Vytisknout tuto stránku
čt., 6. květen 2021 01:44

Záměr samostaného projektu - Jakub Mikoláš

Samostatný projekt - Jakub Mikoláš - psaná žurnalistika, politická specializace

1) Cíl práce

Svůj cíl Závěrečného projektu jsem si stanovil v rámci politické psané specializace. Téma práce jsem si zvolil s ohledem na mojí velkou životní vášeň, a to ekologii. Zabývat se budu Českou republikou a jejím dodržování stanovených cílů Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Cílem práce je přinést ucelenou zprávu o skutečném stavu životního prostředí ČR, především z pohledu Pařížské dohody z roku 2015, což je dohoda v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která má omezit emise skleníkových plynů po roku 2020 a navázat tak na Kjótský protokol. Na její dodržování dohlíží právě Mezinárodní panel pro změnu klimatu, též známý jako IPCC. Její dodržování či nedodržování rozeberu po jednotlivých lidských činnostech, které k emisím nejvíce přispívají – energetika, doprava, zemědělství a městská infrastruktura. Dále uvedu také environmentální vzdělávání, které je pro snižování emisí rovněž důležité. Text také prolínají rady, jak můžeme globálnímu klimatu pomoci jako řadoví občané, bez účasti v politice.

2) Zdůvodnění volby tématu

Zpracování tématu Česko a dodržování stanovených cílů Mezivládního panelu pro změnu klimatu jsem si zvolil proto, že mnoho lidí nemá přehled, jaký je skutečný stav věcí u nás v ČR, k čemu vůbec mezinárodní spolupráce na poli ekologie slouží a jaké má výsledky. Byť se povědomí veřejnosti o klimatické změně zlepšuje, tak kvůli různým aspektům není zdaleka dokonalé.

Za prvé v dnešní době se environmentálně zaměřené články nedostávají v takové míře do médií, jelikož ta jsou plná zpráv o pandemii nemoci covid-19. Za druhé je v ČR stále vysoce výkonná dezinformační scéna, která znevažuje důležitost tohoto tématu. A za třetí žádné médium nepřineslo zprávu takto ucelenou, kde by byly dopodrobna rozebrány dílčí aspekty změny klimatu, a to včetně možných řešení či rad, jak danou část zlepšit. Celý text je navíc zaměřen na naši Republiku, takže se v něm zajímám o problémy, které jako Češi můžeme pocítit na vlastní kůži.

Urgentnost tohoto tématu spočívá především v tom, že veškeré změny, které nyní učiníme pocítí až další generace. Pro politiky volené jen na – z pohledu klimatických změn – zanedbatelnou dobu, tak její řešení není politicky výhodné. Právě proto vznikly při OSN různé instituce, a to politické i apolitické, které se klimatickou změnou zabývají. Jejich výstupy ovšem naše média buď úplně opomíjí nebo se o nich zmiňují jen krátce.
Také se tímto článkem snažím ukázat, že by – alespoň dle mého – měla být zvlášť vymezena environmentální žurnalistika, tak jako se o to snaží např. britský deník The Guardian, jelikož její zařazení do politické žurnalistky nedává smysl, kvůli její nutné apolitizaci. S tím pracuji v tom smyslu, že se nesnažím uvést jen změny na politické úrovni, ale spíš změny technologické a občanské. Jak text jasně ukazuje, takové změny se již dějí, jen jim není věnována pozornost. A to je právě dle mého škoda, jelikož by mohly posloužit jako pozitivní motivace i pro další právnické i fyzické osoby.

V práci se snažím zůstávat optimistou a zbytečně potencionální čtenáře nestrašit. Právě s ekologií spojený alarmismus je příčinou tak masivního znevažování environmentálních hnutí a nutnosti změny našeho životního stylu. Protože svět nepotřebuje 10 miliard veganů, kteří nakupují pouze lokální potrtaviny, a to ideálně bezobalově, jako spíš konec plýtvání zdroji, jejich lepší využití a konec masivního lobby za neudržitelné činnosti, jakým je spalování fosilních paliv v dnešní míře apod.

3) Zdroje a stav problematiky

Současný stav zpracování environmentalistické problematiky mi osobně přijde žalostný. Tématu se věnovala sice téměř veškerá média, vždy pouze jako jednotlivé články. Pouze server Aktualne.cz má vlastní rubriku.
Nejpodrobněji se klimatu věnují právě na Aktualne.cz a ve veřejnoprávních médiích, především Česká televize, nicméně stejně jako u dalších médií jde spíše o nahodilé zprávy o jednotlivostech než o ucelené články. Čtenář tak musí číst různá média a zprávy si sám „skládat“ dohromady, aby si utvořil pravý obraz skutečnosti.

Tématu se sice masivně věnuje Evropská Unie, její texty jsou však pro běžné publikum příliš složité. Navíc v ČR mediální pokrytí práce EU také není ideální. Tématu se nejvíce blíží příspěvky europoslance Ivana Davida za SPD na jeho osobním Facebooku. Ivan David nicméně patří mezi největší dezinformátory, proto jako zdroj nemůže být důvěryhodný.

Další servery se věnují ekologii z pohledu svého zaměření. Např. E15 z ekonomického hlediska.

V ČR dále existují přímo ekologické weby – ekolist.cz, tiskový orgán hnutí Greenpeace, enviweb.cz, nicméně zaprvé nemají velký dosah a za druhé – což je nejdůležitější – jejich rétorika je příliš alarmistická, což je problematické, jak už jsem nastínil výše. To je úskalím i na webu A2alarm.cz, kde se životním prostředím také rozsáhle zabývají.
Mnou zpracovávaný projekt se snaží shrnout dosavadní poznání v ekologii, a to včetně článků z různorodých médií, protože téma je pokryté jen částečně. Navíc dosavadní články řeší buď jednorázové události (katastrofy, nové objevy, summity) nebo jen popisují současný stav jednotlivin, jako např. článek o ekologickém zemědělstvím na webu Seznam Zprávy, vytvořený ve spolupráci s Českou technologickou platformou pro ekologické zemědělství. Nikdo však nepřináší ucelené přehledy.

4) Ideový plán

Cíl práce je zpracovat téma pomocí analýz jednotlivých kategorií – energetiky, dopravy a zemědělství a lesnictví. S dopravou úzce souvisí i problematika moderní městské infrastruktury, tzv. smart cities – chytrých měst, které zlepšují městské mikroklima.

Úvodní článek je pak zpráva (Jílek, 2009, str. 72-74) vysvětlující strukturu a cíle IPCC a taktéž představuje české delegáta IPCC Radima Tolasze. Právě pana Tolasze jsem ohledně tématu vyzpovídal. Rozhovor s ním je jedním z hlavních zdrojů mých textů, samotný jsem jej však nepublikoval, protože jsem všechny odpovědi použil v analýzách. (Jílek, 2009, str. 76)

Projekt bude navazovat na dosavadní specializaci, bude tedy realizován psanou formou doplněnou grafy, obrázky a infoboxy, které vysvětlují některé zmíněné pojmy či jména. Žánr analýzy (Jílek, 2009, str. 89-90) je pro zpracovávání tohoto tématu vhodný, protože k problematice existuje mnoho zdrojů, ale nikde nejsou svědomitě extrahovány do jednoho srozumitelného celku.

5) Postup práce

Nejprve byly moje plány o něco ambicióznější. Zaprvé jsem doufal ve více odborných zdrojů a zadruhé jsem chtěl z nějakého místa udělat krátkou reportáž, ovšem pandemická situace to neumožnila. Rozhodl jsem se tedy nakonec pro několik kratších komunikátů podobného rozsahu, a to především analytického charakteru. Výjimkou je úvodní článek, který představuje IPCC a uvádí čtenáře do kontextu a pak také infoboxy u jednotlivých analýz.

U úvodního článku jsem se v rešerši seznámil z oficiálních dokumentů EU s přesnou strukturou IPCC a mezivládních orgánů při OSN, které se klimatickou změnou zabývají. Následně jsem tyto informace zjednodušeně parafrázoval na začátku mého text tak, aby byly jednoznačné pro každého čtenáře. Zmíněn je i český zástupce IPCC Radim Tolasz, který apeluje na vzdělávání v oblasti ekologie, jehož příklady ze zahraničí zde taktéž zmiňuji. V infoboxu pod článkem se nachází medailonek právě Radima Tolasze.

Druhý text se týká energetiky. Uhelné elektrárny jsou největším producentem emisí i znečišťovatelem ovzduší v České republice. Přechod na čisté zdroje energie, tedy obnovitelné zdroje a jádro, je dle vědců i politiků nevyhnutelný. Kdo jej zvládne lépe bude mít v budoucnu výhodu, tudíž není na co čekat, na což zde upozorňuji výroky zainteresovaných osob. Představuji zde také v infobuxech Uhelnou komisi a Komoru pro obnovitelné zdroje, které mají přechod na starost.

Třetí článek rozebírá problematiku dopravy a městské infrastruktury. Elektromobilita je další z trendů, které čeká v budoucnu masivní rozmach. To samé se dá říct obecně o přechodu na elektromotory ve všech dopravních prostředcích. Naopak uvádím na pravou míru některé v současnosti používané metody, které nejsou tak ekologické, jak jsou nám představovány, např. ekologický mód v autě. Poukazuji zde i na podíl Čechů na celosvětovém objemu dopravy, který je velmi vysoký, aniž by si to většina uvědomovala. Text se věnuje též rozvoji městského plánování a infrastruktury, kde se čím dál víc uplatňují nové technologie a nové poznatky z využívání urbánního prostoru. Rovněž tyto technologie reflektují změny v mobilitě obyvatelstva. Infoboxy jsou tentokrát věnovány dalším alternativním pohonů motorů a soutěž E.ON Energy Globe.

Poslední text se věnuje zemědělství a lesnictví. Vysvětluji zde problematické velkochovy, špatné využívaní a plýtvání surovin a zaměření na extenzivní metody místo cirkulárních, tedy těch, kde převažují vstupy nad výstupy, především co se týče kvality půdy. Ta je zničená umělými hnojivy a různými chemikáliemi, dochází zde k erozi a půda se stane mrtvou anorganickou hmotou, která ztratí schopnost zadržovat vodu. Další příčinou eroze jsou obrovské jednolité lány bez remízků, cest, solitérních stromů, v lesích vysazování smrkových monokultur apod. Nastiňuji zde možnost, jak pomoci těm, kteří hospodaří s úctou k přírodě a nikoli tímto destruktivním způsobem. Infoboxy představují průkopníka ekologického zemědělství v ČR Daniela Pitka a farmu Bezdínek.

6) Sebehodnocení

Myslím si, že cíl práce, tedy přinést ucelený text o našem progresu v proměně ekonomiky na cirkulární verzi, jsem v rámci možností splnil.

Práce by mohla být lepší, pokud by obsahovala více informací získaných od primárních zdrojů, ale z odborníků stihl odpovědět pouze Radim Tolasz. Kvůli pandemické situaci nebylo možné některá místa navštívit (Farma Bezdínek, Smart city polygon v Plzni). Dále krom mluvčí zmíněného polygonu nikdo nereagoval ani na telefonáty, ani na mailové zprávy, případně jen stroze, jako společnost LIDL, jejíž mluvčí mi sdělila, že důležité informace lze nalézt na internetu)

O to více jsem musel provádět rešerši všech možných online zdrojů, což ovšem vůbec nebylo na škodu. Např. o neekologičnosti osobní automobilové dopravy se mezi samotnými experty vedou pře, a tak jsem se sám – byť mě ekologie zajímá – mnohému přiučil. Takovéto protichůdné názory mě donutili načítat další a další již existující články, studie a statistiky, což se doufám v konečném textu projevilo.

Ještě důležitější, než samotná hloubka rešerše pak pro mě byl způsob, jakým jsem chtěl analýzu napsat. A to sice co nejméně alarmisticky, jelikož jak sám text ukazuje, sami můžeme zachránit (především díky moderním technologiím) co jsme jako lidstvo napáchali. Naopak jsem zamýšlel, aby text motivoval čtenáře alespoň k nějakým krokům, aby vyvrátil některé nešťastné formulace ekologů a aby bylo z článku zřejmé, co se daří a kde je možné se zlepšit.

Doufám, že tento soubor článků poslouží jako inspirace k dalšímu zveřejňování takového druhu zpráv, které nebudou řešit jen dílčí problémy, ale pokusí se shrnout ekologickou situaci v pro čtenáře snesitelném rozsahu, tak si sami nemuseli komprimovat mnoho různých článků do srozumitlného resumé.

Celkově tak cíl samostatného projektu byl naplněn.

7) Zdroje a literatura

JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2218-3.

 

Zobrazeno 274 krát
Naposledy upraveno: čt., 6. květen 2021 09:30
Jakub Mikoláš

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste