Vojtěch Gawlas Tento rok, tradičně, vše odstartovalo v Třinci ve 22:00 slavnostním ohňostrojem a startem závodníků. Prvním vrcholem, který závodníci musejí pokořit, je Javorový. Tady se od sebe závodní pole stále neodtrhává, a proto všudypřítomní, skandující diváci mohou sledovat bok po boku amatérské nadšence s profesionálními běžci. Prim na takovýchto závodech však hrají seběhy z hor. Jednotlivé dvojice pomýšlející na vítězství se v takových úsecích předhánějí, a proto už při sestupu z Javorového do vesnice Řeka vzniká mezera, která se během závodu jen prodlužuje.
Druhým vrcholem je Ropice, hora vysoká jen něco přes 1000 metrů. Pro závodníky však znamená tvrdou zkoušku, neboť se na její vrchol musí dostat přes černou lyžařskou sjezdovku. Po dobytí Ropice následuje Travný - třetí nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd - a klesání do vesnice Krásná. Zde většina závodníků nabírá síly v občerstvovací stanici na pokoření nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd - Lysé hory. Ti nejlepší ale vědí, že si zastavení nemohou dovolit a pokračují ve strojovém tempu. Většina závodníků považuje Lysou horu za polovinu tohoto závodu, realita je však jiná.
Dalším vrcholem je Smrk, který závodníci přezdívají K2 Beskyd a považují ho za nejtěžší horu tohoto závodu. Následuje dlouhé klesání do vesnice Čeladná, kde se nachází největší občerstvovací stanice. Závodníci, kteří zde výzvu nevzdají, po odpočinku dále stoupají na Čertův mlýn a na Radhošť. Ukončit Beskydskou sedmičku předčasně není žádný unikát, do cíle každý rok dorazí pouze 60% startujících párů.
Na Radhošti je další občerstvovací stanice pro načerpání zbylých sil na poslední překážku Velký Javorník. Přestože je ze všech hor z trati nejmenší, drtivá většina závodníků se shoduje, že jeho dobytí "nejvíce bolí". "Při sestupu z Radhoště jsem myslel, že mám vyhráno, ten poslední kopec je ale pořádnou zkouškou. Připadalo mi, jako by to bylo minimálně 15 km, ono to ale bylo jen 5," uvedl jeden ze závodníků hned po dosažení cíle.
Po Velkém Javorníku čeká závodníky už "jen" osm kilometrů dlouhé klesání na náměstí do Frenštátu pod Radhoštěm, na kterém dochází k častým zraněním. Amatérští závodníci za sebou mají v tomto úseku osmnáct hodin chůze, zvrtnutý kotník či podobné zranění je v prudkých klesáních velice běžné.
Už ráno se diváci sházejí u cíle, aby přivítali vítěznou dvojici. Pro rok 2015 se vítězi Beskydské sedmičky a zároveň mistry České republiky v horském maratonu dvojic stali v novém traťovém rekordu 11:29:26 Zbyněk Cypra a Tomáš Svoboda. Dosavadní rekord překonali o půl hodinu, což se zatím v historii Beskydské sedmičky žádné dvojici nepovedlo. Druhý pár pak tvořili Stanislav Najvert a Petr Žákovský, i ti překonali dosavadní rekord o více než 10 minut. Na vítězství to však nestačilo. Na třetím místě doběhli Karel Bezděk a Marek Novotný s konečným časem 12:57:27. "Věděli jsme, že jsme pořád spolu, a proto jsme se rozhodli zvýšit tempo nahoru na Lysou a utéct jim (Najvertovi s Žákovským) co nejvíc," dodal po závodu vyčerpaný, ale šťastný Zbyněk Cypra.
"Všichni z organizačního týmu dělali vše na 110%, za to jim chci velmi poděkovat. Tolik úsilí jsme zatím do žádného předešlého ročníku nedali. Věřím, že to šlo na trati poznat," uvedl Libor Uher, hlavní organizátor Beskydské sedmičky. Poprvé tuto soutěž uspořádal v roce 2010.
