Pavla Skřivánková 
„Je to pro nás velká pocta i zodpovědnost. Vedení plemenné knihy je nezbytným předpokladem pro vytvoření perspektivní pojistné populace gaviálů v lidské péči, její následný odborný management i integraci do mezinárodních plánů na záchranu tohotu druhu, " uvedl Ivan Rehák ze Zoo Praha, který dostal vedení plemenné knihy gaviálů na starost. Plemenné knihy slouží k přesné registraci všech zvířat daného druhu, kteráse nachází v lidské péči. S jejich pomocí lze sestavovat chovné skupiny tak, aby nedocházelo k nežádoucímu příbuzenskému křížení apod. Plemenné knihy mohou být mezinárodní, v tomto případě zahrnují údaje od chovatelských institucí z celého světa nebo regionální.
Ve čtyřicátých letech dvacátého století žilo na indickém subkontinentu přibližně deset tisíc gaviálů, dnes je to již jen dva až tři tisíce jedinců. Z tohotu počtu přežívá dle posledních odhadů realizovaných s podporou Zoo Praha osmdesát procent u řeky Čambal na severu Indie. „Ochránce přírody na Čambalu jsme podpořili například nákupem motorového člunu i dalšího vybavení. Financujeme také sledování gaviálů pomocí vysílaček, které přináší cenné údaje o způsobu života těchto krokodýlů. Díky tomu je lze účinněji ochraňovat," vysvětlil ředitel zoo Miroslav Bobek.
Kromě gaviála indického vede pražská zoo rovněž evropské plemenné knihy přímorožce beisy. Vedle dvou světových plemenných knih - leguána kubánského a koně Převalského tak pražská zoo v současnosti spravuje deset evropských knih. Mimo jiné také koordinuje tři evropské záchovné programy v rámci EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií).
