so., 25. prosinec 2010 16:52

Poslední šance na výpravu za dekadencí

Pokud ještě nemáte plány na zbytek vánočních prázdnin, mimo sledování pohádek a přípravy na zkouškové období doporučuji využít posledních pár dní na návštěvu pražského Rudolfina. Výlet do hlavního města stojí sám o sobě za zvážení, zvlášť když se v jeho historickém středu koná výstava umění “ za hranicemi vnímání” s názvem Decadence NOW!.

Ještě před vstupem do výstavních prostor musíte čelit otázce, jste-li připravení na to, co uvnitř uvidíte. Nápis u dveří upozorňuje, že expozice není určena pro slabší povahy a dovnitř vstupujete na vlastní riziko psychické újmy. Slibné, že? Když nic jiného, tak takové varování ve většině lidí probudí mnohem větší zájem. V prvním sálu Rudolfina, který vzbuzuje přirozený úžas při pohledu na jeho výzdobu, na existenci jakési dekadence poukazuje jen socha dvou ženských těl s obnaženými lebkami, což není jako uvítání moc silné a při cestě po schodech člověk ve světlém, zdobeném prostoru skoro zapomene, na jakou výstavu vlastně jde. První sál ho ale okamžitě donutí si vzpomenout.

Jednotlivé sály reprezentují dekadentní aspekty lidského života ( nebo smrti) a exponáty v nich vystavené jsou už od prvního pohledu určené k tomu, aby šokovaly. Což se v mnoha případech zřejmě daří. Zatímco některé kusy “umění” jsou pouze prvoplánově znepokojivé a nechutné, jiné mají nápad a originální provedení. A právě kvůli těmto několika kusům stojí výstava za vidění. Jako příklady uvedu kolekci fotografií Erwina Olafa Royal Blood, malby na zrcadle Shimona Okshteyna, případně příspěvek českého umělce Václava Jiráska Květomluv. Jediný exponát, který ve mně vyvolal výrazný nesouhlas a odpor byla nahá socha britské královny, což je osoba, kterou beru jako příliš velkou autoritu na to, aby byla tak zesměšňována. Ale to je zřejmě otázka názoru, který si každý musí utvořit sám.

Jako bonus k výstavě v Rudolfinu je návštěva takzvaného Pokoje číslo 13, který se nachází přes ulici v Umělecko- průmyslovém muzeu,a dotváří dojem exrémního umění. Jako první návštěvníka uvítá výtvor kontroverzního českého umělce Davida Černého s názvem Dead Raped Woman, dále několik postaviček z filmů Tima Burtona a další originální série fotek Erwina Olafa. V horním patře lze najít jen několik exponátů v kombinaci skla, drog a módních značek.

Ačkoliv je tato výstava opravdu “na hranici”, vřele doporučuji ji navštívit. Když pro nic jiného, tak jen pro to potěšení poznat, co je pro vás osobně opravdový nevkus.

 

 

Zobrazeno 2439 krát
Naposledy upraveno: út., 2. prosinec 2014 21:40
Pro psaní komentářů se přihlaste