Pavel Juráš Po krátkém exkurzu do historie oboru, který mapoval nazírání na geometrii od dob Euklida až ke zlomovým pracem Mandelbrotovým, přešel docent Zelinka přes nutné základní vysvětlivky k otázce aplikace fraktálů. Ty totiž dokáží velmi dobře popisovat složité struktury, užívají se proto v dynamických systémech, matematice, fyzice, ale například i v estetice a kódování. Docent přidal k dobru i pár osobních zkušeností s fraktály, například výskyt takzvané Elliotovy vlny, která je schopna popisovat a předpovídat fáze chování cen na burze. Její nerozpoznání pro něj samotného dle vlastních slov znamenalo „ztrátu deseti tisíc, oči pro pláč a vlasy k trhání“.
Přednáška Ivana Zelinky byla popularizační, tomu odpovídala i její koncepce. Srozumitelný výklad plný vtipu a hojné užití animací daly publiku alespoň částečně nahlédnout za oponu fascinujícího, ač nikterak jednoduchého oboru.
