Jiří Mráz 
S filmovou zápletkou si štáb, věru, hlavu nelámal. Dva kluci dostanou za úkol doručit zprávu do frontové linie v době první světové války. Nic složitého. O to více může divák věnovat pozornost precizní práci muže za kamerou Rogera Deakinse, který zcela netradičním pojetím snímání protagonistů z poměrně krátké vzdálenosti vytvořil obrovský pocit autenticity místa a okamžiku, až jsem se v jednu chvíli divil, že v ruce držím kolu, a ne vojenskou bandasku s vodou. Až nevěřícně plynule jdoucímu filmu napomáhá to, že snímek 1917 neobsahuje téměř žádné střihy, a to tak, že i tříminutový trailer k filmu má těch střihů víc. Opravdu povedená práce.
Každé prostředí, které protagonisti George MacKay a Dean-Charles Chapman projdou, je propracováno do posledních detailů, až diváka zamrzí, že jej vidí pouze jednou, poněvadž žádné prostředí se ve filmu neopakuje dvakrát.
Pokud by na vás přišly obavy z toho, že útlá dějová linka bude nuda, tak je to opravdu nemístná domněnka, protože 1917 čítá více „lekaček" než kdejaký horor. Pravdou je, že příliš humorných scén snímek neskýtá, což se od válečného filmu ani neočekává. Za to pěkně potrápí vaše stavidla a vězte, že u takovéhoto „bijáku" není ostuda, když vám slzička ukápne.
Napínavý, uhrančivý a filmařsky dokonalý. Přesně takový je film 1917 založený na pravdivé události. Události, ve které si smrt nevybírala, kdo jste, jaké máte sny, či touhy, prostě vás vzala s sebou tak jako miliony dalších.
