Dominik Dubovči 
Po třetím místě z předchozí sezony přišel v létě roku 2011 čas na několik změn. Klub změnil generálního sponzora, a tudíž i svůj název na HC ČSOB Pojišťovna Pardubice. Po odchodu trenéra Jandače se stal hlavním trenérem celku dosavadní asistent Pavel Hynek, jemuž na střídačce pomáhal Ladislav Lubina. Východočeši si také dokázali poradit s odchody několika hráčů, do Pardubic přišli obránci Václav Benák a Vladimír Sičák, zatímco mladý Tomáš Nosek tehdy zažil svou první extraligovou sezonu.
Základem kádru byli zkušení hráči, které ale doplňovalo šikovné mládí – za Pardubice pravidelně nastupovalo 7 hráčů mladších 24 let. Mužstvo se mohlo spolehnout i na kvalitu v brankovišti, kde působil především Martin Růžička. Oporou v útoku byl střelec Martin Bartek, ale i dvojice Koukal – Kolář, která obsadila pátou a šestou příčku kanadského bodování základní části. V ní Pardubice skončily na třetím místě za Spartou a Plzní, když si dokázaly poradit i s rozsáhlou marodkou během podzimu.
Do playoff vstoupil pardubický celek s heslem „Vítězí ten, kdo věří.“ A již třetím rokem po sobě vyzval Vítkovice. Byla to tak trochu odveta za loňské vyřazení ze semifinále, tentokrát však rozhodoval až sedmý zápas. Po první domácí výhře 5:2 se dvakrát jezdily nájezdy (2:3sn, 2:3sn) a rozdílem 3:2 skončil i čtvrtý duel. Vyrovnaná série se vrátila do Pardubic, kde domácí šokovali výhrou 6:0, aby byli vzápětí šokováni v Ostravě prohrou 1:6. Poslední souboj čtvrtfinále byl nezapomenutelný. Vítkovice v něm čtyřikrát vedly, pardubičtí hokejisté pokaždé vyrovnali. Konec sezony třicet jedna vteřin před koncem odvrátil při hře v šesti Martin Bartek a prodloužení se pak nehrálo ani minutu. Životní ranou vystřelil semifinále Daniel Rákos.
V semifinále na Pardubice stejně jako v letech 2005 a 2010 čekali Bílí Tygři z Liberce. Severočeši chtěli do třetice konečně otevřít brány finále a sérii začali lépe (3:5). Hokejisté ČSOB ale další den odpověděli vítězstvím 4:2. Těsným rozdílem skončila i utkání pod Ještědem (1:2, 3:1). O osudu semifinále ale rozhodl pátý zápas na východě Čech, kde domácí znovu ukázali svůj ofenzivní potenciál a vyhráli 8:1. Na dobrý výkon navázaly Pardubice na hřišti soupeře vedením 3:0, avšak domácí zvládli dvakrát snížit. Drama rozseknul Martin Bartek brankou na 4:2. „Pardubice v celé sérii ukazovaly trochu větší hokejovost a trpělivost,“ poznamenal trenér Liberce Jiří Kalous k postupu Pardubic do finále.
Do souboje o zlato se až z předkola dostali hokejisté Komety Brno. Proti sobě se tak postavily nejen týmy s dlouhodobě největší fanouškovskou podporou, ale také bratři Zohornové. V prvním duelu domácí čtyřikrát vedli, jenže bojovný celek Komety dovedl zápas do nájezdů, které rozhodl Petr Koukal. Zatímco ve čtvrtfinále ztratily Pardubice v nájezdech dva zápasy, ve finále byla trestná střílení klíčovým momentem. I druhý domácí duel byl vyrovnaný, přestřelku 5:6 nakonec ovládla Kometa, Pardubicím nepomohly ani 3 branky v posledních sedmi minutách. V Kajot aréně poté znovu slavilo Brno (1:2), jenže čtvrté finále opět dospělo do nájezdů, které tentokrát rozhodl Jan Kolář.
V klíčovém pátém duelu měli domácí čtyřbrankový náskok a přestože Kometa sahala po vyrovnání, po dramatickém závěru svítilo na kostce skóre 6:4. Díky výborným výkonům brankáře Růžičky a povedené druhé třetině si sebevědomé mužstvo došlo pro poslední výhru (5:1), která znamenala šestý titul pro nejhokejovější město republiky. Třetí zlatá medaile během osmi let potvrdila dominanci pardubického klubu, který na začátku tisíciletí prožil svoji zlatou éru.
Soupiska Pardubic:
Brankáři: Martin Růžička, Dušan Salfický.
Obránci: Václav Benák, Casey Borer, Marek Drtina, David Havíř, Jan Klobouček, Václav Kočí, Jan Kolář II, Aleš Píša, Vladimír Sičák.
Útočníci: Martin Bartek, Jan Buchtele, Jiří Cetkovský, Corey Elkins, Jan Kolář I, Petr Koukal, Robert Kousal, Jaroslav Markovič, Lukáš Nahodil, Tomáš Nosek, Lukáš Radil, Daniel Rákos, Jan Semorád, Radovan Somík, Jan Starý, Martin Šagát, Tomáš Zohorna.
Trenéři: Pavel Hynek, Ladislav Lubina.
