Dokážou obyčejné zábradlí překonat desítkou různých způsobů, z nichž některé připomínají prachobyčejné přeskočení a jiné zase pokročilou akrobacii. Na místě vám vystřihnou salto pozadu, vyběhnou holou zeď a skrz město se pohybují zásadně vzdušnou čarou. Někdo je vnímá jako pokrokové lidi, někdo zase jako vandaly, co beztrestně svým pobíháním po střechách ničí majetek druhých. Řeč je o parkouru a jeho vyznavačích.
Parkour je už dlouhou dobu fenoménem, kterému propadly tisíce lidí po celém světě. Je ale za ním něco víc, než jen běhání po zdech a skákaní přes schody? Jde jen o sport, nebo jde také o životní styl či rovnou filozofii života? Na tyto a jiné otázky jsem se rozhodl zeptat se přímo jednoho z parkouristů. A nemusel jsem vůbec chodit daleko, neboť Tomáš Dohnal, kterého jsem vyzpovídal, nejenže bydlí ve stejném městě jako já, ale je to také je můj dlouholetý dobrý přítel a spoluskaut.