Ondřej Krupčík Méně jsou zmapované důsledky spánkové deprivace z dlouhodobého pohledu. Z metodologického pohledu je výzkum komplikovaný, není totiž dost dobře možné lidem odpírat spánek. V polovině dubna tohoto roku otiskl americký časopis Neurology zásadní studii, ve které vědci zkoumali vzorek více než 2000 lidí, u kterých byla diagnostikována spánková porucha – konkrétně spánková apnoe (člověk přestává ve spánku dýchat), nebo nadměrné chrápání. U tohoto vzorku se v průměru o 10 let urychlil rozvoj Alzheimerovy nemoci nebo jiné lehčí kognitivní poruchy. „U Alzheimerovy nemoci se doba průměrného nástupu snížila z průměrných 88 na 83 a u mírných kognitivních poruch dokonce z 90 na 77 let," uvádí Ricardo S. Osorio ze School of Medicine v New Yorku.
Apnotický syndrom vyjadřuje opakované přerušování pravidelného dýchání během spánku na dobu delší než deset sekund. Dochází ke změně hladiny kyslíku a oxidu uhličitého v krvi a následnému probuzení. Něco podobného se může projevit u prostého „chrápání“. Uvedené spánkové poruchy mohou ohrožovat až 52 procent mužů a 26 procent žen v populaci starších lidí a podle uvedených informací dosti zásadně přispívají k dřívějšímu rozvoji duševních onemocněním, doplňuje Osorio. Tato zjištění lze do jisté míry zobecnit - k onemocněním pravděpodobně přispívá dlouhodobější spánková deprivace obecně.
Alzheimerova nemoc je reálně jedním z největších civilizačních problémů současnosti, úzce souvisí se stárnutím populace. Již v roce 1982 pojmenovala Organizace spojených národů čtyři největší problémy pro příštích několik desetiletí. Jsou to války, hlad, nedostatek energie a také populační stárnutí, které přímo koresponduje s počtem případů Alzheimerovy nemoci. Například v roce 2013 se podle americké Alzheimer´s association toto onemocnění objevilo u 11 procent Američanů nad 65 let, to je v součtu 5,2 milionu lidí americké populace. Do roku 2050 by se počet měl zvýšit o více než 8 milionů. „Jedná se o skutečný socioekonomický problém, kterému vědci v současnosti věnují velkou pozornost,“ uzavírá Ondřej Krupčík z katedry psychologie v Olomouci.
Zdroj fotografie zde.
