Tereza Šumberová 
Každý, kdo byl v Karlových Varech na filmovém festivalu vi, že po dnech, co tam strávil odjiždí s kupou zážitků, absolvování skvělých večírku a s novými kontakty. Ani já nejsem vyjímkou, až na to, že jsem tam byla se svými dvěma kamarádkami a tyhle zážitky jsme prožívaly společně. Sposta bezvadných filmů, jak nových, tak i snímky, které předběhly dobu a po několika letech se objevily jejich remasterované verze. Mám na mysli například filmy Akumulator 1 od Jana Svěráka nebo nezapomenutelný snímek od Berryho Levinsona s názvem Rain Man. Režiséři těchto snímků představili své filmy, zavzpomínali na natáčení, a často také vysvětlovali, co jim probíhalo v hlavě při vzniku těchto snímku.
Když se dostanu k samotné cestě do Varů, tak to nebyla procházka růžovou zahradou, nýbrž ranní stres, naštvanost, nervozita, nic se nestíhalo a z toho mi vznikla akorát nevolnost. Nicméně, po skoro dvou a půl hodinách jsem přijela z Prahy do Karlových Varů. A to panečku byla teda vyčerpávající cesta, kdy pan řidič projížděl různými uličkami a zatáčkami jako Niki Lauda a já se málem sesypala jak Bob Klepl v Účastnících zájezdu do uličky autobusu… To ani nemluvím o tom, že jsem v tu chvíli potřebovala celé plato Kinedrylu, které jsem samozřejmě neměla po ruce.
Když si to teď zpětně uvědomuji, tak jsem k tomu všemu měla nehorázné štěstí. Nejen, že jsem z té cesty vyvázla bez „nehody“, ale také proto, že na mě zbylo v celém autobusu jedno jediné místo, které čekalo přímo na mě.
Naštěstí, jak jsem dorazila do Varů, tak se vše najednou obrátilo. Stres a nervozita náhle zmizely. Nastala pohoda a klid. S holkama jsme měly nádherný apartmán cca 5 min od centra, vyřízené festival passy, a už zbývalo jen jediné. Začít naší dámskou jízdu dobrým drinkem, dobrým jídlem a především dobrým filmem.
S devčaty jsme se přichystaly, oblékly dlouhé šaty a vyrazily do ulic, kde jsme věděly, že když nestihneme nějaký film nebo koncert, tak flaška Prosecca to vždy jistí a začalo naše Tour de Karlovy Vary. Hned první den jsme stihly premiéru nového filmu Mama Brasil a zároveň i pár drinků, což neskončilo jinak, než že náš zážitek byl zdvojnásobený a film hezky „zaostřený". Tři krásné dny, každý úplně jiný a přesto v něčem byly naprosto totožné, nejspíš v tom, že čas ve Varech, tak rychle ubíhal a lidé zde byli naprosto skvělí a my jsme toho chtěly co nejvíce stihnout.
Předposlední den jsme zakončily filmy Akumulator 1 a Rain Man. Nechyběla ani pořádná party v klubu Kaiser 53 od Vladimíra 518… a potom ještě následovala procházka po kolonádě k nám do apartmánu na podpatcích. To byla teprve komedie, když jsme šly slalom, jak Alberto Tomba, který na rozdíl od nás sjížděl Super G na Olympiádě. My jsme šly pouze z jednoho záchytného bodu (rohu) do druhého a to s častými pauzami, aby nám kyčle neodešly, ale my abychom došly v pořádku celé.
Ráno jsme byly opravdu rády, že jsme si jen zabalily věci, zašly jsme do Nespressa na kávu a drink a potom už se rozloučily s Vary (a jely na odvykačku).
Tak zase za rok!!!
