Anna Řezníčková Realizace
Reportáž - „Tak snad to Míla vyhraje!" Volby nanečisto doprovázeli humor i disciplína
Story - Volby nanečisto na Slovanském gymnáziu iniciovala jediná studentka
Komentář - Válčíme s občanským vyhořením?
Záměr
1.Cíl práce
Projekt jsem v počátcích jeho vzniku chtěla zaměřit na vzdělávání mladých lidí v tématech, jakými je současná politika či občanská angažovanost. V průběhu konkretizování jeho podoby jsem se však postupně zaměřovala na různé příklady vzdělávání v této oblasti a jedním z nejkomplexnějších projektů, spolupracujících i s veřejným školstvím, se ukázal být výukový program Jeden svět na školách.
Cílem mého samostatného projektu se tedy stalo vytvoření mnohostranného pohledu na jednu z dílčích součástí výše zmíněného programu, kterou jsou Studentské volby. Ty se v České republice konají vždy u příležitosti nadcházejících skutečných voleb a jsou unikátní svým rozsahem a výukovým materiálem pro zaregistrované pedagogy. V rámci zpracování tohoto tématu jsem chtěla docílit zmapování přístupu jak k tomuto projektu, tak přeneseně i k zájmu mladistvých o politiku jako celek. Součástí je tedy pohled žáků na studentské volby jako na zážitek a zároveň třeba i prostředek osobního rozvoje. Dále také názor zkušeného pedagoga i vývoj projektu během let a příčiny jeho vzniku.
Cíl by měly naplnit texty, jejichž součástí je jak hlas pedagogů, tak oficiálních složek a samozřejmě v neposlední řadě právě studentů. Celá série bude obsahovat úvodní text, analyzující vývoj projektu i výukového programu, jehož je součástí. Dále dva rozhovory, jeden se zkušenou pedagožkou s mnoholetou praxí, druhý s žákem posledního ročníku olomouckého gymnázia. Studentské volby jako zážitek se specifickou atmosférou by měla přiblížit reportáž, která však také ukazuje rozdíl mezi akcí organizovanou pedagogem a událostí, vzniknuvší díky nadšení jedné studentky, které se podrobněji věnuje poslední text, žánrově zařazený jako story. Závěrem projektu bude komentář, sumarizující mé osobní názory, které během několika měsíců práce na projektu vykrystalizovaly a zahrnují i několik (snad) zajímavých postřehů, jež se mi nepodařilo vpravit do ostatních textů.
2.Zdůvodnění volby tématu
Má volba tématu byla samozřejmě ovlivněna žurnalistickou specializací. Velice dlouho jsem se rozhodovala mezi dvěma, a to kulturní a politickou. Protože se v různých uměleckých disciplínách pohybuji často již od svého dětství, rozhodla jsem se protentokrát zaměřit na oblast, která by mohla mé znalosti rozšířit. Nakonec jsem se tedy účastnila seminářů politické specializace a téma jsem vybírala podle ní.
Směřování samostatného projektu velice dlouho ovlivňoval můj další koníček a také zvolená technická specializace. Jelikož jsem patnáct let členkou Junáka, snažila jsem se nejdříve náplň a cíl samostatného projektu posunout tímto směrem. Co se týče technické specializace, kromě psané žurnalistiky jsem také absolvovala dva semestry fotografických seminářů. Původně jsem se tak chtěla věnovat nově nabitým znalostem a schopnostem z oblasti fotografie. Nepovedlo se mi ale bohužel vymyslet žádný fotografický projekt, který by mohl nést náplň politické specializace a zároveň zůstat smysluplným a pro mě jakožto autorku atraktivním.
Prvním krokem ke konečnému cíli se stala myšlenka související právě s organizací Junák a skautskou náplní výchovy. Navíc projekt s tématikou Junáka by se nepřímo doplňoval s mou bakalářskou prací. Původně jsem zamýšlela věnovat se aspektu apolitičnosti celého skautského hnutí, které se však právě díky této své specifikaci stalo ve svých pohnutých dějinách velice politickým. Případně jsem přemýšlela nad spojením tématu apolitičnosti spolku, který se ovšem zároveň snaží o výchovu k vlastenectví a aktivnímu občanství. Ani jeden z těchto nápadů se mi ovšem nepodařilo ve svých představách převést do formátu foto-projektu. Po rozhodnutí přiklonit se spíše k psanému projektu a po konzultacích s vedoucím psané sekce Mgr. et Mgr. Karlem Páralem jsme postupně došli k modifikaci mého návrhu. Výchovně-vzdělávací náplň jsem se tedy rozhodla zachovat, pustila jsem se ale do oblasti veřejného školství.
Postupně při rešerši příkladů vzdělávání k politické gramotnosti jsem zjišťovala, že samotné studentské volby jsou tak širokým tématem, že zpracovávat spolu s nimi komplexní pohled na politickou gramotnost a výchovu k participaci na veřejném životě by bylo rozsahově mimo možnosti této práce. Rozhodla jsem se tedy raději proniknout hlouběji do této jedné konkrétní problematiky. Zvolená technická specializace, tedy forma několika žánrově rozdílných textů, mi umožnila sbírat celistvé informace, ale zároveň využít přímých názorů konkrétních lidí. Mohla jsem tak nechat promlouvat různé strany, srovnávat výpovědi a informace s již existujícími články a zprávami a zároveň dát vzniknout něčemu víc, než každoročně se opakující reportáži, s očekávanými reakcemi studentů.
Musím ale také přiznat, že kromě potenciálně většího souboru informací názorů, které nabízí psaní textů, bylo v jistém ohledu toto zpracování zároveň jednodušší. Jednak jsme techniku žurnalistických textů v praxi využívali mnohem častěji, dá se tedy předpokládat, že ji budeme i lépe ovládat. Navíc zachytit na fotografii zajímavou nebo novou myšlenku či nějaký pozoruhodný kontrast, který by naplňoval stanovený cíl a téma by dle mého názoru bylo nesmírně obtížné.
Zajímavým se ukázalo propojení politické a sociálně-zdravotní specializace, k čemuž došlo poměrně přirozeně právě výběrem na zaměření se na roli veřejného školství v oblasti politické výchovy. Propojení obou sfér přineslo totiž jen samotným Studentským volbám rizika spojená s možným porušováním školského zákona. Zákaz jakékoliv politické propagace, která je na školách nezákonná, komplikuje leckdy některým pedagogům život, ale především je vždy jednou za čas využívána některými politiky ke zvíření vln volebního moře. (Strach z ovlivňování studentů učiteli je v některých případech až zoufalý – přestože pedagog manipulátor by byl jistě nevhodným kantorem). Mému projektu však tato kontroverze přispěla k možnosti zkoumání zajímavých (a přiznejme si čtivých) kontrastů. Jak vzbudit zájem u studentů? Ale zároveň nebýt manipulující? Jak vést diskuzi, která je základem poznání a demokracie? Jak v diskuzi projevit svůj názor a nezachovat se nelegálně? Podobných otázek při tvorbě textů vyplynula celá řada.
Dalším důvodem přiklonění se k zvolenému tématu je jeho dynamičnost a aktuálnost. Přestože skautské téma mě zpočátku lákalo víc, je možné, že bych se nedokázala ubránit subjektivizaci celého projektu, díky svému blízkému vztahu ke skautingu. Navíc téma studentských voleb má mnohem plošnější charakter. Celá tato akce, stejně jako postoje k ní, odrážejí náš vztah k veřejným záležitostem a také (ne)ochotu všech generací přinést do společnosti o kus víc své energie a úsilí, než je nutné. Myslím si tudíž, že toto téma je závažné z hlediska naší společné budoucnosti.
3.Zdroje/stav problematiky
Úplně prvním navštíveným portálem při tvorbě mého projektu byl Deník referendum, na kterém se ve dvou článcích vyjadřoval ke studentským volbám politolog Pavel Šaradín. Jeho názory a myšlenky mě velice zaujaly a provázely celou dobu tvorby, ačkoliv jsem je nakonec využila jen lehce v otvírací zprávě. Dokázala jsem ale s jejich pomocí vytvořit spoustu důležitých otázek, které by mě bez jeho článků asi ani nenapadly.
K samotným studentským volbám je pochopitelně nejlepším zdrojem informací webová stránka programu Jeden svět na školách. Ta obsahuje všechen vytvořený materiál pro učitele, odkazy na projekty, které jsou tohoto vzdělávacího programu součástí, tiskové zprávy, výsledky všech uskutečněných studentských voleb a také výzkumy, které Člověk v tísni v rámci Jednoho světa na školách realizuje.
Tématu politiky na školách, politické gramotnosti a aktivního občanství se dále věnují také různé diplomové práce z kateder politologie či pedagogických fakult. Ačkoliv jsem si několikery pročítala, žádná z nich mi nebyla přílišnou inspirací nebo zdrojem užitečných informací. Oblasti našeho zkoumání se buď příliš míjely nebo byly zastaralé.
Dále jsem si prohlédla velké množství článků na toto téma především na internetových serverech. Pročítala jsem zprávy, komentáře a reportáže na portálu Hlídací pes, Aktuálně.cz, Deník.cz, zmiňovaný Deník referendum, Reflex, iDnes.cz a také nahrávky a články Českého rozhlasu.
Studentským volbám se s pravidelností věnují téměř všechny české online servery, někdy i tištěné deníky a regionální televize. Většina vydaných článků se ovšem každým rokem velmi stereotypně opakuje a nepřináší často žádné zásadní či nově pojaté informace. Spíše než na postoje studentů k samotnému systému voleb a k české politice se soustředí pouze na jejich výsledek. Největším zdrojem tak zůstaly stránky a výzkumy Člověka v tísni, takže jsem si musela dávat velký pozor, abych texty nezpracovala jako reklamu.
4. Ideový plán
Výsledkem projektu by měla být šestice navzájem propojených textů, tvořících komplexní pohled na problematiku studentských voleb. A to jak na akci jako takovou, tak na možnosti jejího uchopení ze strany organizace. Tento kontrast by měla ukázat především reportáž, která by se v mé představě měla stát barvitým svědkem samotné události přímo v prostorách škol. Rozdíl mezi spontánností události organizované samotnými studenty a precizností středoškolského učitele dále rozpracovávají texty v podobě story, týkající se organizátorky Studentských voleb na Slovanském gymnáziu v Olomouci a rozhovor s pedagožkou ze Střední zdravotnické školy F. Pöttingea. Ten navíc přináší vhled právě i do problému školského zákona a pohybování se v rámci jeho znění.
Druhý rozhovor, tentokrát opět se studentem, je o něco skeptičtějším a civilnějším pohledem nezaangažovaného člověka, kterého se studentské volby týkají pouze jako účastníka. Měl by se kromě jiného stát vyvážením jednoznačně kladných postojů a přinést další rozměr ze studentské komunity, která není vždy pouze aktivní a nadšená.
Všechna témata by pak měl uvést a zároveň propojit úvodní text, kterým jsem se snažila přiblížit žánru souhrnné zprávy a vytvořit podrobnější přehled o celém projektu voleb nanečisto, a tím pomoci lepší orientaci v následujících textech. Na závěr jsem si neodpustila doplnit projekt o text, který by mi dovolil zhodnotit celou situaci, tak, jak jsem ji během tvorby projektu začala vnímat já sama. Komentář, který uzavírá celou sérii o Studentských volbách tedy zhodnocuje tak trochu celou mou práci a názory, jež se postupně během několika měsíců tvorby projektu vytvářely a které jsem se snažila nepromítnout do ostatních textů.
Při prohlížení již vzniklých studentských projektů jsem narazila na několik, které se samozřejmě věnovaly politickým tématům. Častěji se z pochopitelných důvodů jedná o komunální politiku, stejně jako i můj projekt je svým způsobem regionální, jelikož všechny studentské volby a oslovení lidé, které jsem navštívila, jsou z olomouckých škol.
Při průzkumu jiných samostatných projektů jsem dále narazila na dva, které se věnují tématice mladých angažovaných politiků a celkově mladistvým a jejich vztahu k veřejným záležitostem. Oba se však zaměřovaly na již kandidující zástupce nebo na aktivisty a žádný z projektů se nevěnoval otázce politického vzdělávání nebo budoucích běžných občanů, u kterých je zásadní především to, aby vůbec k volbám přišli. Tudíž se domnívám, že se svým projektem odkryji další část mozaiky, která reflektuje naši společnost a současnou politickou a vzdělávací sféru. Právě propojením několika institucí je jak můj samostatný projekt, tak samotný projekt Studentských voleb specifický. Spojuje neziskový, nevládní sektor s oblastí veřejného školství, čímž zároveň vstupuje do neklidných vod české politiky a celé společnosti.
Mé texty by jistě zaujaly především regionální periodika, jelikož jsou svázány s volbami na olomouckých školách. Dále by mohly zajímat například server Adam.cz, se kterým jsem částečně pracovala při rešerších k tématu. Myslím si ale, že až na místní reportáž, která se opravdu vztahuje především k olomouckým školám, by ostatní texty mohly mít potenciál stát se součástí i celostátních výtisků či internetových serverů, jelikož Studentské volby jsou podstatným tématem pro celou Českou republiku.
5. Postup práce
5.1 Souhrnná zpráva
Jako většina mých předchůdců i já jsem tento otvírací text vytvořila téměř jako poslední. Důvody jsou stále stejné. Tedy po absolvování několika rozhovorů, schůzek a akcí a po přečtení mnoha článků a prostudování výzkumů už jsem měla o mnoho jasnější představu, než na začátku. Paradoxem mého samostatného projektu totiž je, že jsem se o Studentských volbách dozvěděla poprvé až právě v loňském roce, kdy jsem práci začala připravovat. Ve zprávě jsem využila především informace z předchozích ročníků voleb nanečisto a z výzkumů, které provádí taktéž organizace Člověk v tísni. Dále jsem vycházela z některých starších zpráv z různých serverů i rozhlasu, využívala jsem citace ředitele projektu Studentských voleb a nakonec jsem zapojila i interpretované výsledky velice zajímavého výzkumného programu International Social Survey Programme. V textu jsem se snažila především sumarizovat všechny důležité poznatky, měl by tak plnit především funkci informativní.
5.2 Reportáž
Reportáží celý můj projekt vlastně začal. Při příležitosti prezidentské volby na začátku ledna se samozřejmě konaly i ty studentské. Prvním krokem bylo zjistit, na kterých olomouckých školách se akce uskuteční. Napsala jsem tedy email jedné z organizátorek z Člověka v tísni a obratem dostala seznam škol. Bohužel (což je i jedním z úskalí voleb nanečisto) na seznamu nebylo žádné střední odborné učiliště, které by se akce účastnilo. Rozhodovala jsem se tedy mezi několika gymnázii a středními odbornými školami.
S reportáží bylo asi nejvíce potíží, původně jsem například vůbec neměla Slovanské gymnázium v seznamu, ale díky tomu, že jsem sama jeho absolventkou, doslechla jsem se, že volby také pořádají. Právě proto, že je celé organizovala tamní studentka, rozhodla jsem se, že toto gymnázium bude mojí prioritou. Dále jsem vybírala některý z odborných ústavů a nakonec jsem oslovila tři střední školy, s žádostí o účast na akci za účelem napsání reportáže.
Bohužel právě ze Slovanského gymnázia mi nepřišla žádná odpověď. Věděla jsem ale, že materiál z této školy bude pro mou práci důležitý, na své účasti jsem se tedy nakonec domluvila s organizátorkou z řad studentů. Pro svůj příchod jsem zvolila čas před velkou přestávkou, kdy, jak jsem se domnívala, půjde odvolit nejvíce lidí. V průběhu události jsem si dělala zápisky postřehů o studentech, jejich pochycených rozhovorech, celkové atmosféře, vzhledu volební místnosti, přístupu žáků v komisi a podobně. Také jsem měla nachystané otázky, kterými jsem chtěla získat více informací přímo od účastníků, takže jsem během hlasování také zpovídala a nahrávala kolemjdoucí studenty. Následně jsme krátce pohovořila s organizátorkou Francescou a domluvila se s ní na budoucí spolupráci. Poté jsem vyrazila na střední zdravotnickou školu F. Pöttingea a postup se opakoval s tou změnou, že jsem měla mnohem méně prostoru ke komunikaci se studenty, kteří chodili odvolit během hodin, spolu s celou třídou. Na druhou stranu jsem měla dost času udělat v podstatě malý rozhovor s celou studentskou komisí.
Doma jsem pak přepsala všechny zvukové záznamy a zkombinovala je se svými zapsanými poznámkami a postřehy. Na třetí oslovenou školu jsem se bohužel kvůli nedorozuměním s jejím umístěním už nedostala včas. Zjistila jsem ale, že získaný materiál je dostačující. Reportáž by měla být spíše lehčím textem popisujícím akci jako takovou a dávajícím prostor k vyjádřením studentů. Měla by zároveň odlehčovat toto vážné téma, které je ale přece jen stále studentskou záležitostí a tudíž akcí naplněnou i zábavou a recesí.
5.3 Rozhovor č. 1
Při rozhovoru jsem využila získané známosti z reportáže o volbách a znovu oslovila pedagožku, která akci zorganizovala na střední zdravotnické škole Pöttingeu, paní Hanu Rajnohovou. Možnost uskutečnit tento rozhovor jsme probraly již při tvorbě reportáže, zbývalo se tedy později domluvit na místě a času setkání. Nakonec jsem zamířila znovu přímo na „zdravku“ a zhruba hodinu a půl strávila s paní pedagožkou v obohacující besedě nad českým školstvím v jejím kabinetě. Asi jediný zádrhel nastal hned ze začátku, kdy mě paní Rajnohová požádala, abych náš rozhovor nenahrávala. Zapisovat si vše a udržovat plynulý rozhovor nebylo jednoduché, ale nakonec jsem odcházela s několika stránkami toho nejzásadnějšího, co jsem se dozvěděla. Interview jsem samozřejmě měla vcelku logicky strukturované již před naší schůzkou, často jsme však odbíhaly k dalším souvisejícím tématům. Použila jsem otázky alternativní, otevřené i doplňující.
Paní Rajnohová se ukázala být skvělou volbou, protože má již bohaté zkušenosti, program Jednoho světa na školách využívá i v rámci jiného učiva už několik let a navíc je zároveň školní poradkyní pro studenty. Tato skutečnost zaručuje, že se v mladých lidech skutečně vyzná. Po rozhovoru, který byl asi největší výzvou celého projektu, jsem strukturalizovala jeho finální verzi podle svých zápisků a snažila se držet zvoleného tématu, přestože jsem se dozvěděla i mnoho dalších zajímavých informací a názorů na záležitosti, které se bohužel mého projektu netýkají. Nejtěžší tedy nejspíš bylo vybrat nejpodstatnější položené otázky a odpovědi a nesnažit se za každou cenu využít celkový nasbíraný materiál. Cílem rozhovoru je představit pohled zkušeného pedagoga, překážky na které v rámci výuky o politice naráží a přiblížit celkový pohled na projekt a organizování Studentských voleb.
5.4 Story č. 1
Druhou ženou těchto voleb se stala studentka ze Slovanského gymnázia Francesca Sandroni. Jelikož celou akci přichystala téměř bez podpory učitelů, stala se skvělou osobností pro další ze série článků. Ačkoliv jsem zpočátku přemýšlela o druhém rozhovoru, nakonec jsem pro další text zvolila formu story, která se řadí k syžetu a vypovídá o jednotlivcích, jejich činech nebo událostech, které prožili. Cílem je tohoto člověka představit nebo doložit na tomto příběhu společenský jev, což v případě Francescy platilo obojí. Náplní článku se tak stala ona samotná, jako příklad aktivní studentky a také její práce, kterou odvedla na svém gymnáziu.
Před story mě opět čekal rozhovor přímo s Francescou, se kterou jsme se setkaly v jedné z olomouckých kaváren, již sama vybrala. Doufala jsem tak, že jí oblíbené příjemné prostředí pomůže se rozpovídat. Rozhovor mi tentokrát připadal o něco jednodušší, protože mezi námi byl mnohem menší věkový rozdíl a po prodiskutování novinek z našeho společného ústavu již panovala příjemná neformální atmosféra.
Při rozhovoru jsem použila některé otázky z předešlého interview, ale samozřejmě jsem také připravila nové, s ohledem na rozdílné směřování textu, jinou situaci v případě Francescy a jejímu opačnému postavení oproti paní Rajnohové. Story má za cíl představit neobvyklou situaci, která na Slovanském gymnáziu vznikla a důležitost zapojení studentů. Také přináší pohled současné prvovoličské generace.
5.5 Rozhovor č. 2
Druhý rozhovor s Martinem Urbánkem se do seznamu textů dostal až později, protože nebyl součástí mých původních plánů. Vyplynul ze spontánního hovoru s Martinem, který je studentem Gymnázia Čajkovského. Protože se dobře známe, rozhovor byl nenucený a nebyl ani předem nijak zvlášť připravený. Jeho názory na celou věc mě však zaujaly a rozhodla jsem se naši diskuzi nahrávat, čímž vznikl materiál na kratší rozhovor, který mohl alespoň trochu představit postoje některých Martinových vrstevníků, a to těch, které volební a politická situace nezajímá a voleb ve škole ani těch skutečných se neúčastní. Bohužel právě tito lidé pozbývali zároveň zájem poskytnout mi jejich pohled na věc a tak tato poměrně široká část studentstva v mém projektu chybí.
Rozhovor jsem díky jeho spontánnosti strukturalizovala až při přepisování a vynechala partie, které se opět dotýkaly příliš odbíhajících myšlenek. Toto interview je kratší a doufám, že přinese další nový vhled do situace. Navíc svým způsobem reprezentuje mužský pohled na věc, který se zatím v projektu objevil pouze v reportáži.
5.6 Komentář
Ve všech předchozích textech jsem se snažila vyhnout svému hodnocení a názorům, ačkoliv se jistě projevily například v reportáži nebo i ve způsobu, jakým jsem volila otázky při rozhovorech. Každopádně až při ukončování mých prací na projektu jsem se nakonec rozhodla, že v něm přece jen chci ještě obsáhnout pár svých myšlenek. Jako formu jsem zvolila komentář, který mi poskytl dostatek prostoru pro vyjádření a případné využití ještě několika podstatných detailů, jež během tvorby ostatních textů z práce bohužel vypadly.
Práce byly rozložené do několika měsíců. Hlavní sběr materiálu probíhal v lednu, u příležitosti konání voleb. Následovalo přepisování zvukových záznamů, další sbírání informací a postupné vytváření textů, které jsem s pauzami psala během celého jara a poslední úpravy dodělávala spolu se záměrem ještě i v červnu a v červenci.
6. Sebehodnocení
Cíl jsem dle mého soudu naplnila jen z části, a to díky tomu, že jsem si až během jeho uskutečňování uvědomila o jak rozsáhlé téma jde. Kdybych se tedy měla věnovat celkovému vzdělávání v oblasti politiky, musela bych zahrnout mnohem více projektů a institucí. Cíle představit důkladně projekt Studentských voleb a vztah mladých a kantorů k němu jsem dosáhla spíše, určitě bych však už nyní mohla vyjmenovat některé výtky, které mě k mé práci napadají.
Největší prohru mé práce spatřuji v chybějícím hlase ze středních učilišť. Samozřejmě tento fakt je částečně dán faktem, že na žádném učilišti v celém Olomouckém kraji se Studentské volby nekonaly. Nepodařilo se mi však ani zjistit alespoň důvody, proč o podobné akce nemá vedení škol zájem a podobně. Přitom právě zde je právě podle Pavla Šaradína podobná aktivita nejvíc zapotřebí. S tím souvisí i chybějící hlas středoškoláků u nichž není žádný zájem o rozvíjení politického života. Myslím si, že tato část populace by přitom měla být slyšet možná ještě více, než aktivní lidé. Jsem však velice spokojená se všemi třemi zpovídanými osobnostmi, stejně tak jako s průběhem své návštěvy ve školách a následnou reportáží.
Další výtkou, kterou jsem se snažila co nejvíce odstranit je můj občas až příliš rozvleklý styl psaní. Pevně věřím, že se ve zpracovaných textech vyskytuje co nejméně šroubovaných výrazů, přesto vím, že v této oblasti mám stále co dohánět.
V budoucnu by se dalo téma rozšířit o další podobné projekty o aktivním občanství a politickém vzdělávání nebo sledovat přímo se zaměstnanci Člověka v tísni, jak vznikají materiály pro učitele. Či se přímo zaměřit na způsob, jakým vyučující pracují s politickými tématy. Jelikož mě stále neopouští ani myšlenka spojení tématu se skautingem, mohlo by být zajímavé porovnávat, jakým způsobem je vedená formální výuka v oblasti politické angažovanosti a neformální vzdělávání v těchto tématech, právě například v organizaci Junák.
7. Zdroje
Český rozhlas. Český rozhlas [online]. [cit. 2018-08-12]. Dostupné z: https://hledani.rozhlas.cz/?query=Studentsk%C3%A9+volby&offset=0&dateLimit=TL_INTERVAL&from=1.4.2010&to=30.4.2010&porad=Dom%C3%A1c%C3%AD+ud%C3%A1lost
Jeden svět na školách: Studentské volby. Jeden svět na školách: Studentské volby [online]. Praha [cit. 2018-08-12]. Dostupné z: https://www.jsns.cz/projekty/studentske-volby
JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc, 148 s.
JÍLEK, Viktor. Psaná publicistická sdělení v kontextu teorie komunikace. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004, 171 s.
PERKNEROVÁ, Kateřina. Manažer Strachota: Největším problémem středoškoláků je soužití s Romy. Denik.cz [online]. 2012 [cit. 2018-08-12]. Dostupné z: https://www.denik.cz/z_domova/manazer-strachota-nejvetsim-problemem-stredoskolaku-je-souziti-s-romy-20120629.html
PROKOP, Daniel. Demokracie jako produkt s mizejícími zákazníky. Češi patří mezi ty nejméně spokojené. Hlídací pes [online]. 2018 [cit. 2018-08-12]. Dostupné z: https://hlidacipes.org/demokracie-jako-produkt-s-mizejicimi-zakazniky-cesi-patri-mezi-ty-nejmene-spokojene/
Společné prohlášení MŠMT a Asociace krajů ČR k projektu Studentské volby 2010. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2010 [cit. 2018-08-12]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/aktualni-vyjadreni-msmt-a-asociace-kraju-cr-k-projektu
Studentské volby a školský zákon. Učitelské noviny [online]. 2010, (21) [cit. 2018-08-12]. Dostupné z: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5321
ŠARADÍN, Pavel. Studentské volby [online]. In: . 2010 [cit. 2018-08-12]. Dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/13900-studentske-volby
ŠARADÍN, Pavel. Studentské volby [online]. In: . 2012 [cit. 2018-08-12]. Dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/13900-studentske-volby
