Adam Kučatý 
Jaký máte názor na reálné sportování versus simulaci sportovních her na konzolích? Preferujete nějaký typ z těchto možností?
Terezie Štěpánová
Věk: 16 let
Bydliště: Hať
Já osobně preferuji sportování v reálném životě. Těch důvodů proč, je mnoho. Například dělám něco pro své tělo a zdraví. Sport mě naučí prohrát, protože ne vždy se všechno podaří a člověk zažije i takové zápasy, které se úplně nepovedly. Ve sportování nikdy nesmí chybět týmový duch, s tím se pojí i poslední a pro mě nejdůležitější věc, kterou je získávání nových přátel. Jako jedinou výhodu, kterou vidím v hrách na počítači je ta, že pokud u toho člověk komunikuje s někým z jiného státu, tak má docela hezkou možnost se zlepšit v angličtině.
Jan Haladej
Věk: 16 let
Bydliště: Šilheřovice
U mě záleží na druhu sportu, co se týče klasických sportů, to znamená golf, fotbal, basketbal nebo atletika, tak je rozhodně radši hraji v reálu. Na druhou stranu jsou hry na počítači, pro mě například formule, které si v reálu nevyzkouším. Čili je to jediná alternativa, jak si to vyzkoušet, a proto mě to baví. Takže abych to shrnul, obecně určitě radši sportuji, protože pohyb nic nenahradí.
Terezie Fedrčáková
Věk: 17 let
Bydliště: Ostrava-Poruba
Myslím si, že co se týče zábavy, tak jsou sportovní hry na počítači či jiných konzolích fajn. Můžu si odpočinout, dát si k tomu nějaké dobré jídlo a pobavit se s kamarády. Ovšem v rámci zdravé životosprávy se určitě nevyrovnají sportování v reálu. Určitě je mezi tím velký rozdíl. Takže abych to shrnula, tak asi záleží na člověku. Každý jsme jiný a jestli lidé sportují jen tak občasně pro zábavu nebo se tomu věnují dlouhodobě, ať už například pro nabrání svalové hmoty, zhubnutí nebo jim to pomáhá vyrovnat se se stresem, je to dobře.
Petr Dostál
Věk: 17 let
Bydliště: Velká Polom
Jestli bych si měl zvolit mezi těmito činnostmi, určitě volím sportování v reálu. Jelikož sportování všeobecně miluji a naplňuje mě to, je to pro mě jasná volba. Člověk se unaví, vypotí, zažije spoustu zážitků a může se reálně poměřit se soupeřem. Samozřejmě hraní sportovních her má taky něco do sebe, a rád si to s přáteli zahraju, ovšem nemyslím si, že se to vyrovná sportu v reálu. Jeden z důvodu, proč bych si vybral sportování venku je být na čerstvém vzduchu. Mám rád sporty, kde je fyzický kontakt, jako je fotbal, hokej a florbal. Když člověk začne s nějakým sportem sám a bez trenéra, tak je krásné, když vidí svůj výkonnostní posun vpřed.
Adéla Šiklová
Věk: 18 let
Bydliště: Zbyslavice
Určitě preferuji sportování venku, obecně trávení času venku mi dává větší smysl. Nemám ráda sezení doma, protože mi přijde, že život nám potom utíká mezi prsty. Na druhou stranu já musela skončit se sportem, který jsem milovala a bez něho už moc nesportuji. Jednou z mála oblastí, kde se teď můžu potkat s kamarády a bavit se jsou hry. Ve finále všechno má svoje plusy a mínusy, ale určitě bych radši, kdyby mi to zdraví dovolilo, nadále sportovala.
Tomáš Sobol
Věk: 18 let
Bydliště: Šilheřovice
Hraní sportovních her na počítači považuji jenom jako doplněk ke klasickému sportování. Za klasický sport, aby to třeba bylo na olympiádě nebo tak, to nepovažuji. Je to pro mě super, že když přijdu odněkud domů a nechce se mi nic dělat, tak si můžu zahrát hokej nebo fotbal, zahraji pár zápasů a jsem odpočatý. Nejlepší je hrát, když jsem nemocný, stejně bych musel sedět doma a léčit se, tak si aspoň trošku „zasportuji“ na počítači.
Na druhou stranu, u hraní na konzolích se s nikým nepotkám ani si s nikým nepovykládám. Za další plus normálního sportu považuji, že dělám něco pro své tělo a zdraví. Snažím se sportovat virtuálně a normálně tak vyváženě, ale nemám problém na dva měsíce počítačové hry vynechat, což by u normálního sportu asi nebylo to nejlepší, ještě s mojí zálibou v jídle.
Klára Jarošová
Věk: 20 let
Bydliště: Šenov
Sportovním online hrám jsem, stejně jako všem ostatním počítačovým hrám, nikdy nepřišla na chuť. Takže vrcholem v této oblasti pro mě byl hod oštěpem a běh přes překážky na Superhrách, přičemž obě disciplíny spočívaly v co nejrychlejším mačkání mezerníku s občasným stiskem klávesy Enter. I přes primitivní pravidla jsem většinou byla diskvalifikovaná za předčasný start nebo přešlap, takže jsem od hraní počítačových her velmi rychle upustila a už se k němu nevrátila. Více času tak rozhodně věnuji reálnému sportu, i když převážně na amatérské úrovni. Ráda si rekreačně zahraji volejbal nebo badminton, který jsme si se spolužáky oblíbili, a jehož hrou si pravidelně krátíme čas mezi přednáškami. V teplejším počasí chodím plavat a příležitostně běhat. Zastávám názor, že čas strávený reálným sportováním je, na rozdíl od času stráveného u počítačových her, přínosný a dobře využitý. Navíc to vidím jako příležitost k setkání s lidmi, namísto asociálního vysedávání doma.
Libor Slaný
Věk: 20 let
Bydliště: Frýdek-Místek
Záleží, jak se to vezme. Dávám přednost sportovním simulacím. Od malička vyrůstám na fotbale, hokeji a dalších sportovních hrách. Reálný sport mě vůbec netáhne. Je to spíše otrava. Pokud samozřejmě nepočítáme jako sport hospodský fotbálek nebo šipky. A pak je tu také pivní maraton, trojlok (zelená-griotka-vaječňák), nebo brčko (pití piva na čas). V tom exceluji, takže pokud by se toto počítalo jako reálné sporty, samozřejmě volím tuto možnost. Jinak u mě ale vedou hry.
Anežka Vyvialová
Věk: 21 let
Bydliště: Palkovice-Myslík
Přednost dávám asi reálnému sportu v případě, kdy se jedná o aktivity se známými lidmi například s rodinou nebo kamarády. každopádně během covidu, kdy se zavřely tělocvičny, jsem si zvykla i na simulační hry jako například ve virtuální realitě. Nicméně si myslím, že při reálném sportu je výhodou, že můžeme hrát danou hru, například fotbal nebo badminton, ve více lidech, což naopak zrovna u virtuální reality možné není.
Daniel Pizlo
Věk 22 let
Bydliště: Ostrava-Heřmanice
Sportování je zdravější, více společenské a celkově pro tělo lepší. Ovšem hraní her je pro mě zábavnější. Uklidňuje mě to. Dokážu u her přijít na jiné myšlenky. Nejoblíbenější sport je pro mě hokej. Ten si venku můžu zahrát tak maximálně pár dní na rybníku. Na konzoli můžu hrát vždycky. Pro mě je velká zábava, když si s kamarádem sedneme v obýváku, dáme si nějaké to pivo, pobavíme se a u toho si zahrajme.
