Jakub Ketman 
Donald Trump je však v tomto ohledu skutečně těžkou vahou. Před čtyřmi lety se mu podařilo uspět i v řadě států, které neztratili ani nedávní demokratičtí kandidáti, kteří celkově v prezidentských volbách neuspěli. Favorizovaná Clintonová takto propadla třeba v Michiganu, Wisconsinu nebo Pennsylvanii. Trump dobře ví, že stejný kousek už se mu letos podařit nemusí. V rukávu má tak pro tento rok jiné strategie. Jeho rétorika již delší dobu směřuje ke kritice korespondenční volby, kterou označuje za snadno zmanipulovatelnou, ovšem on sám i jeho viceprezident možnost volit distančně využívají. Není pochyb o tom, že razantní kritikou se snaží vytvořit informační chaos, který mu jistě přijde vhod ve chvíli, kdy se skrze zpochybnění celých voleb dostane případ až k nejvyššímu soudu. Zde se může ukázat, jak je kombinace politické většiny v Senátu a obsazení prezidentského úřadu jednou partají silná kombinace. Trump si během svého (prvního) funkčního období dosadil za pomoci horní komory Kongresu do nejvyššího soudu své favority a de facto z něj udělal konzervativní instituci. A že se jedná o silnou zbraň se může brzy ukázat. Al Gore by mohl vyprávět.
Trumpův protikandidát Joe Biden si je vědom toho, že letošní prezidentské volby jsou jakýmsi referendem o současném šéfovi Bílého donu, čemuž uzpůsobil i svou rétoriku a v souvislosti s odstavením Trumpa od moci mluví o ukončení chaosu. Demokratického kandidáta ovšem doprovází skutečnost, která je na jedné straně jeho silnou výhodou a na straně druhé obří nevýhodou. Více než čtyřicet let se pohybuje ve vrcholné politice. Jako ostřílený politický matador se Biden dokonale vyzná v zákonodárných procesech a zákulisních hrách. Naproti tomu ovšem těžko můžete slibovat přelomové zlepšení stavu politické moci, když jste byli čtyři desítky let její součástí a dvě funkční období jste se dokonce podíleli na řízení země z pozice viceprezidenta. To už vám skutečně nezbývá téměř nic jiného než útočit na vše, co se stalo v posledních čtyřech letech, kdy jste u moci zrovna nebyli. Největší Bidenovou předností tak zůstává, že kandiduje proti Donaldu Trumpovi.
Ať už voliči dosadí do oválné pracovny kohokoliv, je jisté, že daný kandidát to bude mít následující čtyři roky velmi těžké. Na Bidena budou kladena možná až příliš velká očekávání ze strany všech, kteří nesnášejí v Bílém domě Donalda Trumpa. Ten, pokud uspěje bude se muset, alespoň podle aktuálních odhadů, popasovat s tím, že Demokraté pravděpodobně ovládnou obě komory parlamentu. Ale i když si odmyslíme všechny tyto nastíněné okolnosti, tak uřídit obří kolos, jakým Spojené státy dnes jsou, je skutečně obtížné. A je docela jedno, jestli za vámi stojí Lady Gaga nebo umíte trsat na song YMCA. Tak se pohodlně usaďte a shlédněte konec velkého představení s názvem „Volba amerického prezidenta“.
