Tobiáš Rončka 
Roušky všem!
Roušky jsou novým módním trendem. Lidé se do jejich šití pustili s opravdovou vervou. Dělají takové, ale i makové a různé další. Na sociálních sítích se jimi chlubí. Pořádají se soutěže o nejhezčí roušku. To je dobře. Je to jedna z možností, jak lidi motivovat k jejich nošení.
Já šít neumím, a tak jsem posbíral veškerou látku, gumičky a další věci k tomu potřebné a stal se ze mě kurýr. Materiál jsem odnesl tam, kde je ho třeba. Na oplátku jsem dostal roušky. Za mě je to win – win.
Když jsem byl na tom nákupu, tak jsem se nemohl prodavačky nezeptat, jak se jí v roušce líbí. Nadšená moc nebyla. Za pokladnou prej pohoda, ale když se tahá se zbožím, tak nic moc. Nedá se v tom totiž dýchat. Ehm, překvapivě?
Zkuste si ale dneska vyjít bez roušky. Buď vás probodnou pohledem ostatní, kteří roušku mají, nebo po vás začne šlapat policie. To je v pořádku, protože #mojerouskachranitebetvojerouskachranime. Jenže co když někdo nemá uši? Tohle je trochu extrémní případ. Může si vzít přes obličej šátek nebo použít roušku s provázkama. Dobře, tuhle myšlenku nechám stranou…
Do lesa můžeme a to je moc fajn. Jako opravdu fajn. Doma by mi asi hráblo. Jenže mám si vzít roušku i tam? Mám si ji vzít do kapsy a nasadit, jen když někoho potkám? Nebo si ji nebrat? To jsou mi ale starosti.
Nákupy
Další věc. Zkoušeli jste si teď, když se mají nosit roušky, koupit šampón? Jak si vybíráte šampón vy, to nevím, ale moje máma k němu čichá. No a s rouškou… Asi nemusím pokračovat. Nebo igelitový sáček na pečivo. Já osobně vždycky nasliním prst a pak ho otevírám. No já jsem si dneska ten prst neolízl, nejsem Andrej. Byl to proto boj.
Šli jsme taky pro maso. V řeznictví cedule: „Prosím, udržujte rozestupy a vstupujte po dvou.“ Bylo asi deset hodin. Přišla taková malá babka a namířila si to mezi lidma přímo k masu. „Prosím, choďte po dvou,“ vyzvala ji prodavačka. Babka si ani nic nekoupila, a ještě hrdě mezi dveřma zvolala: „Copak chodím po čtyřech!?“ Aspoň že tu roušku měla. Ach jo.
Mytí rukou
Další věc, kterou teď máme všichni dělat, je mýt si pořádně ruce. Ideálně mýdlem s alkoholem nebo něčím na bázi alkoholu. Ale co na to vaše ruce? Jsou popraskané? Ne? Tak to si je asi myjete málo, nebo dost blbě. Nebo jste Wolverine, to potom pardon.
Pomalé internety
To by nikdo nečekal, že když bude tolik lidí doma, že bude přetížený. No já už to pozoruju asi čtyři dny. Moje oblíbená hra je přes den nehratelná, protože prostě odezva je tristní a nemůžu využít svoje superduper reflexy, když je hra o vteřinu zpožděná. Oponent je tam, vystřelím, ale on už je někde jinde.
Youtube a Netflix kvůli tomu snižují kvalitu videí. Epic Games zase dávají už nějakou dobu každý týden hru zdarma. Od tohoto čtvrtka je tam na týden Watch Dogs. Nejlepší hra v letech 2014 a 2015. Asi to žádná blbost nebude. Zahraju si ji. Pokud ji ovšem dokážu na tom domácím superrychlém internetu stáhnout. Jiné hry zase uživatelům dávají kódy na prémiové účty. Taky fajn.
Kdyby ale internet přestal fungovat, tak bych chtěl vidět, co budou lidi dělat. Asi půjdou všichni do lesa.
Vietnamci jsou cool
Když přijdu někam pro kebab nebo právě k Vietnamcům, tak jim netykám. Jsem sice jeden z těch, kteří si myslí, že mají jen nekvalitní zboží, ale to proto, že to tak vesměs je. Teď v mých očích ale stoupli. Ne že by byli předtím nízko, ale ta vlna solidarity? Kdy vyrábí roušky jako o medaile a zdarma je rozdávají? Pecka! To samé platí o všech lidech, kteří tak činí. Děkuji!
Doufám, že to všichni přežijeme ve zdraví. A taky doufám, že až přijedu na kolej, tak mi nepřijdou otevřít pomeranče, které máme v lednici.
Dávejte na sebe pozor!
