Lucie Brožová 
Jakub Eichler (26), zaměstnanec
Když jsem ještě chodil na gympl, jeli jsme se školou na výlet do Prahy. Tam jsme se ubytovali na hostelu, kde mi nějací cizinci ukradli telefon. Začali jsme to řešit s policií a asi po pěti měsících mi přišel dopis s tím, že našli člověka, který do mobilu vložil sim kartu. Ten ale u výslechu řekl pouze to, že mu telefon chtěl někdo na pražském náměstí prodat. Tímto se celá věc uzavřela, mobil už jsem nikdy zpátky nedostal.
Eva Dvořáková (70), důchodkyně
Ano, stala jsem se obětí zločinu, a to hned několikrát. To nejhorší bylo, když nás vykradli. Je to přibližně deset let, co se to stalo. V té době nebyly běžné kamery nebo alarmy. S manželem jsme si šli lehnout, ložnici máme v prvním patře. Když jsme vstali celé přízemí bylo zpřeházené. Nic nebylo na svém místě a samozřejmě nám zmizely všechny cenné věci. Lupiči se k nám dostali skrze malé okénko ve sklepě. Když přijela policie, řekla nám, že už jsme několikátý případ. Škoda byla asi dvacet tisíc. Ty zloděje se nikdy nepodařilo chytit.
Pavel Ždárský (55), zaměstnanec
Před pěti lety jsem měl dopravní nehodu, kterou zavinil druhý řidič. Naštěstí se mi nestalo nic vážného, jenom moje auto bylo na odpis. To potom řešila pojišťovna. Druhý řidič mi nedal přednost v jízdě a já už jsem to nestihl ubrzdit. Když přijela policie, tak se ukázalo, že ten řidič byl pod vlivem alkoholu a drog. Vím, že mu sebrali papíry, ale dál nevím, co se s ním dělo. V poslední době mi přichází podvodné esemesky, ohledně internetového bankovnictví. Moje žena naštěstí pracuje v bance, a tak vím, že na tento typ zpráv nesmím reagovat.
Veronika Koďousová, 20 let, studentka 
Nevím, jestli jsem se já stala obětí zločinů. Ale určitě jsem se už setkala s protiprávním činem. Můj otec zločiny bojuje na denní bázi, jeho heslo je Pomáhat a chránit! Je totiž policista v Praze. Minimálně skrze jeho vyprávění jsem toho slyšela dost. Jestli mám ale mluvit z osobní zkušenosti, tolik toho není. Přiznám se, že jsem jednou koupila pivo nezletilému chlapci, když mu bylo sedmnáct let. Sama jsem se taky někdy napila, když jsem byla nezletilá, nebudu lhát. Na rozlučkovém večírku na konci základní školy pili alkohol snad skoro všichni. Kdo se někdy nenapil? Moje spolužačka Anička se nicméně jednou opila na disco bruslení vážně hodně. Tehdy nám bylo tak čtrnáct nebo patnáct a ona to dost přehnala. Pak přijela policie a záchranka. Aničce nebylo dobře, na noc musela zůstat v nemocnici.
Alena Lenartová, (29), zaměstnankyně
Do svých třinácti let jsem se pravidelně setkávala s domácím násilím. Rodiče se často hádali, nadávali si a došlo i na fyzické násilí. Otec byl silnější, takže mamku tahal za vlasy, kopal do ní a bil ji pěstmi do obličeje. Každý měsíc to samé. Několikrát u nás byli i policajti, ale vždy to skončilo jenom upomínkou. Mamka vždy trestní oznámení stáhla, protože si nechala nabulíkovat, že se změnil. Někdy mamka mlátila i nás, děti. Podle mě si tak vylívala zlost. Kromě toho jsem se setkala s krádeží mobilu a kola.
