po., 27. prosinec 2010 15:04

Recenze: Tron Legacy 3D

Když se v roce 1982 objevil na plátně Tron, jednalo se o přelomové dílko, které určilo směr vývoje filmů v následujících letech. První film v digitálním světě. Dnes můžeme v kinech zhlédnout jeho pokračování. Tron Legacy nepřichází s ničím novým, svět „tam vevnitř“ však dospívá k dokonalosti.

 

Dějová linka filmu není ničím přelomovým. Syn se dostane do světa programů v počítači, kde už je několik cyklů uvězněný jeho otec. Po krátkých úvodních bojích se s ním setkává a poté se trojice syn, otec a jeho ztepilá žačka vydávají na nebezpečnou cestu zpět k bráně do reality. Během cesty přes Grid bojují o život, zažívají zradu a nejrůznější dobrodružství.


Technicky na hraně možností

 

Čím však nový Tron rozhodně oslňuje, je jeho provedení. Grid se za dvacet osm let proměnil v designérský skvost, technicky se blížící dokonalosti. Svými kontrasty bílé a červené uvnitř potemnělého světa dává vyniknout 3D technologii a ta mu proto sluší jako ještě žádnému filmu před ním. Motocyklové závody, boje s disky, „smrt“ programů – to vše je dotaženo do nejmenšího detailu. Film zobrazuje také současný trend: kontrasty a naleštěné chladné plochy. Je zajímavé sledovat, jak si technické bytosti vystavily svět podobný lidskému, ať už je to obraz diskotéky s DJ nebo mrazivě zelený digitální drink. Tvůrci zkrátka techniku využili až do krajnosti a vytáhli z ní, co se dalo.

 

Dvojitá dávka Bridgese

 

Jeff Bridges se na plátně vyskytuje hned dvakrát. Jako meditující vousatý stařec a také jako o třicet let mladší nestárnoucí program. Garrett Hedlund se v roli syna snaží být co nejvíce cool a nad věcí, proto občas musí ucedit hlášku typu: „No to si ze mě děláte srandu.“ Jeho vývoj z bezstarostného floutka v muže se během několika hodin uskutečňuje uvěřitelným způsobem. Když je zpočátku nalezen programy, divák cítí jeho strach. Trojici hlavních hrdinů doplňuje Olivia Wilde coby věrná nezkažená pomocnice učící se nesobeckosti.

 

Hudba od Daft Punk

 

Atmosféru dokonale podtrhuje hudba od Daft Punk, která film kvalitativně posouvá ještě o stupeň nahoru. Je strhující a ohromující a hlavně díky ní přicházejí i momenty, kdy divák v ohlušujícím nářezu jen sedí, nedýchá a čeká, co se stane dál.

 

Nejen pro ajťáky

 

Tron Legacy se může setkávat s předsudky, že jde o film jen pro vyhraněné publikum, protože jeho umělost a částečnou šílenost nemusí každý strávit. Konzervativní diváci jej proto nemusí ocenit, avšak určitě se setká s pozitivními ohlasy nejen u IT publika.

 

Zdroj: http://img.blesk.cz/img/1/full/694486-img-tron-legacy.jpg

 

Zobrazeno 2788 krát
Naposledy upraveno: út., 2. prosinec 2014 21:40
Pro psaní komentářů se přihlaste