogu.
Další články plánuji rozepsat v průběhu prvních měsíců roku 2021. Rád bych napsal zprávu s rozšiřující informací zohledňující ekonomii v důsledku zavřených kin, dále komentář reagující na zajímavou událost ve filmovém průmyslu (samozřejmě taktéž vyplívající z pandemie ve filmu). Projekt plánuji zakončit publicistickým nebo žurnalistickým rozhovorem, nejlépe s majitelem, ředitelem nebo manažerem některého z velkých multiplexů kin v České republice. Rád bych zkontaktoval vedení sítě kin CineStar, Cinema City nebo Premiere Cinemas (tento multiplex lze nalézt i v Šantovce v Olomouci). Eventuálně zkontaktuji i vedení zlínského Golden Apple Cinema v nákupním centru Zlaté Jablko. Tento multiplex ale nalezneme pouze v jediném městě v České republice, a také v Liptovském Mikuláši na Slovensku. Smysl rozhovoru spatřuji v možnosti získat dobrý a podrobný vhled do současné situace v českých kinech. Podobně jako u úvodního článku projektu mě zajímá, jak se situace vyvíjela mezi českými kinaři, jak reagovali na šíření viru, jak nakládali s financemi a jak vidí predikce do budoucna.
Významnou součástí tématu jsou i streamovací služby, které v průběhu pandemie výrazně posílily a staly se silným konkurentem právě kinařům. Nabízejí výhodné podmínky filmařům, častokrát vysoké investice do produkcí a úspěch filmů vytvořených pro online stream není měřený počtem vydělaných peněz, ale počtem shlédnutí. Streamovací služby vytvářejí komfortní podmínky pro tvůrce snažící se dostat z produkčního tlaku a vlivu velkých hollywoodských studií. Streamovací služby ale na druhou stranu ošizují filmové fanoušky o ten kýžený zážitek z návštěvy kina, lepšího obrazu a ozvučení. Rozsáhlý publicistický článek tuto problematiku představí úvahovou formou, rozhovorem bych poté rád získal názor na problém od člověka pohybujícího se v oboru (resp. v byznysu).


5. Postup práce a způsob zpracování


a. Publicistický tematický článek
V případě prvního textu mého projektu jsem rozsáhle zaměřil na celý rok 2020 a zápolení filmového průmyslu v pandemií koronaviru. Vzhledem k délce článku jsem jednotlivé tematické úseky uvodil podnadpisem, aby se v něm čtenář lépe orientoval. Článek jsem psal na přelomu let 2020 a 2021, kdy byl obsahově nejvíce aktuální, přičemž jsem si jako první vytvořil osnovu, díky které jsem měl pevně danou strukturu a v textu jsem neztrácel. V úvodu jsem považoval za vhodné vysvětlit, kde pandemie začala, jaké byly první pomyslné vlaštovky událostí, jež po pár měsících postihly celý svět. Text jsem v podstatě rozdělil do tří základních částí, co se tématu týče: začátek pandemie a zavírání kin v Číně, se zdůrazněním faktu, že rok 2019 byl v případě celosvětových výdělků filmů v kinech rekordní v historii kinematografie. Zde jsem se opíral především o původní zpravodajství k tématu ze serveru Deadline, o pozastavování produkcí jsem četl dobrý článek na serveru The Guardian , ze kterého jsem také čerpal. Na data velmi výživná je i infografika z 2. listopadu 2020, která jednoduše zobrazuje vývoj ve filmovém průmyslu v průběhu roku 2020 a považuji za jeden z výchozích zdrojů pro tento článek. Dále jsem se v první části věnoval pádu čínského filmového trhu, který je pro Hollywood druhým nejdůležitějším po Spojených státech.
V prostřední části článku jsem se zaměřil na pokusy o návrat do normálu, přičemž jsem se výrazně věnoval snaze tehdy velmi očekávaného blockbusteru režiséra Christophera Nolana poprvé od první vlny a tvrdého lockdownu nahnat diváky zpět do kin. V této části článku jsem se věnoval i revoluci v distribučním systému, zaměřil jsem se na postupný přechod filmového průmyslu do online módu ve formě vydávání filmů na VOD (video on demand) a rostoucí sílu streamovacích služeb. Zaměřil jsem se na alternativní konání filmových festivalů a zrušené, přesunuté nebo alternativně organizované předávání prestižních filmových cen.
Závěru textu jsem se úvahovou formou zamyslel nad budoucím vývojem ve filmovém průmyslu. Smyslem užití úvahového slohového postupu bylo zohlednění všeho, co jsem v článku napsal a zamyšlení se na možným dalším vývojem. Existují rozsáhlé analýzy a předpovědi, ve kterých analytici a odborníci předpovídají nejpravděpodobnější vývoj událostí ve filmovém průmyslu (viz další podkapitola věnující se zprávě s rozšiřující informací), ovšem v závěru svého publicistického článku jsem chtěl čtenáři nabídnout vlastní vhled do tématu a nabídnout uspokojivý konec textu.
Závěrem bych tedy řekl, že jsem svůj tematický publicistický článek psal takovým způsobem, aby byla dodržena co největší návaznost od popsání příčiny situace, jejího průběhu a ve finále plynoucích důsledků.

b. Zpráva s rozšiřující informací
Dalším textem mého projektu je obyčejná zpráva, kterou bychom očekávali buď v tištěných médiích nebo v online médiích zaměřených na kulturu. Zpráva se týká predikce analytika ohledně návratu kin do normálu, resp. návratu tržeb z filmového promítání do podobných výšin, jaké zaznamenal rok 2019.
Jedná se o zprávu převzatou ze serveru Deadline. Původní článek napsal 26. ledna autor Dade Hayes. Pro projekt se jedná o vděčné téma, jednak se váže k zastřešujícímu tématu projektu a jednak představuje výzvu pro mě, jakožto pro autora převzaté zprávy. Pokud přebíráme takový zpravodajský text ekonomického rázu, který je sytě naplněn číselnými daty a zároveň se nejedná o nutně relevantní informaci pro českého čtenáře, je nutné s ní pracovat tak, aby pro českého čtenáře atraktivní byla. Základem je pochopitelně odpovědění na základní otázky vážící se ke zprávě jakožto ke zpravodajskému žánru. Co? Kdo? Kde? Kdy?.
Kdo? Analytik Eric Wold.
Co? Predikce návratu tržeb z kin do normálu.
Kde? Spojené státy americké.
Kdy? V kontextu vzniku zprávy se jedná o leden 2021. Bavíme se o současné situaci, která se váže k začátku roku.
Pracujeme také s rozšířenou informací, za kterou můžeme považovat Woldovo zohlednění streamovacích služeb. Ty záměrně uvádím v posledním odstavci, čímž se snažím dodržet pravidlo obrácené pyramidy. Navzdory tomu, že se jedná o obyčejnou zprávu, stále to podle mě byla výzva. Přebírání zahraničního zpravodajství není jen o přeložení a sterilním opsání každého slova. Vzhledem k tomu, že původní zpráva je plná studených dat a čísel, bylo nutné vybrat a pracovat s těmi údaji, které budou pro českého čtenáře nejrelevantnější. Je pochopitelné, že tato zpráva zaujme spíše filmové fanoušky a lidi, kteří situaci s koronavirem ve filmu aktivně sledují a jsou si vědomi, že právě dění ve Spojených státech, které představují pro kinematografii největší a nejsilnější trh, výrazně ovlivňuje dění ve filmovém průmyslu vůbec.
Bavíme se tedy o zásadách informační kvality, jež musí text dodržovat, aby byl považován za žánrově začlenitelný. Kritéria objektivity musí splňovat každý zpravodajský text, a právě objektivita byla jedním z primárních cílů při psaní tohoto článku. Právě proto se v textu snažím nepoužívat jakékoliv expresivní výrazy a snažím se vyhnout jakýmkoliv subjektivním názorům.
Při přebírání zprávy je samozřejmostí uvést původní zdroj. V tomto případě se tedy jedná o server Deadline. Pokud se na zdroj informace neodkážu přímo v textu, je vhodné (především v online prostředí), uvést zdroj a hypertextový odkaz na původní článek. Čtenář musí mít možnost si informaci ověřit a tímto mu to možnost dávám.  


c. Komentář
Nápad na zpracování komentáře jakožto publicistickému žánru jsem dostal až po letošním předávání prestižních cen americké filmové akademie (Oscars). Ceremoniál jsem jako obvykle sledoval, což je pro studenta, který se chce věnovat zpravodajství a publicistice v kultuře a ve filmu věnovat, téměř povinnost. Na letošní Oscary jsem si tedy mohl vytvořit vlastní názor. K sepsání komentáře mě ale dostaly až zprávy ze všech serverů, které se filmu věnují, týkající se rekordně nízké sledovanosti.
Komentář nám dává možnost vyjádřit osobní pohled na specifickou problematiku hravou formou. Komentářem vyjadřujeme vlastní názor, který může být i radikální, využít můžeme expresivních výrazů, nejde nám o informování čtenářů, ale nabídnutí vlastního subjektivního pohledu na věc. Prestižní předávání cen filmové akademie je terčem filmových publicistů už několik let a vyjadřují se k němu i komentátoři a glosátoři. Poté, co byla Akademie ze strany filmových herců a tvůrců barvy pleti obviněna z opomíjení černých umělců, se Akademie snaží být politicky co nejkorektnější. Vše se samozřejmě váže i tématu pandemie koronaviru ve filmu. Kvůli pandemii, pozastaveným produkcím, ucházejícímu programu v kinech a vůbec kvůli dalším problémům, které v roce 2020 kinematografii potkaly, se Akademie rozhodla pozměnit pravidla nominace. Ve zkratce, spousta sporných rozhodnutí představitelů Akademie vzbuzuje mezi filmovými fanoušky a publicisty vášně, jedná se tak o velmi vděčné téma pro komentář.
K samotnému postupu práce není příliš co psát. V úvodu stručně seznamuji čtenáře se situací, kterou komentuji a zasazuji do kontextu. Pracuji zde klasicky s informacemi, které jsem zjistil z médií (opět byl primárním zdrojem Deadline). Mým cílem bylo, aby čtenář věděl, proč vůbec komentář píšu a má-li smysl se k tématu subjektivně vyjadřovat. Hlavním stylistickým prvkem, který v komentáři používám, jsou řečnické otázky. Chtěl jsem, aby měl text největší hodnotu právě v těchto řečnických otázkách, kterými svým způsobem vyjadřuji názor. Čtenář se tak nad otázkami, které si k tématu sám pokládám, může zamyslet, může přijít s vlastními odpověďmi a eventuálně si položit otázky jiné. Takto mohu jako autor komentáře přijít s vlastním pohledem na věc a nemusím násilně ovlivňovat názor jiných.


d. Rozhovor/Interview
Rozhovor byl nejambicióznějším textem v rámci mého projektu, protože z mé strany vyžadoval co nejtěsnější kontakt a participaci se zdrojem. Jako první jsem kontaktoval místní multikino Golden Apple Cinema, kam to mám blízko a doufal jsem, že budu moci udělat rozhovor osobně a přímo navzdory hygienickým opatřením. Odpověděl mi magistr Michal Gaja, mladý marketingový manažer společnosti, který byl velmi ochotný rozhovor na dané téma poskytnout. V té době jsem si tedy připravil orientační otázky, které jsem dopředu zaslal panu Gajovi a ten obratem odpověděl, zároveň k otázkám poskytl orientační odpovědi, abychom oba měli před rozhovorem přehled o probíraném tématu. Domluvili jsme si schůzku a rozhovor proběhl osobně v kanceláři kina.
Celý rozhovor jsem si se svolením pana Gaji nahrával na mobilní telefon, následně jsem jej doma přepsal a před uveřejněním na Pressu jej ještě zaslal panu Gajovi ke schválení, zda se v textu neobjevují informace, u kterých jsme se shodli, že nebudeme v článku zveřejňovat.
Pan Gaja měl k tématu hodně co říct a pro mě to byla veliká zkušenost. Do té doby jsem zatím udělal rozhovor pouze telefonicky s filmovým kritikem Kamilem Filou. Přímý rozhovor a osobní kontakt s tázaným subjektem byl ovšem úplně jiná zkušenost, za kterou jsem, jakožto student velice vděčný.
Téma rozhovoru a přesné otázky jsem nastavil dle původního publicistického článku. Problematika, o které se v prvním textu projektu věnuji, zde byla rozebrána z pohledu vedoucího kina, který má bezprostřední informace. Díky tomu jsme já, jakožto autor, a čtenář rozhovoru získali nový pohled na věc. Pohled člověka v daném byznysu, kterého se téma mého projektu přímo týkalo.
Finální verzi rozhovoru jsem přepsal do takové podoby, aby odpovídal žánru publicistického rozhovoru.


6. Sebehodnocení
Musím k sobě být hodně kritický. Možná jsem projektu nevěnoval takovou pozornost, jakou bych měl, možná jsem důležitost projektu v rámci státní závěrečné zkoušky podcenil. Jsem si vědom toho, že jsem mohl vytvořit více textů, které by nabídly rozmanitější zpravodajské, publicistické nebo beletrizující žánry. Ovšem s tím, co jsem vytvořil, jsem se snažil naložit, jak nejlépe to šlo.
Za prvé jsem rád za téma, které jsem si zvolil. Mohl jsem tak zkombinovat oba své studijní obory, tedy žurnalistiku a filmová studia. Chci se do budoucna věnovat filmové publicistice a zpravodajství, tudíž mi tento projekt dal možnost vyzkoušet si, jaký typ textů bych nejraději tvořil. Co se týče rozšířené zprávy a komentáře, zde jsem neměl výrazný problém, filmové zpravodajství pravidelně píšu pro web Fandíme Filmu (a Fandíme Seriálům), přičemž zde se snažím, aby byly texty vždy objektivní a dodržovaly zásady informační kvality. Komentář mi dal možnost, jak se u tvorby projektu trochu uvolnit a při psaní textu se i trochu pobavit. Největšími výzvami pro mě byla tvorba prvního a čtvrtého článku, tedy tematický publicistický text pro filmový časopis a publicistický rozhovor.
U prvního článku bylo nutné najít relevantní a důvěryhodné zdroje, zároveň vytvořit text, který je pro čtenáře atraktivní. Rok 2020 byl ve filmovém průmyslu kvůli pandemii na problémy a situace výživný a vytvořit tak kompaktní článek, který nic důležitého nevynechá, ale zároveň není nudný, bylo náročné. Rozhovor pro mě byl náročný, ale o to více ve výsledku osobně hodnotný, především kvůli mému strachu mluvit s lidmi (ano, ten paradox vidím, student žurnalistiky by se neměl bát mluvit s lidmi). Byla to pro mě velmi osobní výzva, a především díky neskutečně vstřícnému přístupu pana Gaji jsem svůj strach z rozhovoru. Jsem si vědom, že výsledný rozhovor může být po stylistické stránce kvalitnější, během studia jsem ale žádný oficiálně nevytvořil čili to pro byla vzácná zkušenost a velké povzbuzení.
Na projekt se dá určitě navázat. Pandemie koronaviru ovlivnila filmový průmysl na další roky a podle mě se jedná o dobré téma k odbornému podcení v univerzitním prostředí. Uvažuji, že bych se tématu věnoval na odborné úrovni v rámci magisterského studia a o tématu napsal diplomovou práci.

7. Zdroje

• DUCHARME, Jamie. News Coverage of Coronavirus in 2020 is Very Different Than It Was For Ebola In 2018. In. Times [online]. Dostupné z: https://time.com/5779872/coronavirus-ebola-news-coverage/
• GRATER, Tom. Coronavirus: China Shutters Cinemas, Blockbuster ‚Lost In Russia‘ To Stream Free Online After Deal With TikTok Owner. In: Deadline [online]. Dostupné z: https://deadline.com/2020/01/coronavirus-china-shutters-cinema-screens-blockbuster-lost-in-russia-stream-free-online-deal-tiktok-owner-1202840016/
• MCGOWAN, Michael. Netflix and Disney to shut down productions due to Covid-19 but Frozen sequel to arrive early to streaming. In: The Guardian [online]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/media/2020/mar/14/netflix-and-disney-to-shut-down-productions-due-to-coronavirus-but-frozen-sequel-to-arrive-early-to-streaming
• TOMBOC, Kai. The Impact of coronavirus on film industry. In: Easel [online]. Dostupné z: https://www.easel.ly/blog/coronavirus-film-industry-infographic/
• DADE, Hayes. Movie Theaters Will Rebound To Box Office Record In 2023, Analyst Predicts, Though Vaccine Stumbles Hurt Near Term. In. Deadline [online]. Dostupné z: https://deadline.com/2021/01/movie-theaters-will-rebound-box-office-record-2023-analyst-predicts-covid-19-1234680480/
• KATZ, Brandon. As Expected, the Oscars Were the Lowest Rated in History. In. Observer [online]. Dostupné z: https://observer.com/2021/04/oscars-tv-ratings-academy-awards-lowest-viewership/

Odkazy na články

https://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/jak-pandemie-koronaviru-meni-filmovy-prumysl

https://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/podle-analytiku-se-kina-plne-zmatori-az-v-roce-2023

https://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/komentar-za-nizkou-sledovanost-oscaru-muze-pandemie-a-kruty-nezajem-spolecnosti

https://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/rozhovor-kina-v-dobe-pandemie-ceny-popcornu-porostou-rika-manazer-zlinskeho-multiplexu-michal-gaja

Zobrazeno 177 krát
Naposledy upraveno: ne., 1. srpen 2021 21:58
Pro psaní komentářů se přihlaste