Před dvaceti lety udělalo vedení města chybu. Podařilo se mu ať už chtěně, nebo nechtěně vysídlit sociálně vyloučené obyvatele na okraj města za desítky metrů železničních kolejí. Rozdělilo tak Českou Třebovou na dvě města. Stejně jako v Lewisových Letopisech Narnie se mu podařilo vytvořit svět za skříní, o kterém se v centru České Třebové vedou jenom zkazky. Jako v každé pohádce, i tady bylo na začátku zrnko pravdy. V průběhu let se ale obalilo vlákny z výmyslů a polopravd.

Jaromíra Žáčková se zabývá sociální problematikou, tedy i Borkem, od roku 2002, kdy se stala místostarostkou města. Momentálně na sídlišti řeší zejména otevření základní školy, která by měla nahradit zanikající praktickou školu. „Já to vidím z pohledu mámy. Byla bych spokojená, že mě v dnešní dopravě nebude dítě někde lítat,“ obhajuje svoje rozhodnutí. S ním ale nesouhlasí například oblastní ředitel Naděje Milan Nádvorník nebo Agentura pro sociální začleňování.

Pro neziskovou organizaci Naděje pracuje už dvacet šest let. Jeden z jeho nejdůležitějších „rajónů“ je ghetto na Borku, dnes se mu také moderně říká sociálně vyloučená oblast. „V devadesátých letech jsme v nově otevřených bytech po ruských vojácích viděli příležitost. Počítali jsme s tím, že se zde byty nebudou jenom udržovat a spravovat, ale že by se někdo měl starat i o sociální stav téhle lokality,“ vysvětluje. Naděje se tenkrát na sídliště nastěhovala o den dřív než nájemníci domů a je tady s nimi už dvacet jedna let.

Barbora Turtáková bydlela jako malá v pavlačáku, po několika letech se společně s mámou přestěhovala do sociálních bytů, tedy do domu, kterému se říká kachlák. „Když jsem byla malá, měli jsme vedle domu dřevěné dětské hřiště, dnes už tam zbylo jen polorozpadlé pískoviště,“ vypráví. V dětství využívala i pomoci místní pobočky Naděje, například díky nim jela na výlet do Prahy, který by si jinak nemohla dovolit. „Taky jsem si chodila jako malá hrát do toho nízkoprahu, byla tam výtvarka, zpívání a pomáhali nám tam s úkoly do školy,“ vzpomíná Barbora na dobu, kdy ještě byla malá.

Skoro čtyřicet dětí a pět dospělých stojí v sobotu ráno před pobočkou Naděje v Borku. Jedno z nejodlehlejších sídlišť České Třebové, které od zbytku třebovského světa dělí dlouhý pás železničních kolejí, a kde žije zhruba jedenáct set obyvatel, má jeden malý obchod s potravinami a je asi třicet minut pěšky od centra města. Místní si to ale momentálně nepřipouštějí, vesele se spolu baví a někteří už dokonce v rukou drží černé pytle na odpadky. Hlouček se ztiší až ve chvíli, kdy mezi ně vstoupí vedoucí místní pobočky Naděje Jan Holub. „Teď musíme poslouchat,“ upozorňuje svoje vrstevníky malý chlapeček romského původu.

Profilace: psaná/politická Realizace: Žánrově nezačlenitelný text ("otvírák") - Ghetto, které boří mýty Story - Pár lidí kazí pověst celému sídlišti. Mně se tam líbí, strach nemám, říká dívka, která prožila celý život v českotřebovském ghettu Rozhovor - Pokud přestěhujeme školu na Borek, může se ghetto ještě zvětšit, varuje Milan Nádvorník Rozhovor - S dopravou problémy nejsou. Všichni lidé v Borku mají auta, říká místostarostka Komentář - Město ve městě opředené bajkami

Divadlo Tramtárie uvedlo letošní třetí premiéru, která je zároveň padesátou čtvrtou hrou na prknech této profesionální nezávislé scény. Po divácky úspěšném Kabaretu nahatý Shakespeare a Růži pro Algernon přichází pokračování Jedlíků čokolády s názvem Velká mořská víla. Autorem obou her je jeden z nejúspěšnějších dramatiků současnosti David Drábek, který pracuje jako umělecký šéf v Klicperově divadle v Hradci Králové. Pro tuto scénu původně hru psal. Režisérské úlohy se ujal Konrád Popel, který s divadlem spolupracuje už popáté.

Olomouc – Divadlo Tramtárie uvedlo letos druhou premiéru. Po úspěšné komedii Kabaret nahatý Shakespeare v režii Jiřího Trnky následovala divadelní adaptace sci-fi povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon, která měla premiéru 18. listopadu. Režie se ujal Vladislav Kracík, který už na této scéně režíroval hry Druhý život Veroniky, Romance pro Křídlovku nebo …a za Tracym tygr. Právě na poslední dvě uvedené inscenace by měla tematicky nová hra navazovat.

ČR - Po úspěšných projektech Hořící keř a Až po uši můžeme v těchto týdnech vidět na stanici HBO šestidílný seriál Mamon režiséra Vladimíra Michálka. Jedná se o adaptaci norského krimi seriálu Mammon, který si minulý rok oblíbilo široké publikum ve Skandinávii i Velké Británii. "Je to seriál o mamonu, penězích a chamtivosti. Právě tohle je originální způsob, jak nahlédnout na změny ve společnosti za poslední čtvrtstoletí," uvedl pro Hospodářské noviny producent HBO Jonathan Young.

Olomouc - V Muzeu umění Olomouc začala výstava československého a polského designu šedesátých let 20. století, známého také jako bruselský styl. Retrospektivní výstava s názvem Dohnat a předehnat ukazuje, s jakými předměty se v každodenním životě setkávali naši rodiče a prarodiče.