Hana Vydrová 
Jan Roháč – největší masový vrah v českých zemích
Začneme loupežníkem, a ne jen tak ledajakým, tento měl na svědomí nejvíce vražd v historii Čech, téměř 59 obětí. Bezcitný zbojník děsil se svoji bandou na konci 16. století téměř celou Moravu. Neštítil se ani vyříznout těhotné ženě její nenarozené dítě přímo z břicha nebo si uvařit vnitřnosti své oběti k večeři. Martin Roháč byl nejprve vojákem, který bojoval ve vojsku Maxmiliána II. Habsburského proti Turkům. Po uzavření míru byl stejně jako velká část armády propuštěn a mohl se konečně vrátit domů. Nedokázal se ale vzdát rabovaní a vraždění. Vést spořádaný život po tolika letech ve válce vlastně ani neuměl. Shromáždil kolem sebe skupinu vojáků, kteří měli podobné smýšlení jako on a společně se vydali na cestu domů, která byla všechno, jen ne poklidná. Loupežná banda začala přepadávat a vraždit chudé pocestné i bohaté kupce a brzy se stala známým postrachem. Jak se postupně blížili k domovu, začaly se mezi kumpány tvořit nepokoje, až nakonec zůstaly jen tři nejhorší zrůdy Jan Roháč, Mikuláš Míča z Předklášteří a Jan Čech. Vražedné choutky tria začaly stoupat a nezastavily se ani před opravdovými zvěrstvy jako je kanibalismus nebo vraždění ještě nenarozených dětí, jejichž vnitřnosti pojídali a své oběti bez milosti pohodili u cesty. Spravedlnost se naštěstí vražednému trojlístku nevyhnula, byli dopadeni a zatčeni. Před popravou museli ještě podstoupit kruté mučení, kdy je natáhli na skřipec a postupně jim odsekávali články prstů. To nejhorší je ale teprve čekalo. Po deseti dnech tortury byli dovedeni na popraviště, kde jim kat postupně odsekával kusy masa velkými kleštěmi. Jejich smrt byla stejně krutá jako byli oni sami ke svým obětem.
Marie Fikáčková – ďábelská sestřička
Zdravotníci by měli symbolizovat bezpečí, pomoc, starostlivost a lidskost. Co když se ale stane, že se dostanete do péče narušené násilnické sestřičky, která si libuje v ubližování malým dětem? Řeč je o Marii Fikáčkové zdravotní sestře, která se v šedesátých letech minulého století zapsala do dějin jako mnohonásobná vražedkyně novorozenců a veřejnost jí neřekla jinak než sušická bestie. Fikáčková vyrůstala v Sušici v rodině sudetských Němců. Po škole, kde měla nadprůměrné výsledky, nastoupila do nemocnice jako zdravotnice. Tady taktéž odváděla výbornou práci a byla dokonce navržena, aby se stala vrchní sestrou. Ona sama ale svoje místo nenáviděla a často žádala o přeložení, velmi ji totiž rozčiloval dětský pláč, nejvíce v době kdy měla dostat menstruaci. „Dělala jsem to v době, kdy jsem měla dostat menstruaci nebo v průběhu menstruace. Neboť mě rozčiloval pláč dětí, což ve mně vzbudilo úplnou nenávist k dětem. Já je bila do hlavy a do prsíček. Děti chvíli plakaly a pak přestaly," uvedla jako důvod k vraždám při výslechu Fikáčková. Přesný počet jejích obětí není známý, odsouzená byla jen za dvě vraždy, ke kterým se přiznala, sama ale potvrdila, že zabila nejméně deset dětí, jejichž jména si nepamatuje. Její řádění zarazil až lékař poslední zavražděné, teprve několika měsíční Haničky. Nezdálo se mu náhlé úmrtí jinak zdravé holčičky, navíc byla už druhým miminkem, které zemřelo za stejných okolností. Celou věc předal kriminalistům. Soud s Marií Fikáčkovou byl plný emocí, veřejnost byla pobouřena a Marie byla odsouzena k trestu smrti.
Jiří Straka – spartakiádní vrah, jeden z nejmladších masových vrahů v naší historii
Československo v roce 1985 žilo spartakiádou. Tato sportovní akce byla velkou událostí pro všechny, kteří se podíleli na nacvičování. Těsně před jejím vyvrcholením se do Prahy, kde se měla konat, sjelo velké množství sportovců. V této atmosféře se v přeplněné Praze začala objevovat těla zneužitých a mrtvých žen a dívek. Obyvatele Prahy ovládal strach. Útočníkovi začala policie i veřejnost přezdívat spartakiádní vrah, ten své oběti přepadával zezadu a nedal jim žádnou šanci ubránit se. Jeho první obětí se měla stát dvacetiletá Milena, té se naštěstí podařilo ho přelstít a vyváznout živá. Třiadvacetiletá Alice už bohužel takové štěstí neměla, Straka ji přepadl na stejném místě jako první dívku, znásilnil ji a udusil. Podobný osud potkal ještě dalších sedm žen. Při posledních vraždách už byl odvážnější a zanechal po sobě množství stop a svědka, další z jeho obětí totiž jen zázrakem přežila. Když žena omdlela, myslel si, že je mrtvá a nechal ji už na pokoji. Kriminalisté si pro něj přišli do učiliště, kde studoval, a do posledního momentu nevěřili, že by nelítostným vrahem mohl být teprve šestnáctiletý chlapec. Jiří ale znal detaily, které mohl vědět pouze ten, kdo hrozné činy spáchal. U soudu nakonec jako nezletilý dostal deset let za mřížemi. Ve vězení prožíval doslova peklo, jeho spoluvězni mu nemohli odpustit brutální násilí na ženách, a pokusili se ho oběsit. Nepotvrzená historka také říká, že mu bachaři doslova rozkopali genitálie na kaši. Po propuštění z vězení nastoupil Straka na ústavní léčbu v Bohnicích, kde strávil dalších deset let. Podstoupil dobrovolnou kastraci a od roku 2004 žije na svobodě. Změnil si jméno a vede normální život.
