Vytisknout tuto stránku
pá., 4. listopad 2016 09:02

Jaké je to být slepý? Kavárna ve tmě nabízí možnost ponořit se do světa nevidomých

V kavárně si můžete vyzkoušet, jaké to je, ztratit na třicet minut zrak. V kavárně si můžete vyzkoušet, jaké to je, ztratit na třicet minut zrak. Zdroj: Veronika Izáková
Olomouc - Od čtvrtka 3. do neděle 6. listopadu mají Olomoučané možnost navštívit Kavárnu ve tmě v restauraci Fontána ve Smetanových sadech a na chvíli se ocitnout beze zraku. Místnost je totiž zahalena do absolutní tmy. Během návštěvy je obslouží samotní nevidomí.

Organizace Tom Help z Hranic na Moravě přichází s podobným nápadem jako Světluška, což je projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu na pomoc nevidomým. „Naše kavárna vznikla takovým způsobem, že jsme v Ostravě 'světluščí' kavárnu sami navštívili. Nápad se nám hrozně zalíbil a řekli jsme si, že se podobnou věc pokusíme zrealizovat i u nás, ve dvacetitisícových Hranicích,“ popsal začátek projektu jeho pořadatel Tomáš Plesník. A zaznamenal úspěch. V domácím městě pořádal událost hned dvakrát, nyní se rozhodl vyzkoušet Olomouc. Návštěvu kavárny je třeba předem zarezervovat kvůli velkému zájmu. „Momentálně máme 626 rezervací. Volná místa stále jsou, ale rychle mizí,“ uvedl pořadatel.

Tma, kam se podíváte

Před vstupem do kavárny si stačí odložit a připravit se na tmu. Dovnitř vchází skupinky po pěti lidech. Aby se ale do místnosti nedostalo žádné světlo, musí nejprve po jednom projít takzvanou přechodovou komorou. „Nejzásadnější je přechodová místnost, která má tři řady závěsů za sebou. Ty se postupně odtahují a zatahují tak, aby se v průběhu dovnitř nedostalo žádné světlo. Okna jsou zatemněna více vrstvami kartonu a ještě dotěsněná látkami, “ popisuje realizaci absolutní tmy hlavní organizátor a dodává, že stejně tak jsou zatemněny i diody na všech kávovarech a prodlužovacích kabelech.

Jakmile se za člověkem zatáhne poslední opona, ujme se ho nevidomý vodič. Ten si svou pětici lidí poskládá do řady a odvede ke stolu, kde všechny usadí. Pro většinu příchozích je orientace v prostoru něčím nadlidským, kdežto obsluze pohyb po place nečiní žádný problém. „Dnes jsem tu poprvé, přišla jsem chvíli před vámi a prošla si to tu dvakrát. Zorientuji se docela rychle. Je akorát potřeba vědět, v jakém pořadí jsou například uspořádány čaje, že nejprve je černý, pak zelený a podobně, ale to se člověk naučí za chvíli,“ vysvětluje od narození nevidomá Klára, která připravuje nápoje.

Nevidomí spoléhají na sluch

Záhadou je, jak ví, kam má daný šálek postavit, ale i to uvede na pravou míru. „Spoléhám se na sluch. Hned, když jste se posadili a objednali si, jsem si udělala představu, jak daleko od sebe sedíte. Potom už jsem schopná postavit hrnek přímo před vás,“ usmívá se číšnice a je ochotná zodpovědět jakoukoli otázku o svém životě. Návštěvníci se tedy nemusí ostýchat a během popíjení kávy se vstřícné obsluhy zeptat na cokoli, co je zajímá.

Každý si u stolu, obklopen černočernou tmou, posedí třicet až čtyřicet minut, a potom ho vodič odvede zpět k východu. Na památku si s sebou odnese hrníček organizace Tom Help, který je zahrnutý v ceně vstupného stejně jako jeden nápoj.

Tom Help se ale nezaměřuje pouze na nevidomé, pomáhá lidem s různými handicapy. „Nespecializujeme se na konkrétní věc. Spolupracujeme jak s nevidomými, tak s neslyšícími, já sám mám například ochrnutou ruku. Snažíme se vždy vycházet z vlastních zkušeností,“ doplnil Plesník.

Zobrazeno 2211 krát
Naposledy upraveno: pá., 4. listopad 2016 15:29
Veronika Izáková

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste