Samuel Šmýra 
Do českých kin vstoupil dokumentární film Jarek, který zachycuje život a tvorbu písničkáře Jaromíra Nohavici, jednoho z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších českých písničkářů.
Režisérka Petra Všelichová získala přístup k jeho osobnímu archivu, což umožnilo vznik velmi intimního snímku. Diváci tak sledují nejen koncertní záběry, ale i zákulisí, domácí momenty a místa, která formovala Nohavicovu tvorbu. Právě tato jedinečná příležitost je největší předností snímku. Dokument samotný se nesnaží životní příběh vyprávět s jakoukoliv předpojatostí. Místo klasického životopisu vytváří jakousi filmovou zpověď velikána české hudební scény.
Právě tento přístup nechává Nohavicu, aby svůj příběh vyprávěl převážně sám. Díky tomu působí autenticky, ale zároveň tak, že jde o portrét, který si do velké míry určuje sám protagonista. Filmaři nabídli Nohavicovi prostor vyjádřit svůj postoj i ke kontroverznějším chvílím jeho života bez přímé oponentury. Jarek se soustředí především na Nohavicův život, hudbu, inspirace a osobní vývoj, ale jen okrajově se dotýká kontroverzí, které kolem písničkáře v minulosti vznikly. Pokud očekávate hlubší analýzu jeho sporů, kritiky či problematických momentů kariéry, snímek vám ji nenabídne. Přesto dokáže snímek vytvořit silný pohled na hudebníka, který si prožil výslechy na STB nebo léčebnou kůru na protialkoholové léčebně, ale i tak napsal stovky písní a nezpochybnitelně ovlivnil několik generací.
Film také připomíná, jak široký je rozsah Nohavicovy tvorby. Od intimních balad až po ostré společenské komentáře. Ukázky ze starších koncertů střídají současné záběry, což vytváří zajímavý kontrast mezi mladým a dnešním Nohavicou. V těchto momentech film nechává vyprávět písně, které zná téměř každý, ale zasazuje je do kontextu Nohavicových vzpomínek. Získávají tak nový rozměr a úhel pohledu, s jakým se na notoricky známé skladby můžeme dívat.
Jarek rezonuje hlavně mezi diváky, kteří chtějí vidět Nohavicu jako člověka — s jeho radostmi, pochybnostmi i tvorbou, která stále žije. Nejde o investigativní dokument, ale o upřímně působící výpověď umělce, který se rozhodl vyprávět svůj příběh po svém.
