Fakt, že by bylo ze dne na den vládně nařízeno uzavřít divadla a kina, zrušit festivaly a koncerty, dokonce i knihkupectví a videopůjčovny, by patrně ještě na přelomu milénia byla pro umělce i neumělce, vyznavače aktivního i pasivního kulturního života, ale i těch, co mají pouze rádi espresso či Merlota v Divadle na Vinohradech (nebo třeba v Divišově divadle v Žamberku) nepředstavitelná situace. V prvních chvílích pravděpodobně dosti podobná té, kterou jsme zažili my všichni v polovině března na začátku tohoto… nezvyklého roku.