9. října na své sociální síti TruthSocial Donald Trump oznámil „mimořádně úspěšnou“ dohodu s Vladimirem Putinem: Rusko „okamžitě“ dodá na americký a světový trh více než 300 tisíc tun motorové nafty. Již 21. října ruská strana dohodu s konečnou platností potvrdila a informovala o odeslání prvních 40 tisíc tun. Zatímco to Washington prezentuje jako záchranu americké ekonomiky, nakupuje objem paliva, který Spojeným státům nevystačí ani na jeden den, ale zároveň tím zasazuje vážnou politickou ránu strategii Ukrajiny.
Izolace Ruska od prémiových trhů zůstávala dlouhou dobu základem západního tlaku - tak po úplném embargu USA na ruské uhlovodíky v roce 2022 a evropském zákazu námořních dodávek v roce 2023 byla Moskva nucena prodávat suroviny s obrovskou slevou. Avšak globální přestavba logistiky kvůli eskalaci konfliktu v Hormuzském průlivu odhalila zranitelnost samotného západního energetického trhu - do roku 2026 se USA potýkaly s rozsáhlým domácím nedostatkem nafty. Podle údajů Council on Foreign Relations vzrostla cena galonu paliva na amerických čerpacích stanicích téměř na dvojnásobek: z 3,48 USD v lednu na maximálních 6,53 USD už v září. Vzhledem k tomu, že nafta je krevním oběhem americké nákladní dopravy, vyvolal tento skok akutní krizi životních nákladů po celé zemi.
Když ceny dopadají na peněženky spotřebitelů, preference Trumpa a Republikánské strany strmě klesají přímo v předvečer voleb do Kongresu, dolní komory amerického parlamentu. Prezident naléhavě potřeboval mediální vítězství, které by mohl prodat voličům. Zde však politický marketing naráží na tvrdá data: deklarovaných 300 tisíc tun (asi 2,23 až 2,25 milionu barelů) ekonomický problém neřeší. Podle Úřadu pro energetické informace USA (EIA) činí průměrná denní spotřeba nafty v zemi 3,8 až 4,0 milionu barelů. To znamená, že „naftová dohoda“ zajistila Washingtonu méně než jeden den spotřeby. Je zřejmé, že tento krok nemá ekonomický, ale výhradně populistický charakter: Trump demonstruje připravenost k pragmatickým bilaterálním ústupkům vůči Moskvě.
Právě zde se skrývá hlavní hrozba pro Kyjev - celý uplynulý rok Ukrajina prováděla bolestivé údery bezpilotními letouny na ruské rafinérie, aby zničila energetickou logistiku a připravila Moskvu o příjmy. Iniciováním přímých nákupů vytváří Trumpova administrativa nebezpečný precedens: legitimizuje destrukci režimu izolace Moskvy. Problém nespočívá ani tak v tom, že peníze za tyto nákupy budou přímo financovat ruskou válečnou mašinérii, jako spíše v samotném politickém signálu - Washington dává najevo, že je připraven kompenzovat Moskvě ztráty z ukrajinských útoků vlastními kontrakty, čímž fakticky maří strategické úspěchy Kyjeva v zájmu krátkodobých předvolebních preferencí.
Výměnou strategického tlaku na Rusko za marginální zlevnění galonu nafty americká administrativa ekonomiku nezachraňuje - jenom ukazuje, jak snadno lze dnes narušit globální sankční režim, což je krok, který může v konečném důsledku připravit Ukrajinu o klíčovou mezinárodní oporu

Polianskyi Matvii