Není to žádná útulná náves s typickým „bažincem“ uprostřed, která mě při příjezdu do Blšan oslní. Je to zorané pole, po kterém následuje obdélníkovitý objekt, z jehož čtyř rohů vyčnívají čtyři obrovité sloupy s osvětlením. Kdysi byla na místě pole moderní tréninková hřiště a v prostoru, na nějž dopadalo ostré modrobílé světlo, běhali ti nejlepší ve svém oboru z celé republiky. Mezi třemi tyčemi kouzlil třeba jeden Čech jménem Čech. Davy lidí se cestou za zpestřením víkendového odpoledne tísnily v úzké uličce směřující k oné oáze v jinak klidné vesničce. Od stěn rodinných domků se odrážely pokřiky, které se, spolu s alkoholovými výpary, linuly z úst členů takřka jednotně oděného tábora. Jednou za čtrnáct dní zde bylo zkrátka poněkud rušněji…