Filtrované články podle data:duben 2026

V dnešní době máme na výběr z mnoha možností chránění se proti početí. Jaká je ta správná zrovna pro vás? To musíte zjistit sami, jelikož ideální varianta pro všechny zkrátka neexistuje. V tomto přehledovém článku vám však můžeme v lecčem napovědět.

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

KOSTELEC U ZLÍNA – Lázeňství má v České republice dlouholetou tradici. Díky přírodnímu bohatství země je k dispozici mnoho lázeňských zařízení čerpajících ze síly léčivého bahna, rašeliny, popřípadě slatiny, radonu nebo minerálních pramenů. A právě lázní, které svou činnost založily na účincích různých léčivých pramenů, je u nás podle informací Svazu léčebných lázní České republiky nejvíce. Lázně v Kostelci u Zlína patří mezi nejstarší ve střední Evropě. Zdejší sirný pramen dokáže léčit nejen pohybový aparát, ale i kožní onemocnění.

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

„Počkej, jak to myslíš? Lázně tady dole v Kostelci jsou jedny z nejstarších v České republice? Ne, tomu nevěřím, vždyť to by se o nich přece muselo víc vědět,“ říká mi přes plot sousedka při večerním zalévání zahrady. Podivím se nad její nedůvěrou a neznalostí, v Kostelci u Zlína totiž bydlí už přes třicet let a považuje se za místní patriotku.

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

1) Cíl práce

Cílem tohoto samostatného projektu je zmapovat historii Lázní v Kostelci u Zlína, která sahá až do roku 1742, kdy jeden z občanů Kostelce objevil na svém pozemku zapáchající sirný pramen. V průběhu let se ze zdejších Lázní stalo kulturní a společenské centrum celého panství (později kraje), které v sezoně navštěvovalo až 1 500 lidí, včetně mnoha slavných osobností.

O lázeňský areál, k jehož podobě přispěl svým dílem mimo jiné i architekt Dušan Jurkovič, měl ve 20. letech minulého století zájem i zlínský továrník Tomáš Baťa. Období rozmachu ale ukončila druhá světová válka, po které se z Lázní stalo skladiště. V roce 1964 koupily areál Vítkovické železárny Klementa Gottwalda a následně na kopci nad Lázněmi vybudovaly hotel pro rekreaci svých zaměstnanců. Lázeňská tradice tak zůstávala dlouhá léta opomíjena, až postupně zanikla. Obnovil ji až nový majitel, společnost Zlínsat, který Lázně koupil v roce 1994.

2) Zdůvodnění volby tématu

Sama jsem kosteleckou rodačkou a okolnosti vzniku a existence zdejšího areálu dobře znám. Hlavním impulsem ke zkoumání tématu Lázní pro mě ale byl rozhovor s mými sousedy, kteří o historii Lázní vůbec netušili. Na základě této informace jsem v Kostelci a ve Zlíně provedla několikero dotazování, abych zjistila, zdali se mezi lidmi o unikátnosti zdejších sirných lázní ví. Výsledky ukázaly, že povědomí o tématu je malé, z deseti dotazovaných osob věděly o unikátnosti historie Lázní pouze dvě.

Proto jsem se rozhodla sepsat historii tohoto jedinečného místa v rámci vypracování samostatného projektu. Jeho kritéria jsem přizpůsobila mé profesní profilaci na psanou žurnalistiku a tematické specializaci v oblasti zdravotně-sociální žurnalistiky. Základní funkce projektu je informativní, která je doplněna také funkcí edukativní.

3) Ideový plán projektu

Mým ideovým plánem je zpracovat téma prostřednictvím několika různých žurnalistických útvarů, jejichž kompozice bude pro čtenáře představovat možnost získání uceleného přehledu o historii Lázní v Kostelci.

Primárním záměrem projektu je zabývat se aspekty historie daného místa a zároveň srovnat historickou podobu budov i areálu jako takového se současnou podobou. Konkrétnost tématu (nejedná se o projekt o lázeňství v České republice, ale o projekt týkající se historie pouze jednoho konkrétního příkladu lázní u nás) už ze své podstaty uzavřenosti příliš nedovoluje výběr širokého množství žurnalistických žánrů, které bych mohla použít k jeho zpracování (např. ankety ohledně znalosti lázeňské historie – problémem jsou dichotomické odpovědi).

Úvodním textem projektu bude tzv. otvírák, který představí základní informace o Lázních v Kostelci. V případě názvu tohoto žánru se jedná o neterminologické označení pro otvírací materiál mediálních obsahů, který bývá obvykle umístěn v horní části první stránky, kde okamžitě přitáhne pozornost čtenářů.[1] Otvírák zároveň doplním motivem, který mě přivedl ke zpracovávání tohoto tématu, tedy neznalostí historie kostelecké památky zdejšími občany.

Z oblasti zpravodajských žánrů jsem se do projektu rozhodla zařadit rozšířenou zprávu a sérii zpráv v základní podobě, tyto útvary doplním také publicistickým rozhovorem spadajícím do publicistiky, syžetovou reportáží a příběhem (story), který se nachází na pomezí zpravodajství a publicistiky.

Rozšířená zpráva podle Viktora Jílka rozvádí hlavní fakta pomocí dalších skutečností a na rozdíl od zprávy v základní podobě využívá mimo informačních linií také linie popisné.[2] V rámci projektu jsem se rozhodla rozšířenou zprávu mírně modifikovat pro potřeby tématu projektu – chtěla bych totiž prostřednictvím tohoto útvaru souhrnně popsat celou historii Lázní. Proto se nebude jednat o rozšířenou zprávu kónické kompozice, ve které jsou nejpodstatnější informace uvedeny na začátku, podstatné informace z historie místa totiž rozprostřu v rámci chronologického řazení událostí napříč celou zprávou.

Jako zdroj rozšiřujících informací tématu použiji sérii zpráv v základní podobě. Tento žánr má formu nerozsáhlého sdělení, jehož úkolem je odpovědět na základní zpravodajské otázky kdo, co, kde a kdy.[3] Stejně jako rozšířenou zprávu, i tyto zprávy se nebudou týkat aktuálních událostí, takže jejich strukturu přizpůsobím mnou zvoleným tématům. Těmi budou například typy léčebných metod užívaných v Lázních Kostelec, poloha Lázní nebo účinky sirného pramene. Série zpráv v základní podobě tak čtenářům pomůže v komplexnějším pochopení tématu.

Dále v projektu plánuji využít publicistické interview, pro které je typické užívání všech typů otázek, tedy nejen dichotomických, alternativních a doplňujících, ale také kontrolních i otevřených otázek.[4] Touto formou chci představit některého z aktuálních majitelů Lázní a zároveň od něj zjistit další informace o historii komplexu. Vše bude samozřejmě záležet zejména na tom, zdali se mi podaří se s vedením Lázní spojit.

Následujícím žánrem bude reportáž spadající mezi syžetové (beletrizující) žánry. Jejím základem je silně subjektivizovaný odraz reality, kdy autor podává očité svědectví o události nebo zemi (v případě cestovatelských reportáží).[5] Signifikantním prvkem reportáže je autorův osobní vztah k námětu, který se projevuje jak při výběru sdělovaných faktů, tak i v jazykovém ztvárnění.[6] I díky skutečnosti, že je Kostelec mým rodným bydlištěm a k Lázním jakožto zdejší památce tak chovám až vlastenecký vztah, jeví se mi reportáž z prohlídky celého areálu jako ideální forma dokumentace této aktivity. Zároveň mi poskytne prostor pro fotografie, které bych ráda získala od majitelů Lázní, z archivu i od pamětníků.

Posledním žánrem je příběh (story), který se, jak jsem zmínila výše, nachází na pomezí zpravodajství a publicistiky. Podle Viktora Jílka vychází story ze skutečnosti a pojednává o skutečných osobách – o jejich činech nebo o situacích, ve kterých se ocitli.[7] Prostřednictvím příběhu chci ukázat, jak se osud Lázní promítl do životů jejich návštěvníků. Mým plánem je proto najít člověka, který jezdí do Lázní vícero let po sobě a jehož život je ovlivněn léčebnými účinky zdejšího pramene. Story mi také umožní zakomponovat do celého projektu subjektivní názor na některou z problematik, kterou se budu v rozhovoru s hlavní postavou tohoto textu zabývat.

Zároveň jsem si stanovila časový plán – začít chci v říjnu letošního roku a dokončovací práce bych ráda datovala na duben 2020. Jako první krok ve vypracování jsem si zvolila dohledání informací z knižních zdrojů a archivu, následně jsem se rozhodla kontaktovat majitele Hotelu Lázně Kostelec s prosbou o informace (z oblasti historie i s doporučením na člověka vhodného do story) a kontakty na pamětníky. Zároveň chci najít dobové fotografie Lázní, které by celý projekt dotvořily a čtenářům následně pomohly představit si podobu areálu v minulosti. Vše je samozřejmě předběžným plánem, který chci přizpůsobovat aktuální situaci.

4) Zdroje informací

Už na začátku mého zpracovávání jsem narazila na problém, který byl způsoben nedostatkem literatury zabývající se kosteleckými Lázněmi. Neexistuje totiž žádná publikace ani akademická práce shrnující historii tohoto místa, takže jsem ve své práci neměla na koho navazovat. Našla jsem několik bakalářských prací o Lázních v Kostelci, všechny se ale zaměřovaly na jejich finanční stránku, marketingovou strategii či nabídku služeb, navíc podstatná většina z nich už nebyla veřejně dostupná. Využila jsem pouze jedinou, a to práci Karla Macka s názvem Vybrané antropogenní tvary reliéfu v katastrálním území Kostelec u Zlína.[8] S její pomocí jsem si ale pouze ověřila některé informace, které jsem uváděla v projektu. Téma historie zdejšího lázeňství tak pro mě primárně představovalo mravenčí práci při hledání knižních zdrojů.

Ve výsledku jsem čerpala zejména z knih týkajících se Kostelce, přilehlé Štípy nebo Zlína. Mezi důležité zdroje celého projektu tak patří výroční bulletin s názvem 600 let obce Kostelce u Zlína vydaný roku 1999, na kterém se podílel kolektiv zdejších pamětníků vedený panem Aloisem Hudečkem.[9] Sekundárním zdrojem mi byla například kniha Sedm století zlínských dějin od Zdeňka Pokludy,[10] kniha Štípa: Mariánské poutní místo od Josefa Paly[11] nebo publikace s názvem Zlínsko od Vladimíra Nekudy.[12]

Po vyčerpání knižních zdrojů jsem se obrátila přímo na aktuální vedení Hotelu Lázně Kostelec s prosbou o poskytnutí informací o historii Lázní, což v celkovém kontextu projektu představovalo výrazný posun ve vypracovávání. Podařilo se mi navázat kontakt s jednou z majitelek Helenou Březinovou a s obchodním manažerem Jiřím Fadlerem, se kterými jsem následně vedla řadu rozhovorů (mimo jiné i reportážního charakteru) a od kterých jsem kromě informací získala také dobové fotografie vypovídající o jedinečnosti celého místa.

Zároveň jsem se snažila najít pamětníky z řad kosteleckých i štípských občanů, kteří se podíleli na tvorbě lázeňské historie, ale většina z nich už bohužel nežije. Manažer Jiří Fadler mi ale poskytl informace od pana Aloise Hudečka, který se dlouhá léta zabýval zdejšími lázněmi a po roce 2000 dokonce pořádal pro zájemce z řad hostů komentované prohlídky areálu.

Teoretické zastřešení poskytují mému projektu zejména publikace Viktora Jílka, ze kterých jsem čerpala při charakterizování jednotlivých žurnalistických žánrů. Těmito zdroji jsou zejména Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty[13] a Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů.[14]

5) Postup práce společně se zdůvodněním způsobu zpracování, volby jednotlivých řešení apod.

Na základě informací získaných z literatury i od svědků jsem se následně rozhodla upravit původní ideu ohledně volby žurnalistických útvarů. Hlavní částí mého projektu se stala reportáž z prohlídky areálu s manažerem Jiřím Fadlerem. Díky této exkurzi jsem měla možnost se podívat například na místo, kde stávaly secesní lázeňské vily podle návrhu Dušana Jurkoviče nebo na aktuální podobu interiéru budovy Lázní. Reportáž jsem následně zkombinovala s publicistickým rozhovorem s Jiřím Fadlerem, který se zabývá lázeňstvím a vzhledem k tématu projektu pro mě představoval důležitý zdroj informací. Kombinace reportáže a publicistického interview mi umožnila zprostředkovat čtenářům mé pocity a postřehy z prohlídky areálu, aktuální situace s pandemií koronaviru, překvapení z teplého jarního počasí i dojem z mého průvodce. Možnost pokládání všech typů otázek (i otevřených či kontrolních) v rámci publicistického interview mi dala volnou ruku při dotazování a rozhovor díky tomu plynul velmi přirozeně a příjemně.

Jiří Fadler mi zároveň poskytl mnoho černobílých dobových fotografií, které jsem následně použila k ilustraci jednotlivých textů. Ohledně fotografií jsem se obrátila také na mého třídního učitele ze základní školy Tomáše Bobála, který mi umožnil publikovat v rámci mého projektu fotografie Lázní z výstavy s názvem Proměny Kostelce a Štípy z roku 2008. Fotografie tak tvoří nedílnou součást projektu a napomáhají čtenářům v imaginaci dobových reálií.

Další částí je rozšířená zpráva o historii Lázní v Kostelci jako takové. V ní přehledně uvádím informace, které jsem získala při rozhovorech s Jiřím Fadlerem i jednou z majitelek Lázní Helenou Březinovou, jejichž výpověďmi je text doplněn. Reportáž a tato zpráva se částečně informačně překrývají, protože podstatná data a události nelze vynechat ani v jednom z textů. Záměrně jsem se ale snažila každý z nich rozšířit jinými informacemi a zajímavostmi, aby čtenáře i tak obohacovaly o nové znalosti. Reportáž byla samozřejmě ovlivněna délkou výpovědi Jiřího Fadlera, který mi v rámci prohlídky areálu sdělil rozšiřující informace ohledně lázeňských vil i okolí budovy Lázní, a proto je nejdelším textem celého projektu. Rozšířená zpráva naopak poskytuje ucelený a stručný přehled nejpodstatnějších milníků lázeňské historie.

Třetím útvarem je story s jednou z návštěvnic Lázní Milenou Konečnou, která do zdejšího resortu přijela poosmé. Najít paní Konečnou pro mě bylo velmi časově náročné – při hledání jsem musela spolupracovat také s Jiřím a Helenou Fadlerovými, kteří mi pomáhali zprostředkovat kontakt s dlouholetými návštěvníky Lázní. Problémem se také ukázal být ostych a následná neochota vést rozhovor s novinářem. Nakonec se mi ale podařilo setkat se se sympatickou učitelkou dějepisu Milenou, která pochází z Ostravy a jejíž tatínek jezdil do Lázní jako pracovník Vítkovických železáren Klementa Gottwalda v rámci závodní rekreace. Prostřednictvím jejího příběhu jsem tak ukázala, jakým způsobem ovlivňuje historie Lázní osudy lidí napříč prostorem i časem. V rámci rozhovoru jsme se s paní Konečnou zároveň dotkly problematiky nezájmu návštěvníků o historii rekreačních míst, kterou ona – jakožto učitelka dějepisu – velmi citlivě vnímá.

Závěrečnou část projektu tvoří tři krátké zprávy doplňující předchozí útvary. Zvolila jsem poměrně obecná témata, která se objevují napříč celým projektem a která jsou podstatná k jeho celostnímu pochopení. Čtenářům tak poskytují informační background (pozadí). Do těchto zpráv jsem zařadila vysvětlení konceptu Kneippovy vodoléčebné metody, se kterým pracují i Lázně v Kostelci, zároveň jsem přiblížila polohu zmiňované vesnice a její zajímavé objekty a jako poslední jsem popsala účinky sirné vody, na jejichž bázi jsou Lázně založeny.

Jako poslední útvar jsem paradoxně vypracovávala otvírák, tedy úvodní text. V projektu plní funkci uvedení čtenáře do tématu, zároveň přibližuje důvody mé volbu daného tématu.

6) Sebehodnocení

Celkové vypracovávání bylo (zejména ve své druhé polovině) ovlivněno pandemií koronaviru, která paralyzovala celou Českou republiku. Výjimkou nebyl ani Hotel Lázně Kostelec, jehož majitelé museli zanedlouho po vypuknutí pandemie kvůli vládním opatřením uzavřít všechny části provozu. Zároveň jsem kvůli tomu musela pozměnit pořadí vypracovávání jednotlivých textů, protože původně domluvený termín prohlídky areálu s Jiřím Fadlerem se značně posunul, což mi narušilo původní časový plán. Samotnou exkurzi ale považuji za jeden z nejzajímavějších zážitků celé tvorby projektu. Aspekty žánru publicistického rozhovoru, které jsem využila při tázání se mého průvodce, mi nechaly volnou ruku a rozhovor tak běžel plynule a bez problémů. Jiří odpovídal v rozvitých větách a bylo poznat, že mi sám chce předat co nejvíce informací.

Výhodou i nevýhodou návštěvy lázeňské budovy byla nepřítomnost klientů. Původní termín schůzky jsme měli naplánovaný na všední den v odpoledních hodinách, kdy by v Lázních končily poslední procedury a já bych tak sice přišla do kontaktu s klienty, ale zároveň bych si mohla vyfotit prostory Lázní po jejich odchodu. Kdyby byly Lázně v provozu, mohla bych tak reportáž doplnit výpověďmi dalších respondentů, jejich postřehy či zkušenostmi. Na druhou stranu jsem ráda, že se mi podařilo zachytit jedinečnost atmosféry nedobrovolně uzavřených Lázní.

Reportáž jsem tak dokončila v dubnu, story s paní Milenou Konečnou se mi naštěstí podařilo sepsat už na podzim roku 2019, v době uzavření resortu bych totiž už neměla možnost takovou schůzku uskutečnit. Největší zásluhu na uskutečnění rozhovoru s Milenou má Jiří Fadler, který se zná s dlouhodobými klienty osobně. Bez jeho pomoci bych těžko (a hlavně dlouho) hledala vhodného respondenta. Ani s Milenou jsem nemusela řešit dichotomické odpovídání ano-ne, sama se rozpovídala velmi rychle, a nakonec jsem měla spíš problém vybrat, co do výsledného textu použiji, protože zajímavostí bylo mnoho.

Praktickým pomocníkem při všech rozhovorech mi byl diktafon a notes, do kterého jsem si zaznamenávala významné či zajímavé body respondentovy výpovědi. Nejvíce času mi zabral opětovný poslech všech nahrávek, které jsem následně přepisovala, jelikož mí respondenti (stejně jako já) nepatřili mezi mlčenlivé, atmosféra při rozhovorech byla velmi příjemná a největší problém nám nakonec dělalo ukončit schůzku v domluvený čas. V průběhu práce jsem také postupně měnila záměry jednotlivých textů, které jsem přizpůsobovala aktuálním okolnostem i výpovědím respondentů.

Přínos celého samostatného projektu spočívá zejména v souhrnném množství informací, které se mi podařilo o historii Lázní v Kostelci nasbírat a které není v této podobě dostupné v žádné publikaci.

Díky tomuto projektu jsem navázala pracovní spolupráci s Jiřím Fadlerem, což mi umožnilo pokračovat v psaní o Lázních. Postupem času jsem tak napsala většinu PR textů webových stránek Hotelu Lázně Kostelec (např. historii Lázní, účinky sirovodíku, popisy jednotlivých balíčků i procedur nebo průvodní texty o hotelu, restauraci či koupališti) a zároveň jsem se podílela na tvorbě reklamních textů do několika periodik.

7) LITERATURA, ZDROJE

PALA, Josef. Štípa: mariánské poutní místo. Štípa: Římskokatolická farnost, 2003. ISBN 80-239-0174-5.

POKLUDA, Zdeněk. Sedm století zlínských dějin. 2., dopl. a rozš. vyd. Zlín: Esprint, 2006. ISBN 80-239-7200-6.

NEKUDA, Vladimír. Zlínsko: Vlastivěda moravská. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1995. ISBN 80-85048-57-4.

HUDEČEK, Alois, Josef NYKODÉM, Rudolf DIVÍLEK a kol. 600 let obce Kostelce u Zlína. Zlín: RGP Miroslav Pagáč, 1999.

MACEK, Karel. Vybrané antropogenní tvary reliéfu v katastrálním území Kostelec u Zlína. Olomouc, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce doc. RNDr. Irena SMOLOVÁ, Ph.D.

JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1246-2.

JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-802-4422-183.

HALADA, Jan a Barbora OSVALDOVÁ. Slovník žurnalistiky: výklad pojmů a teorie oboru. Praha: Karolinum, 2017. ISBN 978-80-246-3752-5.

HRABÁK, Josef a Vladimír ŠTĚPÁNEK. Úvod do teorie literatury. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987.

Za poskytnutí dobových fotografií děkuji jedné z majitelek Lázní Heleně Březinové, obchodnímu manažerovi Lázní Jiřímu Fadlerovi a Tomáši Bobálovi ze Základní školy Štípa, který mi umožnil publikovat v rámci mého projektu fotografie z výstavy Poměny Kostelce a Štípy.

 


[1] HALADA, Jan a Barbora OSVALDOVÁ. Slovník žurnalistiky: výklad pojmů a teorie oboru. Praha: Karolinum, 2017, 168. ISBN 978-80-246-3752-5.

[2] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 97. ISBN 80-244-1246-2.

[3] Tamtéž, s. 96.

[4] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 107. ISBN 80-244-1246-2.

[5] HRABÁK, Josef a Vladimír ŠTĚPÁNEK. Úvod do teorie literatury. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, s. 176.

[6] Tamtéž, s. 176.

[7] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 117. ISBN 80-244-1246-2.

[8] MACEK, Karel. Vybrané antropogenní tvary reliéfu v katastrálním území Kostelec u Zlína. Olomouc, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce doc. RNDr. Irena SMOLOVÁ, Ph.D.

[9] HUDEČEK, Alois, Josef NYKODÉM, Rudolf DIVÍLEK a kol. 600 let obce Kostelce u Zlína. Zlín: RGP Miroslav Pagáč, 1999.

[10] POKLUDA, Zdeněk. Sedm století zlínských dějin. 2., dopl. a rozš. vyd. Zlín: Esprint, 2006. ISBN 80-239-7200-6.

[11] PALA, Josef. Štípa: Mariánské poutní místo. Štípa: Římskokatolická farnost, 2003. ISBN 80-239-0174-5.

[12] NEKUDA, Vladimír. Zlínsko: Vlastivěda moravská. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1995. ISBN 80-85048-57-4.

[13] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1246-2.

[14] JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-802-4422-183.

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

Ať chceme nebo ne, s antikoncepcí se setká v životě každý z nás, tedy až na pár nešťastníků či lidí bez zájmu. Mým obrovským milníkem v objevování bylo zavedení nehormonálního tělíska s názvem Gynefix. Věřila jsem, že produkt s tak přesvědčivým názvem přece musí fungovat. Zvlášť, když jsem si přečetla internetové diskuze a sledovala ódy na bezstarostný sex.

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

Někteří z nás si stále pletou ženské kondomy s pesary. Pesar se přitom v poslední době těší velkému zájmu mnoha žen u nás, což v České republice potvrzuje například facebooková stránka Antikoncepční pesary s téměř 2000 členy. Kateřina K. Makrlíková je jednou ze zakladatelek e-shopu pesarshop.cz. Společně se Štěpánkou Peštovou vytvořila antikoncepční pesar Evanella/Beacap.

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

Nakolik můžeme věřit účinnosti „kouzlení s tabulkami“ a zda nám dokáže několikadenní abstinence oživit vášeň, prozradí Ludmila Lázničková a Jana Vaňková z Centra neděje a pomoci. CENAP se dlouhodobě snaží pomoci párům při přirozeném plánování rodičovství. Tato nezisková organizace působí v Brně od roku 1994 a poskytuje poradenství a pomoc v oblastech těhotenství, mateřství a rodičovství. Jedná se o jednu z mála organizací u nás zabývající se tzv. symptotermální metodou (STM)

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

V názorech se pohledy žen střídají s pohledy mužů. Jak se chrání některé české mladé páry, kterých jsme se na tyto intimní záležitosti zeptali?

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika
út., 2. červen 2020 01:58

Závislost před fotoaparátem

joomplu:1654 joomplu:1655 joomplu:1666 joomplu:1656 joomplu:1634 joomplu:1661 joomplu:1637 joomplu:1639 joomplu:1631 joomplu:1629  joomplu:1636 joomplu:1630   joomplu:1632 joomplu:1635

 

ILUSTRAČNÍ FOTOGRAFIE NA TÉMA ZÁVISLOSTI

Tematický projekt v kombinaci zdravotně-sociální specializace a fotožurnalistiky. Snímky vznikaly na různých místech v Olomouci.

Zveřejněno v: Fotožurnalistika

Soukromý dopravce RegioJet začal připravovat novou cestu do Chorvatska. Od 30. června bude pravidelně vypravovat přímé spoje vlaků z Prahy přes Brno až do chorvatské Rijeky. Přímo z Rijeky je pro turisty připravený navazující autobus, který objede jednotlivá letoviska po celém Jadranu.

Zveřejněno v: ZPRÁVY
po., 1. červen 2020 01:48

NHL Play off může začít!

Trvalo to dlouho, pauza od hokeje byla dlouhá, ale po jedné smutné zprávě za druhou se hokejový fanoušek může radovat. NHL se vrací a to tak, že rovnou s play off. Systém, který odtajnilo vedení ligy, byl schválen kluby a už se začíná vyjednávat o podmínkách.

Zveřejněno v: PUBLICISTIKA

Seriál Tekutý písek se poprvé objevil v roce 2019 na platformě Netflix. Jedná se o švédskou minisérii, čítající pouze šest epizod. Seriál vznikl pod vedením režiséra Per-Olav Sørensena a Lisy Farzaneh, podle původní knižní předlohy se stejnojmenným názvem.

Zveřejněno v: PUBLICISTIKA

„V La lize je prakticky každý rok jasné, že sezonu ovládne jeden z top týmů, mezi něž Barcelona patří. Museli by se jim zranit klíčoví hráči a sezonu by za ně dohrávala rezerva. Tento klub měl vždy nejen individuálně, ale především kreativně silné hráče jako jsou Messi či Iniesta.”

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

Tyto dva týmy se v rámci evropské soutěže střetly poprvé. O tři body v nabité skupině usilovaly oba celky, Slavia je i přes dobrý výkon po prohře 1:2 bez bodů. Vedení zajistil už ve 3. minutě Lionel Messi. Pražskému celku se podařilo vyrovnat až v druhém poločase, kdy se trefil Bořil. V 57. minutě si dal vlastní gól Olayinka a skóre už se nezměnilo.

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

Německý gólman v prvním kole Ligy mistrů zazářil a skvělými zákroky FC Barceloně zajistil bezbrankovou remízu. Byl to již třetí venkovní zápas v sezoně, ve kterém Katalánci nezvítězili. Skóre mohl několikrát změnit Marco Reus, žádnou ze šancí však neproměnil.

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

V této anketě se ptám fanoušků FC Barcelony na již odvolaného kouče Ernesta Valverdeho, jehož působení mezi příznivci klubu vyvolalo rozporuplné, většinou však negativní reakce. Jak by herní projev pod ním zhodnotili? Co by se během jeho působení dalo udělat jinak? (např. u nepovedeného zápasu s Liverpoolem)

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

Během posledních let prošel předvedený styl hry španělského klubu výraznou proměnou. Stopy nizozemských trenérů se postupně ztrácejí a zábavný fotbal nahrazuje čitelná a nezajímavá hra. Jedná se však o hloubkový problém, který je pouze důsledkem řady kroků a rozhodnutí. Bývalý kouč Ernesto Valverde se mohl pokusit tento vývoj zvrátit, důsledkem jeho působení je spíše úpadek.

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

Miroslav Takáč je držitelem nejvyšší trenérské licence, kterou získal společně s Pavlem Vrbou a dalšími českými špičkami v tomto oboru. Byl koučem několika českých klubů, včetně druholigového Prostějova, kde se mu podařilo nasbírat bohaté zkušenosti. Od dorostenců se dostal na post hlavního trenéra po boku Františka Jury. V druhé lize dostal angažmá rovněž ve Fulneku. Fotbalový srdcař a nadšenec je velkým fanouškem FC Barcelony už mnoho let, takže může mít na bývalého kouče Ernesta Valverdeho jak odborný, tak fanouškovský názor.

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

FC Barcelona pod taktovkou Valverdeho

Zveřejněno v: Psaná žurnalistika

Cíl práce 

Cílem práce je navrhnout layout fotbalového měsíčníku, jenž bude vyváženě pokrývat dění z domácího i světového fotbalu. Důraz je kladen na aktuálnost (v časovém období uplynulého měsíce), ale také na texty, které nejsou vázány aktuálností a v ideálním případě mají přesah i do mimo fotbalového prostředí. Obecně by se mělo jednat o časopis, který by neměl primárně vizuální stránkou oslovovat nové čtenáře, ale spíše předkládat zajímavé texty zavedené čtenářské základně. Z tohoto předpokladu bude vycházet i jednoduchý grafický design, který nebude mít mnoho bulvárních prvků. Cílem bude spíše podtrhnout kvalitní texty minimalistickým designem a emotivními fotografie, tak aby čtenáře zbytečně nerušily grafy, info grafiky apod.

Kvalita textů je zásadní, předpokládám, že několik rubrik bude obsahovat rozsáhlé rozhovory, které ve většině případů slouží jako zdroj největšího množství informací. Rozhovory by měly obsahovat (ale není to podmínkou) i mimo fotbalové otázky relevantní ke zpovídanému subjektu. V plánu mám udělat jednu či více rubrik, které se budou věnovat činnostem fotbalistů, odehrávajících se mimo fotbalový trávník. Myslím, že mnoho čtenářů ocením možnost nahlédnou pod pokličku a poznat hráče ze zcela jiné stránky.

Neméně důležitou součástí jsou pro mě fotografie a jejich úprava. Fotografie by měly být co nejemotivnější a měly by dokreslit atmosféru při čtení textu. U některých rubrik hodlám použít i archivní fotografie. K fotografiím hodlám uzpůsobit i celkový design časopisu, který by měl být moderní a co nejvíce vzdušný, čtenáře by měly zejména zaujmout výrazné fotografie, případně citace z jednotlivých článků, jak je tomu u zahraničních projektů. Samozřejmostí je, že by snímky neměly být jednolité, ale měly by být upravené dle typu článku a rubriky. 

Rád bych ještě dodal, že cílem není bojovat o čtenářovu pozornost pomocí drobných a nevýznamných grafických prvků, které jen přeplácávají stránku a nemají jiný účel než upoutat čtenáře. Jestliže se tyto prvky v magazínu objeví, tak předpokládám, že budou plnit svoji funkci a nebudou zatěžovat oko čtenáře.

zdůvodnění volby tématu (zajímavost/důležitost/atraktivita tématu, jeho místo v rámci dané tematické mediální oblasti, vztah k ní)

Téma jsem si vybral jednak díky mému školním zaměření, kdy jsem absolvoval kurzy DTP a Sportovní žurnalistiky, tak i kvůli mému celoživotnímu zájmu o sport. Od útlého věku hraju fotbal, proto věřím, že mám určitý vhled do tématu a také nějaké praktické zkušenosti, neboť v čase jsem se setkal i s množstvím méně či více zajímavých periodik, které v uplynulých letech vycházely na českém trhu. 

O důležitosti či atraktivnosti sportu, konkrétně fotbalu, není třeba pochybovat, finále Ligy Mistrů, finále Mistrovství světa i finále mistrovství Evropy sledují živě stamilióny diváků po celé planetě. Z toho usuzuji, že existuje i hlad po fotbalových informacích, které zajímají mnoho fotbalových fanoušků nejen v zahraničí, ale i v České republice. O tomto nastupujícím trendu může vypovídat i několik nových projektů, které v Česku v poslední době vznikly. Konkrétně se jedná o čtvrtletník FootballClub a internetové měsíčníky Žongl a Fotbal netradičně. Více se o nich rozepíšu níže.

zdroje/stav problematiky (už to někdo někdy dělal? jak postupoval? k čemu dospěl? na co a jak projekt navazuje?)

Za dva nejvýraznější tuzemské sportovní časopisy považuji měsíčníky Hattrick a Sport GÓÓÓL, přesto mě ani jeden z nich po obsahové stránce nikterak nezaujal. Jejich úroveň byla často velmi nízká a přizpůsobená mladším konzumentům, což mě vede k tomu, že v mém projektu bych chtěl dosáhnout přesně opačného cíle. Nicméně v grafickém zpracování mi byl vždy bližší Sport GÓÓÓL, jehož grafické prvky a fotografie mi přišly v mnoha případech „živější“, ale zároveň také bulvárnější.

V roce 2017 začal vycházet český čtvrtletník Football Club, za jehož vnikem stojí český dlouholetý sportovní novinář Karel Häring. Popis na jejich stránkách nejlépe vystihuje, co fotbalový magazín fanouškům přináší. 

„Knižní magazín? Nebo magazínová kniha? Nemůžeme se shodnout. Každopádně jsme čtvrtletník tvořený českými a zahraničními autory, které spojuje láska k fotbalu. Přinášíme tematicky pestré články. Neobvyklé, čtivé a obsáhle zpracované příběhy, rozhovory, reportáže, analýzy i povídky.“

Magazín je klade důraz na autentické a zajímavé texty, grafická podoba je velmi zastaralá a běžného čtenáře rozhodně nezaujme. Naopak znalý předplatitel nebo pravidelný čtenář nevzhlednou grafiku promine výměnou za kvalitní obsah.

Dalšími českými projekty, které vznikly v nedávné době jsou internetové fotbalové magazíny s názvy Žongl a Fotbal netradičně. Jejich autoři jej vydávají zdarma a pouze v elektronické podobě. Projekty stojí někde na pomezí klasických tištěných časopisů (včetně všech jejich pozitivních a negativních vlastností) a amatérských projektů, ale zároveň dobře využívájí internetového prostředí. V jednotlivých číslech nechybí odkazy na jiné stránky, využívají celé dvoustrany a také si hrají s designem, který by v tištěných časopisech neobstál (například velké bílé plochy a nevyužitá místa). Měsíčníky se věnují zajímavým tématům nejen z české a slovenské nejvyšší ligy, ale i zahraničích a nižších českých soutěží. Jelikož to jsou internetové magazíny, grafická stránka je poměrně odlišná od tištěných časopisů nejvýraznějším prvkem je celková větší vzdušnost stránky. Troufám si tvrdit, že v českém prostředí by takový časopis nemohl v tištěné podobě existovat.

Nicméně v zahraničí ano, důkazem toho je magazín SoccerBible, který vychází v Anglii čtvrtletně už několik let a zaměřuje se na světový fotbal. A pod pojmem „světový“ myslím to, že se specializuje na největší hvězdy a fotbalové talenty. Výrazným prvkem je minimalistický grafický layout, ve kterém převažují primárně velké (a netradiční) fotografie a výrazná hra s písmy, titulky i layoutem. Texty, a jejich kvalita, jsou až tím druhým, ne-li třetím, čeho si čtenář všimne. I z toho důvodu bych tento fotbalový magazín přirovnal spíše k módním, architektonickým nebo lifestylovým časopisům (např. Vogue nebo Kinfolk), neboť grafickou úpravou se blíží spíše k tomuto segmentu časopisů. Myslím, že nebudu přehánět, když prohlásím, že magazín SoccerBible je Vogue z fotbalového prostředí.

ideový plán (rozpracování cíle práce: čeho se chce dosáhnout? zasazení projektu do souvislostí již existující reflexe žánrově a technologicky spřízněných realizací tématu apod.)

Rád bych čtenářům nabídnul nadstandartní měsíčník z fotbalového prostředí, který čtenářům přinese přidanou hodnotu a texty, které v ostatních mediálních projektech nenajdou. Důraz budu klást především na kvalitu, a to jak textů, tak i grafických prvků, zejména fotografií. Inspirací mi v tomto budou lifestylové a módní časopisy, které dávají veliký důraz na kvalitu fotografií a po jejich vzoru bude magazín tisknut na lesklém kvalitním papíře, na kterém fotografie vypadají o poznání lépe. Celý časopis bude působit exkluzivnějším a luxusnějším dojem, a i proto je jeho cena nastavena na 100 Kč, což je vyšší cena, která je ale kompenzována materiály a neobvyklým zpracováním. Předpokládám, že časopis bude poskytovat nadčasová témata, rubriky a fotografie, ke kterým se čtenáři můžou a budou vracet i za několik let, proto by byla škoda, kdyby jeho stránky a fotografie byly po čase vybledlé nebo jinak znehodnocené.

Fotografiemi i grafickým layoutem se chci inspirovat u anglického magazínu SoccerBible, jehož grafický styl mi imponuje, nicméně si nemyslím, že lze kompletně převést do českého prostředí. Přesto se domnívám, že inspirovat se u tohoto magazínu nebude na škodu a třeba jeho minimalistický vzhled, některé typy písma nebo rozložení stránek můžu převést i do mého projektu.

Název

Od začátku jsem věděl, že anglicismy football ani soccer do názvu nechci, přesto jsem přemýšlel nad něčím s mezinárodním potenciálem, a co by mělo čtenáři okamžitě asociovat nejpopulárnější sport na Zemi. Inspirací mi byl anglický fotbalový časopis s dlouholetou tradicí s názvem FourFourTwo, tedy v překladu ČtyřiČtyřiDva. Pro neznalého čtenáře název nejspíše nebude dávat smysl, ale zasvěcenější v něm ihned poznají základní fotbalové rozestavení, nebo, chcete-li, formaci. To mi dalo odrazový můstek a po přemýšlení jsem dospěl k názvu 90 MINUT, který vychází ze stejného předpokladu. Mnoho sportů nemá devadesátiminutový časový interval a jsem si jistý, že mnoha skupinám lidí v asociaci naskočí právě kopaná.

Reklamy
S reklamami uvnitř časopisu počítám, neboť si myslím, že jsou významným a často nezbytným prvkem z hlediska finančních příjmů. Na mnoha českých i zahraničních případech si lze všimnout, že se dají pojmout vkusně a minimalisticky. Ideálním předpokladem je, že reklamy budou zakomponované do fotografií a textů nenásilnou formou (lze použít otázky: „Co jste si oblíbil na firmě Nike, v jejíž kopačkách jste odehrál celou kariéru?“ nebo „Co vám imponuje na české značce brankářských rukavic BU1, které nosíte?"). V tomto případě by se samozřejmě muselo jednat o konsensu mezi inzerentem a vydavatelem časopisu, přesto mě napadá několik způsobů, jak vkusně takovou reklamu zakomponovat. Zejména v reklamní fotografii mi inspirací budou módní časopisy, ve kterých reklama někdy zabírá i většinu obsahu, přesto si tohoto čtenář z důvodu kvality provedení často ani nevšimne. Příkladem může být únorové číslo českého Forbesu, ve kterém aktéři rubriky 30 pod 30 byli oblečení do oblečení od značky Gant, které si ovšem sami vybrali. Myslím si, že se jedná o vhodnou formu, ve které je zachována poměrně velká míra svobody a hlavně autenticity, ať už ze strany časopisu, tak i zpovídaných.

Titulní stránka

Na titulní stránku plánuji umístit fotku poměrně kontroverzního Neymara, která má upoutat na článek uvnitř magazínu. Nejedná se o nejrozsáhlejší text v časopise, ale brazilský fotbalista je velmi známý a zcela jistě upoutá i méně znalé fanoušky fotbalu. Název časopisu mám v plánu udělat výrazný, ale zároveň jednoduchý, stejně jako celou titulní stránku. Na poměry sportovních magazínů by měla být titulní strana minimalističtější a upoutat by měla zejména fotografie doprovázející hlavní téma. V rámci jednoduchosti zbývající texty a rubriky budou pouze vyjmenované, neplánuji k nim přidat ani fotku ani jiný grafický prvek.

Obsah časopisu

Jak už jsem zmínil, časopis by měl být z nadčasový, proto významnou část obsahu budou tvořit rozhovory, které se nebudou věnovat jen aktuálním tématům, ale někdy zabrousí i do sociálně společenských témat. Záleží podle typu zpovídaného. Měsíční periodicita nenahrává reportážím z utkání. Tři týdny starý zápas čtenáře zajímat nebude, a přestože by reportáž ze zápasu byla ještě aktuální, věřím, že by si ji čtenáři již přečetli na jiných a mnohem tradičnějších zpravodajských webech, tudíž je určitě z obsahu časopisu vynechám.  Co ale jistě nevynechám jsou publicistické žurnalistické texty v podobě komentářů, které se do formátu časopisu velmi hodí. Následovat bude i hodně storek, které budou tvořit podstatnou část obsahu.

Rubriky

Pro svůj projekt jsem zvolil několik rubrik. První a pravděpodobně nejklasičtější je rubrika ROZHOVOR, který je dle mého názoru nutností sportovních časopisů. Samozřejmostí je zvolení, co nejatraktivnějšího hosta, který má co říct. Vybral jsem legendu olomouckého a českého fotbalu Oldřicha Machalu, který hrál s mnoha úspěšnými fotbalisty, zažil největší úspěchy českého fotbalu a drží rekord v po sobě jdoucích utkáních v české nejvyšší lize.

Další z klasičtějších rubrik je Téma měsíce, které bude povětšinou vyobrazeno na titulní stránce. V mém případě jde o kauzu Neymar a jeho prohřešky vůči sportovnímu řádu klubu. Dlouhodobý předpoklad je, že touto rubrikou by měly rezonovat témata posledního měsíce, případně by redaktor měl rozebrat některé dlouhodobější kauzy, které hýbou světovým fotbalem. To nutně neznamená, že by se na titulní stránce nemohli objevit čeští fotbalisté. Pokud budou součástí světového fotbalu, můžou se samozřejmě v této rubrice také objevit.

V každém čísle bych rád měl minimálně jednu story, která se bude dotýkat fotbalové prostředí, ale nebude z něj přímo vycházet. Jednou z těchto je story v mém projektu, která se zabývá fotbalem v Afganistánu z pohledu mladé dívky, která v neklidné zemi vyrůstá a později je nucena emigrovat. Téma je nadčasové a tyto texty by měly z velké části definovat časopis.

Další rubrikou, o poznání odlehčenější, je OFF SEASON. Cílem této story je ukázat prvoligové fotbalisty v jiném světle a zaměřit se na jejich aktivity mimo hřiště. Prvním z hráčů bude teplický středopolař Tomáš Kučera, který se ve volném času věnuje hudbě, konkrétně rapu. Ten na sebe upozornil písní, ve které se obul do bývalého předsedy Fotbalové asociace ČR a současného předsedy rozhodčích, za což dostal pokutu 60 tisíc korun. Věřím, že tato rubrika bude u fanoušků velmi oblíbená, protože se dostanou ke „svým“ hráčům ještě blíže.

Do mimo fotbalových aktivit by měla zasáhnut i rubrika Cizinec pod lupou, ve které každý měsíc vyzpovídám jednoho cizince z českých nebo slovenských fotbalových trávníků. Cílem rubriky je nahlédnout do života zahraničních hráčů a předat čtenáři informace například o jejich adaptaci na prostředí, jak vnímají český fotbal, apod.

postup práce + zdůvodnění způsobu zpracování, volby jednotlivých řešení apod. (jakým způsobem bude projekt realizován, v jakém časovém horizontu a za pomocí jakých nástrojů

Při tvorbě jsem používal program Adobe InDesign CC 2014 a fotografie jsem upravil ve fotografické aplikací VSCO.

Při tvoření projektu a zalamování stránek jsem se inspiroval zejména magazínem SoccerBible, internetovým magazínem Žonglem a několika lifestylovými časopisy, jako je Forbes, Kinfolk nebo Vogue, neboť tímto směrem jsem chtěl magazín posunout. Budoucí rozmístění rubrik neplánoval, nejdříve jsem hledal texty, které do projektu použiji a až poté jsem přemýšlel nad jednotlivým grafickým zpracováním i podle vyznění samotného textu. Najít vhodné texty bylo poměrně snadné, ve dvou rubrikách jsem čerpal z vlastních zdrojů, a v těch zbývajících jsem našel vhodné texty do několika minut. Těžší část nastala, když jsem potřeboval texty zkrátit, neboť jsem nechtěl zbytečně moc zasahovat do samotného textu a musel jsem najít vyváženou míru, aby text měl správné informace a souvislý dával smysl.

Formát časopisu

Rozhodl jsem se pro formát časopisu A4 s okraji 12,7 mm, které jsem se, mimo velkých fotografií, snažil dodržet. Velikost písma jsem u dokumentu nastavil na 12 bodů, ale typy písma jsem pozměnil podle rubriky, aby působily více odděleně a pro čtenáře zajímavěji. V dokumentu je jako hlavní písmo použito Minion Pro, v rozhovorech jsem jej změnil na Baskerville. Všechny vytažené citace z textu napříč rubrikami jsou v písmu Athelas, které je také použito na titulní stránce. V textu jsem také u nerozhovorových rubrik použil iniciálky na dva řádky, které text graficky ozvláštnily.

Titulní strana

Tato strana mi zabrala nejvíce úsilí a také v průběhu času doznala mnoha úprav. Jak jsem již zmiňoval, vycházel jsem z najitých a připravených textů, a protože nejznámější jméno v textech byl Neymar, má volba logicky padla na něj. Uvědomoval jsem si, že fotografie na obálce musí čtenáře zaujmout a zároveň musí splňovat určitá barevností kritéria tak, aby se mohl dotvořit celý vizuál titulní stránky. Do užšího výběru postoupilo několik fotografií, ale nakonec po dlouhém vybírání jsem se rozhodl pro tmavší variantu, kterou jsem ještě malinko ztmavil v aplikaci VSCO. Díky tomu jsem zvolil bílý název magazínu. Pohrával jsem si s myšlenkou, že bych část názvu přesunul za Neymarovu hlavu, ale nakonec by název nebyl dostatečně vidět, tak aby si čtenáři domysleli celý název. Logickým vyústěním tmavší fotografie bylo i bílé označení článku odkazující na text o něm. Od začátku jsem chtěl hlavní titulek obarvit, proto jsem nejprve jeho jméno barevně upravil do barev francouzské vlajky, odkazujících na zemi, ve které hraje, ale později mě napadlo obarvit jméno na růžovo. Myslím si, že ke slovu karneval v titulku je to na místě a také to odkazuje ke dvoustránkové fotce u textu o něm uvnitř magazínu, kde má fotbalista obarvenou hlavu na stejnou barvu. Jeho jméno jsem také zvětšil a oproti zbytku titulku jsem jej dal do kurzívy.

U dolního okraje stránky jsem vytvořil výrazný žlutý pruh, který odkazuje na pravděpodobně nejoriginálnější článek uvnitř časopisu, kterým dle mého názoru je fotbal v Afganistánu a považoval bych za nevhodné, kdyby tento článek nebyl zvýrazněn. 

Při tomto bodu je zapotřebí připomenout, že časopis je především určen pro svoji zavedenou čtenářskou základnu, proto ostatní rubriky jako Rozhovor, OFF SEASON a Cizinec pod lupou jsou pouze minimalisticky vyznačeny na levém okraji obálky a otočeny o 90 stupňů. Hlavním důvodem je to, aby poměrně obsáhlý text nezasahoval do fotografie a netříštil tím čtenářovu pozornost.  Z mého pohledu je tak vyznačení dalších rubrik a jejich aktuálních témat nutným zlem.

Editorial

Dvoustranný editorial barevností navazuje na titulní stránku. Také zde je zvolena tmavší fotografie, která ukazuje fotbalistu Machesteru United Maisona Greenwood, který za minulý měsíc odehrál spoustu dobrých zápasů a byl tzv. vidět. Na levé straně je zmíněný editorial, na pravé je citace jeho spouhráče Luke Shawa, který vypráví o Maisonu Greenwoodovi. Účel této stránky je především udržet čtenáře v napětí před dalším tématem a poskytnout mu zajímavost vyplývající z uplynulého měsíce, což zde splňuje zmíněná citace spojená s několika informacemi o fotbalistovi.

Rozhovor

První rubrikou je Rozhovor, do kterého jsem zvolil Oldřicha Machalu. Celou rubriku jsem ladil do modré barvy, jednak z toho důvodu, abych rubriku odlišil, tak i kvůli tomu, že tehdy trénoval druholigový Prostějov, jehož klubové barvy jsou modrá a bílá. Přes celou dvojstranu je jeho aktuální fotka a doleva jsem umístil průsvitný modrý pruh, ve kterém je mimo názvu rubriky i úvod do rozhovoru. Na pravé stránce se stejnou průhledností je citace ze zmíněného rozhovoru, která by měla čtenáře navnadit na jeho obsah. Protože by jen dvě barvy působily nudně, do rubriky jsem v malé míře dal zlatou barvu, kterou je označeno jeho jméno i názvy otázek, které jsou oproti klasickému textu mírně zvětšené. Myslím, že touto drobnou úpravou nepůsobí text tak jednotvárně, ale zároveň není ani přeplácaný.

Zvolil jsem tři sloupce na stránku, které cíleně připomínají a odkazují na klasické tištěné noviny a zároveň více oddělují jednotlivé otázky. Rozbití textu jsem neudělal infografikou, jež by se také nabízela, ale citacemi z rozhovoru a další fotkou. Po stranách rubriky jsem udělal modrý pruh s bílým názvem rubriky, aby čtenář mohl snadněji nalistovat jeho pravidelnou a třeba oblíbenou rubriku.

Story – Za zvuků střelby 

Jelikož se jedná o poměrně vážné téma, rozhodl jsem se pro černou podkladovou barvu, bílé písmo a tmavší fotky. Od začátku jsem věděl, že hlavní fotka k článku by měla zobrazovat velké emoce a naštěstí jsem takovou našel. Fotografie zachycuje slavící afgánský národní tým a emocí na ní se jen hemží. Pro ještě větší vykreslení emocí jsem snímek ještě ztmavil a upravil ve VSCO a na dolní okraj fotky jsem přidal bílý efekt, který malinko odděluje fotografii od článku, ale zároveň ne příliš. Vzhledem k obsahu článku a minimalističtější grafice stránky mi na začátek textu přišlo vhodné dát iniciálu přes dva řádky, která dodává textu v mých očích větší serióznost.

Celkem třístránkové téma jsem doplnil o další dvě fotografie a text zarovnal do dvou odstavců, které mi přijdou vhodné pro tento druh textu. Jeden odstavec by připomínal knihu a tři zase klasické tištěné noviny.

Cizinec pod lupou

Jak už název napovídá, jedná se o rubriku, která poodhalí život zahraničních fotbalistů v Česku, případně Slovensku. Pro tuto rubriku jsem vybral rozhovor z vlastního archivu, a to s fotbalistou Pablem Gonzálesem, hráčem olomoucké Sigmy. Cílem rozhovoru, stejně tak i celé rubriky, je nahlédnout pod pokličku života hráčů z ciziny a srovnat život v České republice (potažmo Slovensku) s jejich mateřskou zemí. Jedním z dílčích cílů je i edukace fotbalových fanoušků, kteří si často neuvědomují, jak může být pro zahraničního fotbalistu těžké přestoupit do českého týmu.

Protože se jedná o žurnalistický žánr rozhovoru, zvolil jsem na první podobné rozložení stránek jak u rubriky Rozhovor. Do červeného průsvitného pruhu na levé stránce jsem, mimo názvu tématu, přidal zajímavou citaci z článku a také stručný fotbalový životopis hráče pro představu o jeho minulosti, úspěších apod. To vše podtrhuje v pozadí výrazná fotografie, na které španělský záložník drží šálu svého aktuálního týmu. To bylo pro mě obzvlášť důležité, neboť se často setkávám s rubrikami, kde jsou nevýrazné fotografie sportovců a leckdy musím velmi pátrat, o kom rubrika vlastně pojednává. Mám za to, že při použití takto výrazné fotografie tento problém odpadá.

Pravou stránkou jsem se nechal inspirovat v magazínu SoccerBible, který použil podobné rozložení. Zvolil jsem jednoduchý nadpis v podobě jména hráče, pod kterým je zvětšený perex, jehož okraje jsou na každé straně o půl milimetru menší. Poté následuje již samotný rozhovor, který jsem se, jako většinu rubrik, rozhodl vměstnat do dvou sloupců. Rudou barvou jsou také vyznačeny otázky. Tuto barvu jsem nepoužil náhodně, ale proto, že zpovídaný hráč je Španěl a druhým důvodem bylo, že tuto barvu v dalších tématech nemáme, tudíž rubriky působí odděleně a nesplývají čtenáři dohromady.

Na další dvojstranu jsem do pozadí umístil fotku hráče, přes kterou je daný tmavě šedý průhledný filtr, na které je bílé písmo. Původně delší rozhovor jsem se rozhodl zkrátit tak, aby šel vidět v pozadí jak samotný hráč, tak i znak klubu. Fotku považuji za vhodně zvolenou i proto, že dole poskytuje větší kontrast číslicím, které označují číslo stránky, čímž pomyslně uzavírá jak celou dvojstranu, tak i rozhovor.

Téma týdne

Stejně jako při rozhovorech, tak i zde jsem se rozhodl pro velkou a kvalitní fotku přes dvě strany. Najít takovou fotku nebyl zase takový problém, jelikož fotbalista Neymar, jenž je ústřední postavou Tématu týdne, je velmi známý o fotek s ním jsou desetitisíce. Já si zvolil takovou, která přesně dokresluje příběh o údajně smyšlených zraněních fotbalisty, jen kvůli tomu, aby každoročně stihl brazilský karneval. Na fotce brazilský fotbalista leží na trávníku s bolestivou grimasou, a navíc má na fotce vlasy obarvené na růžovo, které čtenářům můžou evokovat nekonvenčnost a osobitost, kterou v sobě Neymar zcela jistě má. Jak už jsem předesílal, pro nadpis „Každoroční karneval“ jsem zvolil stejný odstín růžové, jako má Neymar na hlavě. Pod ním jsem zvolil bílý úvod do článku, který pokračuje na další stránce. Na dvojstránce jsou schválně vynechané číslice stránek, které by celkový dojem z této fotky zkazily.

Jelikož téma a samotný fotbalista jsou často ve světle reflektorů, přišlo mi vhodné graficky rozpracovat tohle téma malinko bulvárnějším způsobem. Do pozadí textu jsem zvolil domácí stadion pařížského fotbalového klubu, za který Neymar v současnosti nastupuje, který jsem opět překryl šedým průhledným filtrem. Text jsem v tomto případu nechal černý s iniciálou přes dva řádky na začátku textu a jako obvykle jsem jej zarovnal do bloku a umístil do dvou odstavců. Do spodní části stránky jsem pak umístil ještě jednu obdélníkovou fotografii, kterou jsem mírně naklonil a umístil tak, že zasahuje i do pravé stránky. Cílem bylo malinko porušit celý design časopisu a ukázat čtenáři, že magazín nemusí být za každou cenu symetrický.

Reklama

Prostor vyhrazený pro reklamní partnery je součást téměř každého periodika, ať už tištěného nebo internetového, proto jsem se rozhodl jej zařadit do svého magazínu. Časopis je psaný v češtině, proto jsem jako sponzora vybral českou značku BU1, která se specializuje na brankářské vybavení, a především na gólmanské rukavice. Inspirací mi byla podobná reklama v internetovém projektu Žongl, jehož partnery jsou především české sportovní firmy. Nejsem příliš fanouškem bannerových a jiných reklam, které zasahují nebo přímo sousedí s textem, proto jsem od začátku chtěl zvolit decentní a minimalistickou reklamu na celou stránku. Fotografii ve vysokém rozlišení jsem stáhl z internetových stránek výrobce rukavic, doplnil ji nevšedním popiskem a celou stránku jsem ohraničil červeným rámečkem, který barevně ladí s fotkou rukavic.

Závěrečná úprava

„sebehodnocení“ (jak se podařilo cíle dosáhnout; v čem byly problémy, úskalí; co by se dalo v budoucnu rozpracovat, na co by se dalo navázat, v čem je přínos/jedinečnost projektu apod.) + okomentování/vyhodnocení vlastní praktické části

Myslím si, že cíle v podobě navržení nového časopisu pro náročnější diváky, se mi podařilo dosáhnout. Přiznávám, že jsem si zpočátku myslel, že se budu více držet minimalistického bílého designu, ale narazil jsem na nedostatek mých grafických schopností a zkušeností. Zjistil jsem, že u jednoduchého designu musím dbát ještě více na detaily a mít alespoň určitou míru grafického a estetického cítění, což bohužel není můj případ. I proto byla od první chvíle realizace projektu pro mě docela náročná a ve výsledku se můj projekt vměstnal někde mezi standartní magazíny a nové internetové projekty, o kterých jsem již psal. 

Přesto všechno si myslím, že se mi povedlo vytvořit projekt, který z velké části uspokojuje cíle, které jsem si předsevzal před samotnou prací. Texty nejsou plytké a mají svoji hloubku, kterou náročnější čtenáři jistě ocení. Také samotný koncept časopisu mi přijde jedinečný a dokážu si představit, že by si na tuzemském trhu své čtenáře našel. Rubriky mi přijdou neokoukané a přinášejí přidanou hodnotu. Rozhodně jsem se chtěl vyvarovat rubrikám nebo banálnímu srovnání mezi jednotlivými kluby a fotbalisty. Tyto diskuze bych nechal na divácích a fanoušcích a domnívám se, že do časopisu nepatří.

Můj projekt je jen návrh, ale věřím, že by se dal posunout do podoby skutečného magazínu.  Jak už jsem několikrát zmiňoval, myslím si, že je tady velký prostor pro zlepšení tuzemských magazínů, které často přebírají texty nebo řeší světové fotbalisty, ale na témata, která nejsou ve světlech reflektorů se zapomíná. Příkladem několika takových rubrik můžou být například fotbalisté z nižších lig, jejichž příběh je něčím zajímavý nebo třeba lidé, kteří mají určitou spojitost z vrcholnými hvězdami, jako jsou jejich trenéři z minulosti, rodiče či bývalý spoluhráči. Dále mi v tuzemských fotbalových časopisech chybí pravidelná rubrika, která by se například zajímala o nové technologie ve fotbale. Je obecně známo, že mnoho světových týmů používá obrovská kvanta dat, díky nimž se rozhodují, kterého fotbalistu koupí nebo prodají. Pomocí dat lze zjistit v jakých prostorech se hráči nejčastěji pohybují, jaké jsou jejich kvality a nedostatky i třeba počet vyhraných vzdušných soubojů a celkové srovnání s ostatními hráči na jejich pozici.

Nedostatky v mém projektu spatřuji zejména v grafické úrovni a malých detailech, kterých mohlo být více. Naopak největším přínosem mého projektu jsou vybraná témata a samotné texty, které jsou v rámci českého trhu originální.

literatura, zdroje + „konkurenční“ projekty

Ostatní zmíněné projekty:

https://www.soccerbible.com

https://www.footballclub.cz

Fotografie titulní stránka Neymar:

https://sportlife.news/2019/soccer/neymar-wanted-by-chelsea-man-city-and-liverpool-as-trio-join-transfer-battle-for-wantaway-psg-star/

Další fotografie Neymara:

https://www.goal.com/en/news/neymar-is-calmer-now-after-psg-sending-off-tuchel/g78hdewzfk2p1v689r533vuzc

https://www.nytimes.com/2020/02/08/sports/soccer/neymar-psg-messi.html

Fotografie Maison Greenwood:

https://manchesterunitedlatestnews.com/fans-react-to-mason-greenwoods-europa-league-goal-144332/

Text o Neymarovi:

https://sport.aktualne.cz/fotbal/zahranici/cesta-na-karneval-volna-neymar-se-nechal-vyloucit-v-riu-by-n/r~321c4df656d011ea81a20cc47ab5f122/

Text o fotbale v Afgánistánu:

https://www.footballclub.cz/upload/ukazka_fc4.pdf

Fotografie afgánského fotbalového týmu: https://www.fifa.com/associations/association/afg/

https://www.fifa.com/news/amiri-football-brings-afghans-together-2156115

https://www.aspenpublicradio.org/post/pakistan-and-afghanistan-soccer-reconciliation

Reklamní fotografie:

https://www.bu1.cz/obchod/bu1-sunshine-nc/

Stadión PSG:

https://www.goal.com/en/news/1722/ligue-1/2016/05/11/23388082/paris-saint-germain-finish-parc-des-prince-renovation-but

Čárový kód:

http://datascan.cz/carove-kody/carovy-kod-uz-ma-vice-nez-40-let/

Fotografie Pablo Gonzáles:

archiv SK Sigma Olomouc

Fotografie Oldřich Machala:

archiv Deník.cz

Zveřejněno v: DTP žurnalistika

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.