Klára Jarošová 
Gustav E. Vasa a armáda sedláků
Vasův běh (Vasaloppet) připomíná událost z roku 1521, kdy dánský král Kristián II. obsadil Stockholm. Gustav Eriksson Vasa, správce země a vůdce odboje proti Dánům, se tehdy uchýlil do švédské vesnice Mora a svolal do ní sedláky, aby je vyzval k boji proti Dánům. Jeho odhodlání osvobodit zemi se ale nesetkalo s úspěchem, a tak se o Vánocích rozhodl z ní prchnout. Sedláci však nečekaně změnili názor a vyslali dva nejlepší lyžaře za Vasou, aby jej přiměli k návratu. Traduje se, že po celodenním a celonočním běhu na lyžích Švédové Vasu dostihli v Sälenu nedaleko norských hranic, sdělili mu své úmysly a on se s nimi vrátil zpět do Mory, kde opravdu čekala početná selská armáda, s níž Dány vyhnal, a roku 1523 už jako král Gustav I. Vasa založil novou švédskou říši.
Co přineslo 99 let
První ročník Vasova běhu odstartoval 19. března 1922 v 6 hodin ráno v Sälenu u příležitosti oslav 400. výročí švédských osvobozovacích bojů. Doposud nejmladším vítězem se tehdy s časem 7:32:49 stal dvaadvacetiletý Ernst Alm. Jako výhru obdržel vavřínový věnec, kterým jej ověnčila dívka z Mory Therese Eliassonová. Od té doby předává vavřínový věnec vítězi každoročně právě „věncová nevěsta“. I když se od roku 1961 z praktických důvodů startuje v malé vesničce Berga (6 km jižně od Sälenu), závod se nadále běží v opačném směru, než běželi lyžaři stíhající Vasu, a jeho trasa měří 85,6 km. Specialitou akce je už od roku 1958 borůvková polévka, které se každoročně spotřebuje asi 50 tisíc litrů.
Přestože má Vasův běh za sebou 97 ročníků (závod se nekonal pouze v letech 1932, 1934 a 1990), ženy se na trať dostaly až roku 1981. Výjimkou byla Švédka Margit Nordinová, která se jako první žena závodu zúčastnila v roce 1923 a do cíle doběhla s časem 10:09:42. Vzápětí však padlo rozhodnutí, že ženy nejsou na tak dlouhý běh stavěné, a závod se pro ně na další desítky let uzavřel. Samostatná kategorie pro ně vznikla až roku 1991.
Zvláštní místo v dějinách slavného závodu patří od roku 1928 dvojici nejlepších běžců té doby - Svenu Utterströmovi a Per-Eriku Hedlundovi. Celý závod běželi naprosto vyrovnaně, proto si na posledních 100 metrech podali ruce a do cíle vběhli společně. Organizátoři ale potřebovali vyhlásit vítěze, a tak předali zlatou medaili Hedlundovi a stříbrnou Utterströmovi. Po ceremonii Hedlund obě medaile rozpůlil a každý z vítězné dvojice si domů odvezl polovinu zlaté a polovinu stříbrné medaile.
Rekordmani a rekormanky
Nejúspěšnějším závodníkem je dodnes švédský běžec Nils Karlsson. Vasův běh absolvoval jedenáctkrát, z čehož devětkrát zvítězil a jednou byl poražen o pouhou sekundu. Mezi ženami vede čtyřnásobná vítězka Sofia Lindová ze Švédska. Z našich závodníků se o největší úspěch postaral Stanislav Řezáč, který v roce 2011 obsadil 2. místo. Roku 2016 sice zvítězila Češka Kateřina Smutná, tehdy však závodila pod rakouskou vlajkou.
Také letos se lámaly rekordy. Časem 3:28:18 překonal dosavadní rekord závodu norský závodník Tord Asle Gjerdalen a Švédka Lina Korsgrenová se s časem 3:52:08 stala první ženou, která závod zajela pod čtyři hodiny. Přestože 97. ročník proběhl kvůli pandemii Covidu-19 bez diváků a účastnily se ho pouze běžecké špičky, 12 tisíc přihlášených amatérů o zážitek nepřišlo. Trať mohli absolvovat v menších skupinách v průběhu měsíce.
