Samostatný projekt politická/rozhlasová žurnalistika

“Geniální.”

Přesně tak by začínala a zároveň končila recenze na X-Men: First Class, kdybych ji měla napsat okamžitě po odchodu z kina. Mé pocity se daly shrnout do dvou slov - naprosté nadšení. S určitým odstupem se samozřejmě dostavilo zdravé kritické myšlení, ale ať se na to podívám z kteréhokoliv úhlu, není vlastně moc co kritizovat. Tak postupně.

Při pohledu na pulty knihkupectví v těchto týdnech se kniha Bohumíra Ďurička jednoznačně řadí mezi lahůdky pro recenzenty. Chytlavý název, olizující se kočka a slavný vězeň na obálce jsou skvělým marketingovým tahem, Ďuričko je buď opravdu schopný podnikatel nebo má šikovného nakladatele. Také načasování je perfektní, republika trochu pozapomněla na rozruch z filmu Kajínek, ale jeho dozvuky se objevují pořád. Lidé jsou tedy stále naladění na vězeňská dramata a odhalování dávných “křivd” a “pravd”. Je pouze na vás, zda si Kočkoviny přečtete se skeptickou ironií nebo je budete brát jako důvěryhodnou výpověď poctivého člověka.                

Uctívám zemi, po které kráčíš.”

Tak nějak by se dala popsat atmosféra kolem Westminster Abbey ráno po královské svatbě. O proběhlém šílenství svědčilo jen pár zbylých plastových lahví v kašnách, které ještě pilná  úklidová četa nestihla odstranit a nekonečné množství článků, které pokrývaly minimálně prvních deset stran každého bulvárního i seriózního deníku. A také fronty kolem katedrály.

Sir Nicholas Winton byl navržen na Nobelovu cenu míru. Muž, který před rokem oslavil sté narozeniny, se tak možná dočká ocenění za to, že v roce 1939 zachránil několik set dětí z Česka před krutými osudy v nacistických vězeních. Tato zpráva vzbudila v početném zástupu jeho příznivců velké nadšení. Oprávněně.

Pokud ještě nemáte plány na zbytek vánočních prázdnin, mimo sledování pohádek a přípravy na zkouškové období doporučuji využít posledních pár dní na návštěvu pražského Rudolfina. Výlet do hlavního města stojí sám o sobě za zvážení, zvlášť když se v jeho historickém středu koná výstava umění “ za hranicemi vnímání” s názvem Decadence NOW!.

Máloco naladí člověka do vánoční nálady tolik jako večerní koncert v historických prostorech jezuitského konviktu.