Samostatný projekt - psaná žurnalistika, kulturní specializace

Vázev samostatného projektu: Mladé české spisovatelky

Počet článků: Mladé české spisovetelky, ženy s ohromným tvůrčím potenciálem; Anna Cima: Psaní mě přitahovalo odnepaměti; Jak porazit černookou depresi?; Román Zelenější tráva kazí jen mladická touha vykřičet do švěta všechno trápení; Debutový román Anny Cimy sklízí další úspěch

Ohlédneme-li se do minulosti, zjistíme, že to není ještě tak dávno, co se spisovatelky musely schovávat za mužskými pseudonymy, aby jejich díla byla brána vážně. Naštěstí se doba změnila. A tak už dlouho můžeme i na českém literárním poli vídat, že jsou to právě ženské autorky, kdo si u čtenářů svojí tvorbou získává čím dál tím větší oblíbenost.

Japonsko miluje již od teenagerských let, kdy začala objevovat filmy Akiry Kurosawy. V současné době žije se svým manželem v Tokiu, kde se zabývá studiem poválečné japonské literatury. Mladá japanoložka Anna Cima zaujala v předešlých měsících čtenáře svojí prvotinou Probudím se na Šibuji, ve které se zabývá prolínáním kultur, magičnem a také touhou splnit si svůj životní sen. Nyní sklízí další úspěchy. Její román dostal Magnesii literu za objev roku a nyní postoupil také do užší nominace na Cenu Jiřího Ortena. O lásce k literatuře, Japonsku a o další tvorbě, jsme si, vzhledem k  současnému bydlišti mladé autorky, popovídaly alespoň přes e-mail.

Debutový young adult thriller Černooká mladé spisovatelky Anny Musilové je v českém prostředí unikátním počinem. Autorka vykresluje příběh mladé dívky, jehož ústředním tématem je prohlubující se deprese vzniklá traumatem z dětství.

Svoji románovou prvotinu Zelenější tráva dokončila Františka Sylva Vokurková v pouhých čtrnácti letech. Příběh o lásce, touze po domově i ohromném strachu z neznámého líčí autorka s naprostou lehkostí. Její útlá prvotina dokazuje, že věk není podstatný, obzvlášť pokud máte touhu tvořit.

Serafína v Praze trpí tím, že má zvláštní jméno, které dostala po svých italských předcích. Bouřlivou a impulzivní náturu po nich ale rozhodně nezdědila. Trápí ji sice, že jí matka zakazuje vrátit se do rodné země, kterou tolik miluje, vzepřít se ale nedokáže. Konflikty a změny, to zkrátka není nic pro ni. Všechno se ale začne pomalu měnit ve chvíli, kdy shodou náhod narazí na ztřeštěnou Natálii, která se stane její nejlepší přítelkyní. Serafína si po jejím boku začne pomalu uvědomovat, že s pasivitou člověk daleko nedojde.

Debutový román inspirovaný Japonskem Probudím se na Šibuji Anny Cimy (Paseka) patří mezi nejvýraznější knihy loňského roku. Nyní sklízí další úspěch. Postoupil do užší nominace na Cenu Jiřího Ortena. Spolu s ním se do zúženého výběru probojovala také kniha pro děti Prašina Vojtěcha Matochy (Paseka) a básnická sbírka Reál Jana Škroba (Malvern).

Praha – Grafického zpracování se dočkal slavný deník Anny Frankové. Svědectví třináctileté dívky o hrůzách druhé světové války převedli do komiksové podoby filmový režisér a scenárista Ari Folman a ilustrátor David Polonsky, kteří se proslavili díky filmu Valčík s Bašírem. Český překlad právě vyšel v nakladatelství Triáda.

Jedním z hlavních důvodů, proč kniha vyšla právě v grafické podobě, je dle tvůrců fakt, že děti poslední dobou příliš nečtou a je proto třeba seznamovat je s historií jinou, zábavnější formou. Takto závažné téma v minulosti zpracoval podobným způsobem americký spisovatel a nositel Pulitzerovy ceny Art Spiegelman v knize Maus.

"Když jsem si deník znovu přečetl - jako dospělý a otec dospívajících dětí - zasáhl mě i okouzlil. Nešlo mi do hlavy, že se třináctiletá dívka dokázala dívat na okolní svět tak zralým, poetickým a lyrickým pohledem a své postřehy převádět na tak výstižné a přemýšlivé záznamy, překypující soucitem i humorem, a projevovat přitom takovou míru sebereflexe, s jakou jsem se jen zřídka setkal u dospělých," vysvětlil svůj zájem o dílo Folman.

Deník Anny Frankové se stal symbolem tragického osudu židů pronásledovaných za druhé světové války. Anna jej psala v Amsterdamu, kde se po dva roky spolu se svou rodinou skrývala. Nacisté je zde však 4. srpna 1944 objevili a zbytek války prožila rodina Frankových v koncentračních táborech. Všichni kromě otce Anny zahynuli. Ani ne šestnáctiletá Anna zemřela v březnu roku 1945 v Bergen-Belsenu na tyfus. Její deník vyšel v roce 1947, čeští čtenáři si ho poprvé mohli přečíst až v roce 1957.

Pro komiksové zpracování tvůrci vybrali pouze zlomek Annina deníku, protože pokud by chtěli zachovat celý text, kniha by byla příliš rozsáhlá.

Praha – Dejvické divadlo slaví tento měsíc čtvrt století od založení. Za dobu svého působení se dokázalo vypracovat na jedno z nejvyhledávanějších a nejnavštěvovanějších divadel v České republice. Původně divadlo na okraji Prahy se v průběhu let stalo nepochybně jednou z nejvýraznějších pražských scén.  

Dejvické divadlo je typické výraznými hereckými osobnostmi. V současné době patří mezi stálé herce Simona Babčáková, Jana Holcová, Martha Issová, Lenka Krobotová, Veronika Khek Kubařová, Klára Melíškvá, Zdeňka Žádníková, Ivan Trojan, Hynek Čermák, Tomáš Jeřábek, Miroslav Krobot, Václav Neužil, Jaroslav Plesl, Pavel Šimčík a Martin Myšička. Jednou z nejvýraznějších hereckých osobností je nepochybně Ivan Trojan. „Nejzásadnější pro mě byla asi vůbec první inscenace, protože patřila do balíku rozhodnutí, kdy jsem uvažoval, jestli odejdu z Vinohrad. To byla Utišující metoda od Edgara Allana Poea, kterou režíroval Marek Krobot. Za tu dobu, co jsem tady a za tu práci, co jsem udělal, bylo minimum věcí, za kterými bych si nestál. To je na tom, myslím, to nejhezčí a nejpozoruhodnější, na rozdíl od minulého angažmá jsem tady byl se vším v určitém konsenzu“, uvedl Ivan Trojan v rozhovoru pro Českou televizi.

Scéna je typická především osobitým tragikomickým stylem. Mezi nejzásadnější divadelní inscenace patří Příběhy obyčejného šílenství (2001), Racek (2013), Dabbing Street (2012), Ucepanej systém (2012) a další. Mnohá představení se dočkala i filmového či seriálového ztvárnění.

Vznik Dejvického divadla (1992) je sám o sobě velice ojedinělou skutečností, v devadesátých letech totiž z důvodu restitucí divadla spíše zanikala. Svoje zázemí si divadlo našlo v Praze 6, kde spolu s ním vznikla zároveň také nová kavárna a antikvariát. Výhradními herci byli zprvu studenti alternativního a loutkového divadla na DAMU. První školní inscenaci hry Václava Kopeckého Johanes Doktor Faust uvedl nastupující herecký soubor pod vedením pedagoga a režiséra Jana Borny. Ten se stal v roce 1993 uměleckým šéfem, ve stejném roce udělilo Ministerstvo kultury ČR Dejvickému divadlu status profesionálního divadla.

Během své existence se Dejvické divadlo stalo pětkrát divadlem roku, řadu významných ocenění získaly nejen inscenace, ale i jednotliví umělci. Každoročně se jméno Dejvického divadla objevuje v nominacích na nejprestižnější divadelní ceny. Výraznou součást dramaturgie divadla tvoří současná dramatika, jak zahraniční, tak domácí. Od 1. ledna 2017 je uměleckým šéfem divadla Martin Myšička.

Olomouc – Legendární pardubická kapela Vypsaná fixa v rámci tour k nové desce, která nese název Tady to někde je, zavítá do olomouckého Sklubu. Koncert proběhne 30. listopadu od osmi hodin večer a už nyní je jasné, že si posluchači Vypsané fixy rozhodně přijdou na své.

Vstupenky na koncert byly ještě donedávna k dostání za nižší cenu v kamenné prodejně Nugget store v Šantovce Olomouc. Nyní si je však zájemci o koncert mohou pořídit pouze elektronickou cestou a to přes portál goout.cz. Cena lístků činí 221 korun.

Nová deska (Tady to někde je), která obsahuje dvanáct písní, se stala už osmým albem, které kapela nahrála a nutno říci, že zatím na její účet padají pouze slova chvály. Jana Bukáčková kupříkladu ve své recenzi pro ireport.cz uvedla, „Vypsaná fixa novou deskou ukázala, že i bez kupy hostů a složitých aranží jde udělat jednoduché a přitom velmi chytlavé a inteligentní album, které není šité horkou jehlou či s předem vykalkulovanými hity.“

Pokud jste zarytými fanoušky Vypsané fixy, koncert v olomouckém Sklubu vám rozhodně nesmí uniknout. A pokud tuto skupinu balancující na hraně mainstreamu a alternativy ještě pořádně neznáte, vězte, že neuděláte chybu, když se s kapelou seznámíte. Jít na koncert Vypsané fixy? Větší záruku kvalitně stráveného večera snad ani nelze dostat!

Vypsaná fixa vznikla roku 1992 a sestává se ze čtyř členů – Michal Mareda (Márdi), Milan Kukulský (Mejla), Daniel Oravec (Mejn), Petr Martínek (Pítrs). Hudba kapely má základy v rocku obohaceném o prvky jiných žánrů. Sama kapela se někdy označuje za pop punkovou. Skupina je výrazná především svými surovými texty, které píše frontman Márdi, v jehož tvorbě často můžeme nalézt odkazy na výrazná literární díla.

Praha - Alternativní malířka a ilustrátorka Léna Brauner připravuje novou prodejní výstavu s názvem Za zrcadlem. Vernisáž se uskuteční v pátek 20. října v pět hodin odpoledne. Výstava potrvá pouze tři dny. Snové výjevy nevšední mladé malířky Lény Brauner budou k vidění v Kasárně Karlín.