Anna Kotková 
Bez urážky ani krok
Již prvními slovy započal 60. ročník Českého slavíka s grácií. Gentlemani Háma se Sokolem se obuli do kolegyně Pergnerové, která převzala štafetu a zběsile odhodila urážku směrem ke Karlosu Vémolovi, do kterého se bezostyšně obula. Vémolovi zamrzl úsměv, když zaslechl narážky týkající se jeho vztahů a soukromého života. V podobném duchu se dotkli Felixe Slováčka, u kterého prokázali kladný vztah k ženám. Dále na paškál přišel Přemek Forejt, který nebyl ušetřen vtípku o své spolupráci s řetězcem McDonald's. Ve chvíli, kdy došly oběti z řad přítomného obecenstva, pokračovali moderátoři Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem, kteří se udílení cen neúčastnili. V momentě, kdy již nebylo kam střílet, začal se Sokol s Hámou popichovat navzájem a zřejmě se snažili o groteskní vyznění jejich osobností. Nejednou se však stalo, že byly jejich vtipy nepochopeny a obecenstvo nechápavě sedělo a čekalo, co se bude dít dále.
A takhle vážně do televize?
Ze slavnostního večera se vytratilo slovo slavnostní a to zejména díky oblekům přítomných celebrit. Eva Burešová se natolik vžila do natáčení seriálu ZOO, že zapomněla sundat kostým páva a dorazila v něm na udílení cen Českého slavíka. Lucie Bílá podpořila své jméno a hrála tak s Ivou Pazderkovou duo Jing a Jang. Jakub Kohák se ve Fóru Karlín zastavil zřejmě po cestě z nákupu v kšiltovce a strakaté mikině, aby vyzvedl cenu za rappera Marpa. Tereza Pergnerová dala Benovi Cristovao tak zabrat, že se celý orosil a po dobu rozhovou si přehodil sako jen přes ramena. Jan Bendig naopak oblékl superhrinský plášť, na kterém měl superhrdiny večera vyobrazené. Ewa Farna si přišla převzít cenu s rameny Pepka námořníka a svatozáří, která ji zdobila po celou dobu večera. Oblíbený Richard Krajčo si zřejmě spletl strip club s udílením cen v televizi a dorazil v téměř neviditelné košili.
Nejsme zpátky v osmdesátkách?
V průběhu těchto slavností se představili vybraní umělci, kteří ve stínu tanečnic zazpívali. Tanečnice, které si společně s Krajčem pravděpodobně spletli místo, se nakrucovaly kolem zpěváků a zpěvaček a člověk měl náhle pocit, že je zpátky v silvetrovských estrádách osmdesátých let. Jako bonus si mohl divák u televizní obrazovky vychutnat sekundární a nabitý program v podobě reklam, které trvaly zhruba stejně dlouho jako samotný slavnostní večer.
A jak by řekl Božský Kája: ,,Tohle jsme opravdu nečekali."
