Arnošt Petružela 
Ludovico Einaudi je italský skladatel a klavírista, jehož hudba překračuje hranice klasické tradice. Pohybuje se totiž na pomezí minimalismu, ambientu a filmové hudby. Proslavil se mimo jiné tím, že jeho skladby zazněly ve filmech jako Nedotknutelní (2011) nebo Země nomádů (2020). Nejvýrazněji však oslovuje svými sólovými alby, která jsou introspektivní, emotivní a často meditativní. Jeho tvorba si získala miliony posluchačů po celém světě a na streamovacích platformách patří mezi nejposlouchanější klasické autory současnosti.
Návrat hudebního básníka
Einaudi je fenomén. Ačkoli jeho skladby nebývají součástí mainstreamových rádií, zaplňuje sály po celém světě. Pražské publikum na něj čekalo dlouho a nadšení bylo zřejmé už při příchodu do O2 universa. Původně plánovaný koncert na 29. května se vyprodal během několika dní, a tak pořadatelé přidali další termín, o den dříve, 28. května, který zmizel z nabídky stejně tak rychle.
Klavírista na scénu vstoupil v doprovodu devítičlenného smyčcového ansámblu a od první chvíle uchvátil publikum. Jeho hra byla jemná, přesná a naléhavá. Klavír v jeho podání není jen nástrojem, ale médiem pro vyprávění hluboce osobních příběhů.
Letní portréty vzpomínek
Repertoár večera tvořily především skladby z nového alba The Summer Portraits, inspirovaného vzpomínkami na letní měsíce a pomíjivost okamžiků. Skladby jako Rose Bay, Pathos nebo Sequence se střídaly s Einaudiho staršími hity jako Divenire, Una Mattina nebo nezapomenutelná Experience.
Každý tón zasadil s přesností a záměrem, každou pauzu nechal promluvit. Diváci seděli v naprostém tichu, ponořeni do hudební meditace, přerušované pouze bouřlivým potleskem mezi skladbami. Scéna byla minimalistická – pouze klavír, hráči a decentní světla, která dokonale souzněla s Einaudiho estetikou.
Hudba, která spojuje
Koncert trval bezmála hodinu a půl a publikum odměnilo umělce několika minutami ovací ve stoje. Všichni přítomní cítili, že nejde jen o koncert, ale o výjimečné setkání. Einaudi, ač málomluvný, navázal s publikem silné pouto, které překračovalo jazyk i kulturní hranice.
Posluchači často označují hudbu Ludovica Einaudiho za minimalistickou, ale za její zdánlivou jednoduchostí odhalují hluboký svět emocí. V Praze ji mohli slyšet i cítit naplno. Večer nebyl jen uměleckým zážitkem, ale i připomínkou, že hudba stále dokáže být tím nejhlubším vyjádřením lidského nitra.
Aktuální album The Summer Portraits vydal Ludovico Einaudi v roce 2024 a koncertní turné, které k němu připravil, zahrnuje zastávky ve více než 40 městech napříč Evropou i Severní Amerikou. Po vystoupeních v Praze následují koncerty v Berlíně, Římě, Londýně a dalších evropských metropolích. Na podzim 2025 se turné přesune do Severní Ameriky, kde Einaudi vystoupí například v Chicagu, Torontu nebo New Yorku.
