Šimon Franc 
„Kresby od autorů vystavujících v rámci této expozice ukazují realitu posunutou do jejich nitra, která se na povrch dostává právě skrze automatickou kresbu,” vysvětluje tvorbu šéfkurátor Telegraphu Míra Macík. Kurátorkou výstavy Napojení je vnučka olomoucké malířky Anny Zemánkové. „Spolu s kurátorkou Terezií Zemánkovou jsme na výstavě spolupracovali i s emeritní kurátorkou muzea umění Anežkou Šimánkovou a vytvořili jsme projekt, jehož součástí je patnáct umělců, mezi nimiž jsou významná jména jako Karel Malich, ale i mladí umělci tvořící spíše v ústraní. Dohromady celá výstava nabízí díla napříč generacemi a uměleckým světem,“ dodává Macík.
Název Napojení, který vychází z představy napojení na transpersonální procesy při automatické kresbě, dal vzniknout i jednomu z děl Jany Kasalové, jež je součástí výstavy. „Když byla paní Kasalová k projektu oslovena, tak jedno z děl pro výstavu pojmenovala podle názvu výstavy, tedy Napojení. Jsou tu tedy jak díla i úplně nová, třeba i od autorů, kteří ještě v minulosti nevystavovali, tak díla známých autorů vytvořena v minulém století,“ říká Macík.
Těžká životní období přetavená do obrazů
Vzniklá výstava nabízí obrazy různých velikostí, barev i materiálů, které spojuje technika automatické kresby. Kromě kreseb tužkou tvořících většinu děl jsou k vidění i kresby na různých materiálech, od cigaretových papírků až po plastové fólie. Přestože jsou díla tvořena automaticky, každý z autorů na nich zanechává vlastní rozpoznatelný rukopis, použití barev a materiálů, které reflektují jejich osobnost i momentální vnitřní stav. Středobodem výstavy je rozsáhlejší dílo s názvem Matka od Karla Malicha. Jeho součástí je jedno z mála prostorových děl – plastika z barevných kovových drátů doplněna o obrázky stejného názvu. Název Matka odkazuje na období Malichova života, když se vyrovnával se smrtí matky. „Malichova Matka je dokonalým příkladem toho, jak automatická kresba funguje. Autor se potýkal s těžkou životní situací, jejíž emoce kresbou přenesl ze svého nitra do tohoto díla,“ popisuje dvojitě freudovskou rovinu díla Macík.
Umělci nečmárají
Abstraktnost děl probouzí v každém návštěvníkovi výstavy jiné emoce. Podobně jako u tvorby díla je jeho vnímání závislé na tom, v jakém rozpoložení se člověk nachází. „Na výstavu jsem přijela z Prostějova,“ říká návštěvnice Kristína a dodává: „Podobné techniky, jako je abstraktní kresba, jsem v minulosti zkoušela, s výtvarnou tvorbou mám sama zkušenosti. U takovýchto typů děl si raději nejdřív celou výstavu projdu, něž si o ní něco konkrétnějšího přečtu, abych měla ničím neovlivněný dojem. Tento typ umění asi není úplně pro každého, ale na rozdíl od čmáranic, které si člověk může nakreslit sám, mají pro mě tato díla uměleckou hodnotu, kterou musí člověk ocenit,“ dodává s úsměvem.
Výstava Napojení v Telegraphu potrvá do 28. března.
