Ondřej Krupčík Ústav v Klecanech je unikátní český projekt, který má potenciál přispět k rozvoji české vědy a duševního zdraví. Má soustřeďovat řadu vědeckých kapacit a také nejmodernější vědeckou techniku. Výzkumník Filip Španiel uvedl, že díky MRI budou moci rozeznávat drobné rozdíly ve struktuře a funkci mozku, jež byly nedávno hluboko pod rozlišovací schopností přístrojů. „Kromě psychiatrie neexistuje jiný obor neurovědy, ve kterém by byly kladeny tak velké nároky na funkční parametry magnetické rezonance. V rámci psychiatrického výzkumu jsme stále limitováni dosavadní technologií. Vlastnosti, které k výzkumu příčin duševních onemocnění nezbytně potřebujeme, splňuje v současné době pouze jediný přístroj, zkonstruovaný primárně k vědeckým účelům,“ dodal doktor Španiel. Tento přístroj má najít využití právě v Klecanech.
Už před samotným otevřením se ústav potýkal s potenciálními finančními problémy. Jeho stavba vyšla na čtyři sta milionů korun, dalších šest set milionů korun je určeno na přístrojové vybavení, provoz do konce roku 2015 a platy téměř tří stovek zaměstnanců. Tyto peníze byly získány z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jednou z podmínek čerpání je právě instalace zmíněného přístroje MRI, který doposud chybí. Nákup schválila česká vláda, nicméně termín instalace je stále neznámý.
Problém je ovšem složitější. I pokud by MRI byla instalována včas a dotace čerpány podle plánu, projekt se nevyhne finančnímu ohrožení. Ani samotný ředitel ústavu Cyril Höschl neví, co bude v roce 2016, kdy by mělo čerpání dotací skončit. Roční provozní rozpočet je vyčíslený na přibližně sto šedesát milionů korun, z toho sto milionů je podle Höschla ústav schopen sehnat z jiných grantů a od pojišťoven. Pojišťovny ale mají s ústavem uzavřeny smlouvy na užší rozsah péče, než je ten aktuálně poskytovaný. Šedesát milionů korun by měl ústavu poskytnout stát. "Chceme jen rovné podmínky, jako má Univerzita Karlova nebo ústavy Akademie věd," dodal Höschl pro Idnes. Dalších jedenáct milionů již přislíbilo ministerstvo zdravotnictví.
Situace ústavu poukazuje na nízkou státní podporu a také vysokou nestabilitu podobných projektů, které by bez evropských peněz ani nevznikly. Čeští vědci jsou, v lepším případě, stavěni spíše do role úředníků. Podle Höschla stojí za nejistou situací právě byrokracie a související časová prodlení. Podivuje se nad laxním postojem české vlády a dodává, že každá země srovnatelná s ČR má alespoň jedno centrum podobné tomu v Klecanech.
Historie ústavu sahá do roku 1961, ve kterém byl v areálu tehdejší bohnické léčebny založen Výzkumný ústav psychiatrický. Po roce 1989 se ústav přejmenoval na Psychiatrické centrum Praha a jeho činnost se propojila s výukou psychiatrie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Začátkem tohoto roku se centrum transformovalo v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech, který se oficiálně otevřel 26. března.
Zdroj fotografie zde.
