Vytisknout tuto stránku
st., 3. červen 2020 21:56

Záměr samostatného projektu: Horolezectví jako životní styl

Samostatný projekt – psaná žurnalistika, sportovní specializace Název samostatného projektu: Horolezectví jako životní styl Seznam článků: Horolezectví - sport jen pro pavouky?; Na měsíc běžcem. Lezec Ondra je v plné olympijské přípravě; Je to jako sprint na sto metrů, říká rychlostní lezec Jan Kříž; Mačky, cepíny a odvaha. Drytooling zářil nad Brnem

 

1. Cíl práce

Jak napovídá samotný název, projekt bude zaměřen na horolezectví jako jeden ze způsobů životního stylu. Tento sport nabývá v České republice v průběhu posledních pár let na popularitě, a to především díky známému českému horolezci Adamu Ondrovi, který bývá označován za nejlepšího lezce na světě. I přesto, že má tento sport velmi početnou skupinu příznivců, se však mezi širokou veřejností stále netěší takové oblibě, jako třeba hokej, fotbal nebo biatlon a o velkém množství jeho jednotlivých disciplín ví jen málokdo.

Cílem mého projektu proto bude představit horolezectví jako sport s dlouholetou tradicí, jeho jednotlivé disciplíny a rozdíly mezi nimi, a především pak nejznámější současné české lezce, kteří si horolezectví vybrali jako svůj životní styl, a to buď profesní, nebo volnočasový. Kromě Adama Ondry, který už má účast na letošních olympijských hrách v Tokiu jistou, představím také brněnského rychlostního lezce Jana Kříže, který o místo na olympiádě stále bojuje. Zaměřím se také na to, jak závodní lezci prožívají chvíle předtím, než se vydají po stěně nahoru, a jak se cítí bezprostředně po výkonu.

 

2. Volba tématu

Spojit téma samostatného projektu s horolezectvím mě napadlo především z toho důvodu, že je mi tento sport velmi blízký, a to už od mého dětství. S krátkými přestávkami se mu věnuji bezmála patnáct let, prvních pět let na závodní úrovni a v poslední době hlavně proto, že mi přináší radost. Blízké je mi nejen venkovní a vnitřní lezení, ale také vysokohorská turistika a sport jako takový. Volba tématu mi přišla adekvátní také vzhledem k faktu, že žurnalistiku studuji ve dvouoboru s Fakultou tělesné kultury a na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky jsem absolvovala předmět specializovaný na sportovní žurnalistiku.

Vzhledem k tomu, že jedni z nejúspěšnějších českých lezců, kterými jsou jak Adam Ondra, tak Jan Kříž, pochází z Brna, odkud pocházím také já, byl to jeden z dalších důvodů, proč jsem se pro téma sportovního lezení rozhodla. Jako externí redaktorka Brněnského deníku jsem navíc měla snazší cestu se s danými lezci zkontaktovat a domluvit se s nimi na rozhovoru. S tím nakonec všichni oslovení sportovci souhlasili, a tak bylo možné toto téma zrealizovat.

Kromě nadaných a úspěšných lezců nabízí Jihomoravský kraj navíc také velmi širokou škálu lezeckých možností - kromě několika vnitřních i venkovních umělých lezeckých a boulderových stěn je zde možné provozovat také skalní lezení, a to například v Moravském krasu. Díky tomu je v Brně velká koncentrace lezeckých osobností a hned několikrát do roka je zde možné navštívit závody nejrůznějších lezeckých disciplín a úrovní, od domácích šampionátů až po soutěže s mezinárodní účastí. To mi umožní zahrnout do projektu také reportáž z jednoho z profesionálních lezeckých závodů, ve které se zaměřím na atmosféru lezeckých soutěží, průběh jednotlivých závodů a především na to, jak závody prožívají samotní lezci.

Posledním, ale neméně důležitým důvodem, proč jsem si sportovní lezení jako téma svého projektu vybrala, je jeho nedostatečná medializovanost a celkově nízké povědomí společnosti o možnostech, které tento sport nabízí. Jak už bylo řečeno výše, v posledních letech se sportovní lezení těší větší oblíbenosti než kdy dříve. Málokdo ale zná jiného lezce, než je Adam Ondra, a jen část širší veřejnosti tuší, jaká všechna odvětví tento sport nabízí. Právě z tohoto důvodu bude projekt zaměřen především na ty čtenáře, kteří o sportovním lezení moc nevědí, a bude se jim snažit přiblížit tento sport hned z několika úhlů pohledu - nejen z pohledu profesionálních lezců, ale také z pohledu hobby lezců.

 

3. Stav problematiky

Jak bylo již řečeno, medializace sportovního lezení v České republice není nijak vysoká. Přesto, že se v médiích v posledních letech objevuje častěji, a to jak v televizi, tak v tištěných médiích, většinou se jedná pouze o krátké reportáže z nejdůležitějších závodů v České republice, případně ve světě, pokud se jich účastní někdo z českých reprezentantů. Poměrně velké zastoupení mají ve zpravodajství také zprávy referující o úmrtí turistů či horolezců v horách. Přesto ale najdeme pár výjimek, které divákům podávají informace jak o základech tohoto sportu, tak i o jeho profesionální sféře.

Příkladem z televizního odvětví může být dokumentární cyklus České televize z roku 2003 s názvem České himalájské dobrodružství, který pojednává o českých horolezcích a jejich dobývání čtrnácti nejvyšších vrcholů Himálaje. Jeho druhá řada, která vznikla o jedenáct let později, popisuje nejen příběhy samotných horolezců, ale také horolezectví a jeho vývoj v posledních letech.

Horolezectví věnovala v roce 2002 Česká televize také tři díly pořadu VEČER NA TÉMA … a tento sport se objevil i v jednom z dílů pořadu Extrémní sporty. Krátké seznámení se základy tohoto sportu nabízí také pořad Ty Brďo! dětské televizní stanice ČT :D.

Pravděpodobně nejaktuálnějším televizním seriálem z horolezeckého prostředí je dokument Balkánem nahoru a dolů s Adamem Ondrou, který Česká televize nabídla od února do dubna tohoto roku. Jeho tvůrci se s nejlepším sportovním horolezcem světa vydávají do zemí bývalé Jugoslávie, kde Ondra zdolává extrémní a dosud nepřekonané skalní cesty. Dobrodružný cyklus je kromě samotného horolezectví zaměřený také na místní obyvatelstvo, kulturu a přírodní scenérie.

Z internetového prostředí stojí za zmínku především rozsáhlý projekt Road to Tokyo vycházející na Youtube, který je dílem samotného Adama Ondry a jeho týmu. Pořad divákům nabízí podrobný přehled o Ondrově přípravě na olympijské hry, o jednotlivých lezeckých disciplínách a umožňuje nahlédnout do horolezeckého světa nejen samotného Adama Ondry, ale také dalších profesionálních lezců. Zhruba desetiminutová videa vychází každé pondělí a v současné době má tento seriál již více než pětašedesát dílů.

Podobným případem jsou videa zveřejněná na internetu, která sdílí sami horolezci. Ti se buď sami nebo se vzájemnou pomocí natáčí při lezení cest různých obtížností a tato videa poté sdílí na internetu jako důkaz toho, že danou cestu vylezli, případně jako pomoc nebo inspiraci pro další lezce. V poslední době se toto sdílení videí mezi lezci a jejich fanoušky velmi rozrostlo.

Velkým důkazem toho, že je horolezectví velmi oblíbeným a rozsáhlým sportovním odvětvím, jsou Mezinárodní festival outdoorových filmů, filmový festival Expediční kamera nebo jeho zimní verze Snow Film Fest. V případě všech tří festivalů lze zaznamenat velké množství filmů o horolezectví a bez váhání lze tvrdit, že mezi filmy o ostatních outdoorových a adrenalinových sportech mají ty s horolezeckou tematikou většinové zastoupení.

Mezi zástupce tištěných periodik věnujících se horolezectví u nás patří především odborné dvouměsíčníky Lidé a hory a Montana, které své čtenáře informují o novinkách ve světě horolezectví a dalších outdoorových sportů. Přinášejí hlavně rozhovory, reportáže, informace o nově přelezených cestách, případně jiné zajímavosti a aktuality.

Tématem lezení se zabýval také Tomáš Pavlíček, který v roce 2012 na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky v Olomouci vytvořil samostatný projekt na téma Horolezectví. Netvořil však projekt psané žurnalistiky, ale žurnalistiky audiovizuální. Jeho cílem bylo především představit nejběžnější lezecké disciplíny a rozdíly mezi nimi a přidat také osobní pohled na rozmanitost tohoto sportu. Video bylo určeno pro diváky, kteří už mají o horolezení lehké povědomí, jeho unikátnost byla především v tom, že přinesl různé druhy náhledů na tento sport od lidí, kteří se mu věnují celý život.

Horolezectví bylo také jednou ze součástí samostatného projektu Exxxtreme od Petry Ivánkové z roku 2017, která v layoutu časopisu o extrémních sportech představila adrenalinové a netradiční sporty, které nemají velkou šanci se v zavedených sportovních periodikách prosadit.

 

4. Ideový plán

Jak už jsem popsala výše, mým záměrem je seznámit běžného čtenáře s outdoorovým a adrenalinovým sportem horolezectví. Představit bych jim chtěla především jeho jednotlivá odvětví, která mohou být prováděna v zimě, v létě, na umělé stěně nebo na skalách. Součástí projektu bude také seznámení s nejznámějšími českými horolezci, jejich životními příběhy a také s jejich tréninkovou přípravou, která tvoří velkou část jejich života. Ke splnění těchto cílů mi pomůžou čtyři texty, z nichž každý bude jiného žánru. Konkrétně se bude jednat o fejeton, rozhovor, story a reportáž.

V prvním článku bych čtenáři ráda představila horolezectví jako sport s dlouholetou tradicí a širokou základnou sportovců, fanoušků a disciplín. Do textu se pokusím zařadit co nejvíce odvětví, která tento sport obsahuje, ale vzhledem k jejich velkému počtu a vzájemnému prolínání se to patrně nebude možné. Proto představím především ty nejpopulárnější, která současnou podobu horolezectví v průběhu jeho vývoje ovlivnila nejvíc. Budou jimi především klasické lezení na obtížnost na umělých stěnách či na skalách, bouldering, lezení na rychlost, ledové horolezectví, drytooling, bigwall, vysokohorská turistika spolu s via ferrata a nakonec horské a velehorské horolezectví.

Ve story se zaměřím na životní cestu Jana Kříže, brněnského lezce na rychlost, který je jedním z nejúspěšnějších lezců u nás. Se čtenáři bych ho chtěla seznámit především proto, že i přes jeho úspěchy je u nás jeho jméno spíše neznámé. Atraktivní je ze čtenářského hlediska také disciplína, které se Kříž věnuje, a tou je rychlolezení. Oproti klasickému horolezectví se liší hned v několika aspektech a oblíbená bývá především proto, že na rozdíl od lezení na obtížnost divák hned vidí, kdo vyhrál.

Od Křížových lezeckých začátků přes titul vicemistra světa bych se ráda dostala až k jeho současné snaze probojovat se na olympijské hry. Ty mu zatím těsně unikají a poslední možnost zajistit si účastnické místo ho čeká v březnu 2020, tedy dva měsíce po našem plánovaném rozhovoru. Pokud bude Kříž souhlasit, ráda bych se s ním sešla osobně, a to na jeho tréninkové stěně v brněnském Komárově.

Adam Ondra, nejlepší český lezec a pravděpodobně i nejlepší lezec na světě, je nejznámějším a nejvíce zmiňovaným lezcem v českých médiích. Právě proto nepovažuji za tak důležité ho čtenářům podrobněji představovat a rozhodla jsem se, že se v rozhovoru s ním se zaměřím více na jeho aktuální přípravu před olympijskými hrami, které se budou v létě konat v japonském Tokiu. Tam se navíc horolezectví představí vůbec poprvé, a to v netradiční kombinaci tří disciplín, a proto bych otázky ráda směřovala především tímto směrem.

Zajímat mne bude hlavně to, jestli, případně v jaké míře ovlivnila Ondrova nominace na olympijské hry jeho dosavadní tréninky a životní styl, jak se na závody v netradičním formátu připravuje a kdo mu s jeho přípravou pomáhá. Rozhovor bych ráda zrealizovala na konci ledna 2020, kdy už za sebou Ondra bude mít měsíc intenzivního tréninku lezení na rychlost - tedy disciplíny, která je mu nejméně blízká a která pravděpodobně nejvíce ovlivnila dosavadní přípravu, na kterou byl zvyklý. Pokud to bude možné, ráda bych se s ním sešla osobně, a to v jeho lezeckém centru Hangár Brno.

V posledním textu se zaměřím na reportáž z lezeckých závodů konaných v Brně. Kromě atmosféry celého závodu se pokusím vystihnout také pocity profesionálních lezců v průběhu celého dne, tedy od příchodu na závodiště až po vyhlášení výsledků. Provedu rozhovory s úspěšnými i méně úspěšnými lezci a na doplňující otázky se zeptáme také samotných organizátorů závodu, případně diváků.

 

5. Postup práce

Mým původním záměrem bylo vytvořit čtyři texty o horolezectví, a to fejeton o jednotlivých odvětvích tohoto sportu, rozhovor s nejznámějším českým lezcem Adamem Ondrou, story o brněnském rychlolezci Janu Křížovi a nakonec reportáž z profesionálních lezeckých závodů. V důsledku šíření pandemie koronaviru a následného nouzového stavu, který byl na území České republiky vyhlášen od 12. března 2020 do 17. května 2020, ale nakonec nebylo možné vytvořit poslední ze zmíněných článků, tedy reportáž ze závodů. Ovlivněné byly nastalou situací také další články, a to především rozhovor s Adamem Ondrou a story o Janu Křížovi.

Z výše uvedeného důvodu jsem se po předchozí konzultaci s vedoucím projektu rozhodla nahradit klasickou reportáž článkem o drytoolingu, tedy taktéž jedné z horolezeckých disciplín. Kromě toho, že článek čtenářům tuto disciplínu blíže představuje, pojednává také o mistrovství České republiky v drytoolingu na obtížnost, které proběhlo 30. listopadu 2019 v Brně. Alespoň částečně tedy nahrazuje reportáž, kterou jsem měla původně v plánu do projektu zařadit. Článek o drytoolingu jsem sepsala v listopadu minulého roku pro Brněnský deník Rovnost, kde také 3. prosince 2019 vyšel.

Pandemie nemoci COVID-19 ovlivnila také další dva články, a to rozhovor a story. Nejen s Adamem Ondrou, ale také s Janem Křížem jsem dělala rozhovor už v lednu, kdy v České republice ještě žádné příznaky této nemoci nebyly. Rozhovory jsem tedy mimo další témata směřovala hlavně k olympiádě, na kterou se v té době oba závodníci intenzivně připravovali. Letní olympijské hry, které se měly konat na přelomu července a srpna roku 2020 v japonském Tokiu, byly však právě kvůli zmiňované pandemii nakonec přeloženy na rok 2021. Jelikož bych ale po vyřazení částí věnovaných olympiádě přišla o velkou část rozhovorů, v případě Adama Ondry o rozhovor celý, rozhodla jsme se do již zpracovaných článků nezasahovat a ponechala jsme je v jejich původní podobě.

5.1 Fejeton

Představit čtenářům jednotlivé horolezecké disciplíny pomocí fejetonu jsem se rozhodla především proto, že je díky němu možné představit dané téma poněkud záživněji. Jelikož je vcelku složité představit v jednom článku všechna odvětví horolezectví tak, aby u popisu páté disciplíny dával čtenář ještě pozor, rozhodla jsem se nakonec pro poněkud uvolněnější formu. Čtenáře tak článek při prvním pohledu neodradí dlouhým výčtem jednotlivých odvětví, zároveň o nich ale po přečtení získá alespoň základní přehled.

Při tvorbě fejetonu jsem spolupracovala s velkým množstvím odborné literatury, jelikož bylo především zapotřebí vybrat disciplíny, které do tohoto článku zahrnu. Množství horolezeckých disciplín je velké, jednotlivá odvětví se mohou různě prolínat, případně je možné vykonávat je na skalách či umělých stěnách. Proto jsem se nakonec rozhodla zařadit do článku je ty nejdůležitější, a to lezení na obtížnost na umělých stěnách a na skalách, bouldering, lezení na rychlost, ledové horolezectví, drytooling, bigwall, vysokohorskou turistiku spolu s via ferrata a nakonec také horské a velehorské horolezectví.

5.2 Rozhovor

Nejvíce času mi zabraly přípravy na rozhovor s Adamem Ondrou, jelikož jsem zpočátku nevěděla, na jaké otázky bych se při rozhovoru měla konkrétně zaměřit. Adam Ondra není pouze nejúspěšnějším českým lezcem, ale také jedním z nejlepších lezců na světě, a proto má člověk na výběr hned z několika okruhů, o kterých je možné se s Adamem Ondrou bavit. Mezi ně určitě patří jeho lezecké začátky, podpora rodiny, lezení uvnitř či venku, lezení v Česku nebo v zahraničí, lezení na umělé stěně, na skalách, případně právě blížící se olympiáda. Jelikož jsou ale olympijské hry pro všechny sportovce tím největším svátkem, a protože se na Letních olympijských hrách v Tokiu představí horolezectví vůbec poprvé, rozhodla jsem se nakonec vést rozhovor právě tímto směrem.

Prosbu o rozhovor s Adamem Ondrou jsem zaslala e-mailem jeho asistentce, která mi během pár dní odpověděla, že Ondra s rozhovorem souhlasí a rád bude součástí mého samostatného projektu. Jelikož byl ale v olympijské přípravě časově velmi vytížen, domluvili jsme se nakonec, že si na mě vyhradí půl hodiny času, a že celý rozhovor proběhne přes online hovor pomocí aplikace Skype. Kvůli technickým problémům se nám bohužel nepodařilo v domluveném termínu spojit, a tak jsme se domluvili na termínu náhradním, při kterém už vše probíhalo podle plánů a my jsme provedli zhruba dvacetiminutový rozhovor.

Adam Ondra byl při rozhovoru velmi ochotný, poskytnul mi odpovědi na všechny otázky, které jsem mu položila, a to i přesto, že jsme se ze začátku potýkali s technickými problémy. Celkový čas, který mi nakonec věnoval, byl delší než hodinu, za což bych mu ráda v rámci tohoto projektu ještě jednou poděkovala.

5.3 Story

Story o Janu Křížovi jsem měla naplánovanou už od samotného začátku projektu, jelikož se jedná o brněnského lezce, který je zajímavý hned v několika ohledech. Tím prvním je fakt, že i přesto, že se jedná o juniorského mistra světa a vicemistra světa z roku 2019, není Kříž v České republice tolik známý. Druhým důvodem je disciplína, které se věnuje, a tou je lezení na rychlost. O tomto odvětví ví nejspíš jen pár lidí z řad lezeckých fanoušků, a tak jsem to brala jako příležitost, jak čtenářům přiblížit nejen životní příběh Jana Kříže, ale také disciplínu, při které lezci po stěně doslova běží a která je pro diváky velmi atraktivní.

Původním záměrem bylo, sejít se s Křížem na jeho tréninkové lezecké stěně v Komárově. Bohužel ale vzhledem k tomu, že v den, kdy jsme byli na rozhovor domluvení, měl zrovna trénink na atletickém stadionu, to nakonec nebylo možné, a tak jsme se nakonec sešli v jedné z brněnských kaváren.

Jako oporu jsem si na papír vypsala okruhy témat, o kterých jsem si s Křížem chtěla povídat. Mezi nimi byly například jeho začátky se sportem, s lezením jako takovým a cesta k rychlostnímu lezení, společné tréninky s jeho dvěma sestrami, skloubení vrcholového sportu se školou, úroveň rychlolezení v Česku nebo, stejně jako u Ondry, blížící se olympiáda. Celý rozhovor byl ale nakonec velmi uvolněný, Jan Kříž vyprávěl většinu času o svém životě sám, v průběhu jsem se ho pouze doptávala na informace, které mě zajímaly nebo jsem je potřebovala pro tento projekt. Rozhovor trval zhruba hodinu a na jeho konci jsme se s Křížem vzhledem k mému působení v Brněnském deníku domluvili na další spolupráci, abychom mezi čtenáři rozšířili povědomí o této ne tak známé, ale neméně atraktivní lezecké disciplíně.

5.4 Reportáž

Jak jsem zmiňovala výše, reportáž se mi nakonec nepovedla zhotovit, a to kvůli nouzovému stavu, během kterého byly zrušeny všechny plánované sportovní akce. Jako náhradu jsem proto do projektu zařadila článek, který jsem sepsala pro Brněnský deník Rovnost, kde také 3. prosince 2019 vyšel.

Článek pojednává o drytoolingu, tedy o lezecké disciplíně, která se vyvinula z ledolezení, a kde závodníci ke zdolávání dřevěné stěny s umělými prvky používají mačky a cepíny. Reportáž popisuje mezinárodní mistrovství České republiky, které proběhlo 30. listopadu 2019 v Brně a kterého se zúčastnilo 63 závodníků ze třinácti zemí. Mezi soutěžícími byl také člen brněnského horolezeckého oddílu Lokomotiva Ladislav Petráš, jehož začátky s touto disciplínou jsou v reportáži popsány.

Článek o drytoolingu jsem se rozhodla sepsat především proto, že se jedná o velmi netradiční disciplínu, která je zajímavá především tím, že spojuje horské vybavení s umělou stěnou. Mezinárodní mistrovství České republiky navíc pořádal brněnský oddíl Lokomotivy, a tak bylo vzhledem k mému působení v Brněnském deníku téměř povinností tuto reportáž sepsat. V článku mluví Radek Lienerth, organizátor závodu a horský vůdce, a Ladislav Petráš, jeden z brněnských závodníků. Jelikož jsem ale bohužel neměla příležitost se závodu zúčastnit osobně, dělala jsme rozhovor s oběma respondenty pouze telefonicky. Další informace, především o průběhu mistrovství a podrobnějších výsledcích, jsem čerpala také z tiskové zprávy, kterou mi poskytla manažerka závodu.

 

6. Sebehodnocení

I přes to, že projekt nakonec nešel úplně podle plánů a musela jsme složení článků v průběhu tvorby měnit, si myslím, že se mi nakonec podařilo sehnat obstojné náhrady za chybějící texty, aniž bych nějak snížila kvalitu celé práce. V projektu jsem představila většinu odvětví sportovního lezení, a především díky profesionálním lezcům z Brna a jejich ochotě poskytnout mi pro potřeby tohoto projektu rozhovory, se mi nakonec podařilo splnit cíle, které jsem si na začátku projektu vytyčila. Zpracování samotného tématu mne velmi bavilo, projekt mi navíc umožnil udělat rozhovor s lidmi, které jsem doposud pouze obdivovala, což mi přineslo spoustu nových zkušeností, za které jsem velmi vděčná.

Jedním z možných pokračování projektu by mohlo být rozšíření seriálu Horolezectví jako životní styl, který by mohl vycházet v libovolném tištěném periodiku, a to například s týdenní periodicitou. Seriál by čtenářům nabídnul bližší pohled na jednotlivé disciplíny, seznámil je nejen s jejich odlišnostmi, ale také podobnostmi, případně vysvětlil, v čem spočívají jejich základní techniky. Zaměřit bych se v tomto seriálu mohla také na zástupce jednotlivých disciplín a jejich životními příběhy o tom, jak se k dané disciplíně dostali a proč jim zrovna tahle konkrétní disciplína přináší radost.

 

7. Seznam literatury a zdrojů, konkurenční projekty

7.1 Literatura

CREASEY, Malcolm. Horolezectví. Čestlice: Rebo Productions, c2000. ISBN 80-7234-148-0.

DIEŠKA, Ivan. Horolezectví zblízka. Praha: Olympia, 1989. Kamarád (Olympia).

HATTINGH, Garth. Horolezectví. Praha: Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-053-7.

WINTER, Stefan. Sportovní lezení. České Budějovice: Kopp, 2004. Průvodce sportem. ISBN 80-7232-234-6.

7.2 Zdroje

Česká televize. České himálajské dobrodružství. Česká televize [online]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1035602641-ceske-himalajske-dobrodruzstvi/

Česká televize. České himálajské dobrodružství II. Česká televize [online]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10699593340-ceske-himalajske-dobrodruzstvi-ii/

Česká televize. Balkánem nahoru a dolů s Adamem Ondrou. Česká televize [online]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/12171671004-balkanem-nahoru-a-dolu-s-adamem-ondrou/

7.3 Konkurenční projekty

PAVLÍČEK, Tomáš. Horolezectví. Dostupné z: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/tv-zurnalistika/horolezectvi

IVÁNKOVÁ, Petra. Exxxtreme. Dostupné z: http://pres.upmedia.cz/petra-ivankova

Zobrazeno 467 krát
Naposledy upraveno: čt., 4. červen 2020 13:55
Eliška Nováková

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste