Vendula Louthanová 
Populární Ozzy se narodil 3. prosince 1948 v anglickém Birminghamu jako John Michael Osbourne. Největší slávu a úspěchy zažil až na sólové dráze. Vydal se na ni roku 1978, po odchodu z legendární skupiny Black Sabbath, do které se párkrát znovu vrátil.
Pod vlastním jménem vydal několik zásadních desek, především alba Blizzard Of Ozz, Bark At The Moon, No More Tears nebo Ozzmosis z 80. a 90. let minulého století. Na rockovou scénu ale větší vliv měly rané počiny, které nazpíval jako neodmyslitelná součást původních Black Sabbath. Že potemnělý, nezřídka okultně laděný sabbathovský hard rock byl jedním z nejdůležitějších výchozích zdrojů pozdějšího heavy metalu, o tom není sporu.
Možná trochu zvláštní je, že vyhlášenému tvrďákovi Ozzymu se podařilo přinést rockovému publiku i křehké emotivní songy. Pódiový ďábel se dočkal vlastní hvězdy na hollywoodském chodníku slávy, v roce 2006 byl spolu s ostatními členy Black Sabbath uveden do rock and rollové síně slávy a časopisem Classic Rock byl vyhlášen žijící legendou rocku.
Těžko lze předpokládat, že čerstvý jubilant Ozzy Osbourne ještě natočí nějaké skutečně převratné album. Alespoň mu popřejme hodně zdraví, aby vydržel vystupovat ještě tak dlouho, jak to jen půjde - a tak dlouho, jak se mu ještě bude chtít, což u něj nikdy není jisté, neboť poprvé konec s hraním ohlašoval už na začátku devadesátých let.
„Čtyřicet let jsem byl prakticky pořád ožralej. Jednu dobu jsem do sebe obracel čtyři lahve koňaku denně… Mám velký štěstí, že jsem ještě naživu. Drogy a chlast byly sranda, ale mělo to samozřejmě i špatné stránky. Nicméně s tím vším je konec. Udržuju se fit, nekouřím, nepiju a neberu drogy, jen endorfiny," dušoval se tehdy Ozzy. Se svým typickým smyslem pro humor dodával: „Každopádně jsem zázrak medicíny. Myslím, že až umřu, moje tělo by mělo dostat Muzeum přírodní historie." Snad to ještě chvíli bude trvat.
